Země jako na dlani. Data z evropského družicového systému Copernicus využívají experti napříč obory

„Kdokoli si můžu z archivu programu Copernicus pod ESA stáhnout data a pracovat s nimi. Díky tomu, že jsou otevřená, tak raketově vzrostlo jejich využit,“ potvrzuje Jindřich Šťástka z Českého hydrometeorologického ústavu, který u nás evropský projekt Copernicus koordinuje.

Čtěte také

Zemědělství z oběžné dráhy: Infračervené záření umí odhalit, jak prospívají rostliny v krajině

Z vesmíru monitoruje Zemi šest řad družic, které dělají snímky v různém rozlišení. A nejen to. „Jsou tam radarová data, díky kterým můžeme například zjišťovat, jestli je půda nestabilní. Třeba sesuvy v Pálkovicích se s tím řešily,“ uvádí konkrétní příklad a dodává, že data experti využívají třeba i na detekování mikro pohybů při roztahování a stahování mostů vlivem teploty.

Od trávy po památky

Podle Viléma Pechance z Univerzity Palackého v Olomouce teď družicové snímky například pomáhají odhalovat také to, kolik uhlíku je ve všech našich zelených plochách.

„Nikdo to neváží, nedopočítává se. Je to skutečně objektivní, kolik zásob v jakékoli vegetaci je – nejenom v hospodářských lesích, ale i křovinách nebo travních porostech. A co je velmi důležité, nasnímá to jednotně celou republiku,“ zdůrazňuje s tím, že sice existují sice i lepší, podrobnější data, ale u těch je problém s jejich vlastnictvím.

Volně přístupná data z dálkového průzkumu Země se proto využívají v zemědělství, dopravě anebo třeba monitoringu životního prostředí, protože uživatelům šetří čas a peníze. Teď Copernicus například chystá projekt na sledování stavu historických památek.