Nepleťte si lutyšské vafle s těmi z Bruselu. Gaufre mají nepravidelný tvar a připravují se čerstvé

Asi centimetr a půl tlusté, měkké vafle posypané moučkovým cukrem nebo ozdobené šlehačkou, čokoládovou polevou a ovocem. To je jedno z kulinářských lákadel restaurací, ale i pojízdných stánků v ulicích Bruselu a dalších měst v Belgii. Nejčastěji nabízejí bruselské a lutyšské vafle zvané Gaufre liegoise. Jaký je mezi těmito druhy rozdíl a jak se pravé lutyšské vafle připravují?

Pravé Lutyšské vafle mají nepravidelný tvar. Samo těsto na ně je velmi sladké a přidává se do něj skořice. Po upečení jsou hutné, na povrchu jakoby vlhké, ale také velice nadýchané a lehké, představuje paní Jacqueline Vervoortová sladkost, kterou zná ze všech Belgičanů možná nejlépe. Je totiž velmistryní Bratrstva lutyšských vaflí.

Imperativ nepravidelnosti

V žádné případě nesmí mít vafle z Lutychu čtyři rohy. To je jeden ze základních rysů, který je odlišuje od vaflí bruselských. Ty totiž musejí být precizní a těsto na ně se musí rozprostřít přes celou plochu valfovače pěkně do všech stran. Lutyšské vafle nemají s pravidelnými bruselskými obdélníky společného víc než některé ingredience, přiblížila rozdíly mezi vaflemi Jacqueline Vervoortová.

Hotové Gaufre liegois

Hnědožluté mřížkované vafle s označením Gaufre liegoise se dají koupit zabalené v celofánu v samoobsluze i ještě teplé ve stáncích na ulici. Tam ale často vafle pečou z už připravených těstových bochánků. Vafli tam dostanete do ruky sice ještě teplou, ale někdy také nedopečenou.

Ne, ne, kdepak. Ty dělají v Bruselu ve velkém a jen podle receptů opsaných z internetu. Kdežto tady v Lutychu dělám ty naše pravé vafle jen já  na zakázku, říká paní Jacqueline.

Tajemství rodinného receptu

Těsto na lutyšské vafle je jednoduché. Dává se do něj hladká mouka, vajíčka, mléko, cukr a vepřové sádlo. Může se přidat i trochu droždí. Je to takové hustší těsto na palačinky, kam se ale dá víc vajec, aby byly vafle pěkně žluté. Sádlo dá vaflím patřičný lesk, doplnila velmistryně.

Čtěte také

Recept na přípravu pravých Lutyšských vaflí se podle paní Jacqueline Vervoortové předává z generace na generaci. Znala ho její babička, maminka a teď podle něj vafle peče ona. Je to starý rodinný recept, který se během let ještě trochu měnil.

Aby neupadl v zapomnění, založila paní Jacqueline s manželem Bratrstvo lutyšských vaflí. Už sedm let peče na objednávku lutyšské vafle pro lidové slavnosti, na výroční trhy a podobně. Má na to jednatřicet elektrických vaflovačů s různými dezény.

Inovace paní Vervoortové

Přímo přede mnou několik vaflí vyrobila. Sledovala přitom hodiny. Ne, že bych ji snad zdržoval, ale hlídala čas, aby se vafle nepekly moc dlouho. Stačí jim tři až šest minut. Po dvou minutách se ale musí vaflovač otočit, aby se vafle dobře propekly po obou stranách.

Jacqueline Vervoortová

Velmistryně Bratrstva lutyšských vaflí Jacquelin Vervoortová nejen udržuje živý tradiční recept na vafle se skořicovou příchutí, ale ráda také vytváří recepty na vafle nové, kterým už se ale samozřejmě nemůže říkat pravé Lutyšské“. 

Do jejího repertoáru patří například vafle plněné ovocnou zavařeninou nebo se strouhanými jablky. Úspěšně vyzkoušela i slané varianty vaflí z těsta zadělaného pivem a vaflí se šunkou nebo se strouhanými brambory.

Naslano i nasladko

Ke slaným vaflím je prý nejlepší popíjet belgické pivo a k těm klasickým sladkým, ozdobeným ještě třeba šlehačkou a čokoládou, káva nebo kávový likér.

Čtěte také

Když jsem se už chystal odjet z domku na předměstí Lutychu, poprosila paní Jacqueline, abych ještě chvíli počkal, a odběhla. Vrátila se v sametovém plášti, s čepicí na hlavě a s žezlem Bratrstva ve tvaru čeho jiného, než vafle.

Slavnostně mne pasovala na příznivce lutyšských vaflí. Dostal jsem medaili na modré stužce a na cestu ještě výslužku jejích právě upečených výtvorů a k tomu přání. A chutnaly opravdu pohádkově.

autoři: Pavel Novák ,
Spustit audio

Související