Magazín Experiment ŽIVĚ z pražského planetária: Jak probíhal návrat astronautů z mise Artemis II?

Vesmírná loď Orion má za sebou úspěšný návrat a přistání na Zemi. Po devíti dnech ve vesmíru dosedla posádka mise Artemis II na hladinu Tichého oceánu. Čtyři astronauti mají za sebou oblet Měsíce a jedno velké prvenství – jako první lidé se dostali nejdál od Země. A bylo na co se dívat. Poprvé člověk na vlastní oči spatřil odvrácenou stranu Měsíce tak, jak ji ze Země nikdy neuvidíme.

Minuty bez spojení

Kabina s astronauty se odpojila po půl druhé našeho času od evropského servisního modulu s raketovými motory. Poslední zážeh ji nasměroval do správného úhlu pro vstup do atmosféry. Během otáčení si astronaut Reid Wiseman ještě jednou prohlédl Měsíc, kolem kterého před několika dny proletěli.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Ahoj, Měsíci. Je skvělé být zpátky.‘ Posádka mise Artemis II pořídila unikátní snímky z vesmíru

Za několik minut se ale kabina ponořila do zemské atmosféry a obklopil ji proud žhavého plazmatu, jak brzdila spodní stranou třením o vzduch.

Na několik minut to podle očekávání přerušilo radiové spojení. Loď tak sledovali jen pozorovatelé z doprovodných letadel.

Pak se z vysílačky opět ozval hlas a nad kabinou se postupně rozevřely série padáků. Ty ji z kosmické rychlosti zpomalily na zhruba 30 km/h před závěrečným dosednutím na hladinu oceánu. Ve 2:07:27 SELČ se ohlásili čtyři „zelení“ astronauti.

To neodkazuje na barvu kůže, ale na jejich dobrý zdravotní stav. Po napínavém sestupu se ještě asi hodinu a půl houpali v kabině na vlnách oceánu, než záchranný tým připravil podmínky pro jejich výstup.

Tým mise Artemis II|foto:NASA

Kritický průlet atmosférou

Celou misi sledoval také astronom Jan Veselý z pražského planetária. „Vše proběhlo podle plánu NASA. Sestupový manévr dokonce začal asi o půl hodiny dříve, než bylo původně zamýšleno. Klíčové bylo vstoupit do atmosféry správnou rychlostí, pod správným úhlem a na správném místě, aby loď dosedla tam, kde ji čekaly záchranné týmy. A to se povedlo.“

Čtěte také

V raketě Crew Dragon to vypadá jako v Tesle. Na oběžnou dráhu je to asi devět minut, líčí astronaut Aleš Svoboda

Před návratem se astronauti museli sami připravit. „Nejprve si oblékli speciální skafandry, protože během letu byli jenom v lehkých overalech. Tři hodiny před přistáním také odpojili toaletu na palubě Orionu, která během mise třikrát selhala. Poté už se usadili do křesel – při samotném průletu atmosférou totiž nemohli nic ovlivnit.“

Následoval kritický průlet atmosférou včetně fáze takzvaného blackoutu. Padáky se otevřely až ve výšce jednoho a půl kilometru nad zemí. „Většinu zpomalení tak zajistilo tření o atmosféru. Na hladinu oceánu kabina dopadla rychlostí necelých 30 km/h. Není to málo. Je to asi jako narazit na kole do lehce polstrované zdi. Docela rána.“

Bezpečnost především

Na výstup si ale posádka musela ještě počkat. „Nejprve se kontroluje okolí, jestli není nějakými látkami kontaminovaná voda nebo vzduch. Tentokrát to trvalo o něco déle, ale šlo o bezpečnost. Všichni chtěli mít stoprocentní jistotu, že je všechno v pořádku.“

Mise Artemis II trvala devět dní, což je výrazně méně než například půlroční pobyty astronautů na oběžné dráze Země v dlouhodobém stavu beztíže. „Posádka tak byla po přistání schopná relativně rychle vstát a udělat první kroky. Poté ji pomocí dvou helikoptér přepravili na záchrannou loď,“ dodává Jan Veselý.

Jak funguje tepelný štít a v čem je pro návrat astronautů z vesmíru nepostradatelný? A jak to vypadá na palubě Orionu? Poslechněte si celý Magazín Experiment.