I srdce umí odpočívat, vypráví kardiolog Petr Neužil. Jaké jsou inovace v medicíně?

Srdce je královský orgán, když to má komory a síně?

Nevím, jestli královský, ale je důležitý. Je to jediný orgán, který se permanentně hýbe, je pořád v běhu.

Čtěte také

Výjimečný zákrok jako recept na chronické potíže. Na Homolce odstranili pacientce žebro pomocí robota

Když jste na sále, zkoumáte, jestli vám buší srdce?

Mně buší srdce třeba před přednáškou. Ale každý člověk musí mít schopnost, aby se srdce zrychlilo, aby se potom zpomalilo. Když spíme, abychom si odpočinuli, tak srdce také jede pomaleji. Umí odpočívat v pauzách, mezi tím, když se stahuje a roztáhne, tak relaxuje, brzdí a odpočívá.

Co to pro vás znamená být na sále? Že jste vlastně doma?

Bohužel, zklamu vždycky manželku, když říkám, jdu domu, a přistihuji se při tom, že většinou myslím nemocnici. Ale je to skutečně prostředí, kde se člověk cítí dobře, tým je důležitý, jste s lidmi. A pocit, že umíme leckdy udělat zákrok, které jiné pracoviště nedělá nebo se na to necítí, a že to pacientovi pomůžete, tak to je k nezaplacení.

Co jste říkal výkonu na dálku – 2400 kilometrů, Londýn, Gibraltar a robotická operace prostaty?

To je dobré, vůbec si myslím, že to je trošku návrat k tomu, co se původně zamýšlelo při vzniku robotické chirurgie, později jsme používali robotické metody na katetrizační techniky. Ale u robota bylo zajímavé, že první robotický systém se jmenoval AESOP a byl sponzorován NASA. A ta měla úmyslu, že když na oběžné dráze bude problém, tak se bude operovat na dálku…

Operace přes laptop

Operoval jste někdy na dálku?

Byl jsem inspirován robotickými zákroky, koncem 90. let si Homolka namlouvala systém v Pittsburgu, tam jsme viděli robotický systém Zeus a přivezli ho sem. Takže Homolka v roce 2005 provedla první robotický výkon. A já jsem tím byl inspirován a říkal jsem si, že také musí nějaké systémy fungovat v katetrizační technikách, že katetry by také mohly fungovat přes robotické systémy…

V roce 2009 jsem prováděl z Brna na laptopu prováděl na dálku zákrok na Homolce, ovládal jsem magnety na dálku. Spousta kolegů v té době nevěřila, že ten výkon provádím.

Při robotické operaci nejste limitováni

Když si to řekneme laicky, tak operace je přes internet, a tam je nějaké zpoždění. A přece operatér nemůže mít zpoždění vteřinu, dvě?

Je tam zpoždění mikro vteřiny, ani to nepoznáte. Když jsem dělal výkon přes laptop, tak bylo důležité, abych v tom Brně měl volno linku. Ale je to větší problém, když zpoždění signifikantní, vidíte obraz, který předstíhá zvuk, a obráceně.

Jsou lékaři, kteří pracují i se svou intuicí a chtějí si na ten orgán sáhnout?

Na Homolce v té době byla na sále spousta zkušených lékařů, kteří u toho asistovali. Když se vrátíme k chirurgické aplikaci, tak těch je mraky, ve Spojených státech je exponenciální nárůst robotických operací za posledních dvacet, třicet let. Je to vlastně multiplex, není to jenom jedna operace, když nějaká technologie funguje, tak musí obsáhnout víc sektorů. Takže u nás soutěž o robot je významná, ale pocit pro chirurga je úžasný – výhoda je, že nejste limitováni. Zápěstí se nerotuje 360 stupňů, prsty otáčíte maximálně 180 stupňů, ale robotické rameno umí 360 stupňů. A taktilní třes operatéra se nepřenáší na to rameno.

A jaký je přístup pacientů v Česku k takovým robotickým vymoženostem?

Čtěte také

Nedomykavost chlopně by se měla řešit preventivně, říká kardiochirurg. Díky robotovi je to možné bez otevřené operace

Poslední dobou se snažím být pozitivní, najít argumenty, abychom jako národ byli na sebe hrdí. Tak na co můžeme být hrdí je to, že naši pacienti jsou velmi proaktivní. Za Rakouska-Uherska máme velkou tradici technického vzdělání, takže to v Česku dominuje, každý druhý pacient je téměř inženýr. Mají pozitivní vztah k technologiím, ptají se. Třeba ve Švýcarsku, kde jsou kritéria volnější a dalo by se dělat spousta inovativních věcí, tak tam je konzervativní pacient, který nechce nic nového, chce standardní zákroky.

Jaké jsou inovace ve vašem oboru. Třeba český katetr?

Je o tom, že česká firma se pustí do takového kompetitivního pole, kde jsou standardní etablovaní výrobci. To je úžasné, BTL je prostě úžasná firma. Je to šikovná technologická firma, která vznikla na zelené louce v 90. letech, otec zakladatel byl starý pan Vild, který působil do té doby ve filmu, neměl nic společného s medicínskou technologií. A potom s kolegyní dali dohromady firmu, která začala vyrábět rehabilitační prostředky, a postupně se dostali k výrobě zapisovačů EKG, ergometrů…

Roboti se nám vrátí a budou daleko rychlejší

Takže v roce 2019, když se dozvěděli, že něco vyvíjíme v rámci technologie odstraňování srdečních arytmií katetrizační technikou, tak mě oslovila malá skupinka inženýrů, kteří sondovali pole. A říkal jsem – pokud chcete přeskočit konkurenty a dostat se do toho pole, tak musíte začít používat pulzní technologii takzvaného pulzního pole. Je to nová energie, která mapuje defibrilační pulz, daleko lépe odstraňuje arytmie… Pak přišel covid, ale už tehdy jsme tehdy testovali prototypy, jsou to jejich peníze, které do toho investovali, a musím říct, že to sklidilo můj obdiv.

AI je v začátcích

Když si povídáme o inovacích v medicíně a kardiologii zejména, tak nemůžeme pominout umělou inteligenci...

Čtěte také

Chirurgové operují s konzolí v ruce. Robotická chirurgie už funguje i u nás a operuje nejen nádory. Jak se ze žaludku stane jícen?

To je častá a atraktivní otázka dnešní doby. Řekl bych, že s umělou inteligencí jsme na tom tak, jako Jurský park. AI je v tak těžkých začátcích, že nedokážeme predikovat, co se z toho vyklube. Ale jestli myslíte aplikace v našem oboru, tak existuje robot, jmenuje se Star, v roce 2025 provedl sám bez kontroly operatéra výkon. A to je ta budoucnost. Psali, že 65 procent manipulací provedl bez zásahu člověka.

A katetrizační robotizační techniky nepoužíváme, metodologie kurzního pole zkrátila a zjednodušila výkony, takže roboty teď nepotřebujeme, zdržovaly by nás v katetrizační intervenci. Ale pokud bychom si dokázali představit optimální funkci umělé inteligence, tak bych si dokázal představit, že vymapují dutiny nějakou mapovací technologií, a já bych tam určil akorát body, kde má robot fungovat, a vyšle tam pulzní energii. Takže myslím, že roboti se nám vrátí a budou daleko rychlejší, přesnější, cílenější v tom, že budeme pacienta schopni ošetřit ještě bezpečněji než doposud. Takže to přijde.

 Kam může robotika v medicíně posunout zákroky na srdci? Poslechněte si celý rozhovor.