Nejtěžší práce v životě? „Adam Ondra ve Flatangeru. Nikdo nečekal, že mu to vyjde,“ říká kameraman
Hostem sportovní talkshow Na férovku s Vavřincem Hradilkem je fotograf vysokohorských expedic a hydrobiolog Petr Jan Juračka. Co pro něj znamená sport? Jak se dostal k focení vysokohorských expedic? Co všechno je potřeba k takovému focení? A jak velkou výzvou pro něj bylo překonání světového rekordu v letu s dronem? Poslechněte si celý rozhovor!
Co je potřeba k tomu, aby ses na ten kopec dostal jako fotograf?
Musíš strašně moc chtít. Když to nechceš moc, tak tam nejedeš. Obětuješ tomu strašně moc života, tréninku, peníze, které musíš sehnat. Když na ten kopec jedeš, tak musíš někomu něco slíbit a když to nedodržíš, tak znovu nejedeš. Všechno je to o tom, že musíš hrozně moc chtít.
Čtěte také
Bylo vtipné, když jsem točil Adama Ondru v Norsku, kde přelezl nejtěžší cestu světa. Létal jsem tam dronem a potom jsme spolu točili ještě mockrát na Balkáně. Když jsem ho viděl, jak tam trpí. To co leze, to jsou úplné nesmysly. Drží se ničeho, visí tam napnutý, tělo maká, řve u toho a jednou jsem mu říkal: „Adame, ty musíš strašně moc chtít.“ On se na mě podíval a řekl: „To je snad samozřejmé, že to strašně moc chci.“ To je ta primární věc. Nemůžeš si říct, že to zkusíš, ale musíš si za tím jít.
Když mluvíš o Adamovi, tak ty výstupy, které on leze a točí se to, soustředí se jen na sebe? Nebo může dojít k tomu, že se vám záběr nepovede a jdete to přelézt ještě jednou?
Když leze na výkon, tak je dané pravidlo, že ho nemůžeme rušit. Nesmí se stát, aby kameraman přerušil výstup. Jednou se mi to málem stalo. Potom ale některé věci dotáčíme. V Norsku jsme u něj byl až tři dny potom a dotáčeli jsme poslední scénu, kdy šáhne do posledního chytu.
Jak je možné, že jsi tam byl až tři dny po dolezení?
Kameramani tam jsou vždy. Nikdo nečekal, že se mu to povede a Pavel mi zavolal, abych za ním přijel. Vůbec jsem nečekal, že někam poletím. Byl to můj nejtěžší zážitek doteď. Měl jsem udělat detailní záběr toho, jak Adam chytá ten poslední chyt a nacouvat pryč, aby tam byl vidět ten obrovský celek.
Nacouvat to ale není úplně triviální, protože se musíš bez senzorů dostat z jeskyně ven a přepnout se do GPS režimu. Když jsem to vychytal a celé jsme to provedli, tak jsem si všiml, že jsem nenatáčel. To jsem mu ale nemohl říct, protože to byl můj průšvih. Řekl jsme mu to až o hodinu později. Vysvětlil jsme mu, že lezl špatně, lehce a nevypadalo to, že je unavený. Spolkl mi to a vyšlo nám to až napotřetí.
Jak se z pozice hydrobiologa dívá na to, že se pro zimní sport používá umělé zasněžování? A proč na sjezdovkách často rostou vzácné rostliny? Poslechněte si celý rozhovor!
Související
-
Městské sjezdy jsou divoké a šílené. Vyhrávám, protože se nebojím, popisuje cyklista Slavík
„Aby to bylo zajímavější, tak dělají různé šílenosti, které by u nás neprošly. V Mexiku rodině zaplatili dva tisíce dolarů a prokopali jim skrz barák díru,“ říká Slavík.
-
Létání je pro mě závislost. Mám obrovské štěstí, že se tím můžu živit, popisuje akrobatický pilot
„Odmalička jsem chtěl být stíhací pilot, což se mi splnilo. V armádě jsem byl 17 let a vždycky jsem říkal, že mám nejlepší práci na světě,“ popisuje Martin Šonka.
-
Ročně naběhám přes 8 tisíc kilometrů. Běhací trenažery nesnáším, tvrdí ultramaratonec Brunner
„Běhání mám rád. Nedělám to kvůli výsledkům. I kdybych nezávodil, tak bych běhal,“ vysvětluje ultramaratonec Radek Brunner.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
