Na Zemi už žije víc než 8 miliard lidí. Ta poslední přibyla během 11 let
„Dnes máme příležitost k oslavám naší rozmanitosti a pokroku, ale i k připomínce, že společně sdílíme odpovědnost vůči této planetě,“ uvedl generální tajemník OSN Antonio Guterres, když oznámil, že podle propočtů této organizace právě dnes překročila globální populace hranici osmi miliard. Jaké jsou vyhlídky na další desetiletí a unese planeta rostoucí demografickou zátěž?
Jde o rámcový odhad a tento milník mohl být podle OSN dosažen i před několika měsíci až rokem, přičemž další miliarda přibyla na Zemi za zhruba 11 let. Nejvýraznější podíl na této křivce mají země Afriky a jižní Asie a nejlidnatějšími státy jsou Čína a Indie s téměř jednou a půl miliardou obyvatel.
Čtěte také
„Dnešní datum je jen symbolické,“ potvrzuje Jitka Rychtaříková z Katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Protože na rozdíl od vyspělých zemích, nejsou data například ze subsaharské Afriky úplná a tedy ani přesná. Nicméně můžeme říct, že pokud jde o číslo osm miliard, toho bylo určitě dosaženo v tomto roce 2022.“
Další miliarda do roku 2037
Státy subsaharské Afriky mají momentálně na rychlosti zalidňování planety významný podíl, protože mají vysokou úroveň porodnosti. Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu je tam dnes 4,6, zatímco celosvětově to je 2,3. V České republice bylo v roce 2021 v průměru 1,8 dětí na jednu ženu v reprodukčním věku.
Svůj podíl na rychlém nárůstu celosvětové lidské populace má také prodlužující se věk dožití, kvalitnější zdravotní péče a další faktory. Devítimiliardový milník by podle ale prognóz měl přijít „až“ za 15 let, takže tempo růstu se bude postupně zpomalovat.
Zatáhne lidstvo za brzdu?
„Už od 70. let dochází celosvětově ke snižování relativních populačních přírůstků. To znamená, že nedojde k tomu, čeho se všichni obávali v 60. letech a psali tedy o populační bombě nebo o populační explozi. Toho už se opravdu nemusíme obávat,“ uklidňuje profesorka Rychtaříková.
Před půlstoletím bylo tempo populačního růstu vyšší než dvě procenta. Na začátku 70. let kleslo pod dvě, což odpovídá zdvojnásobení populace za 35 let. V současnosti je tato hodnota menší než jedno procento a předpokládá se právě, že do poloviny 80. let 21. století klesne na nulu.
„To bude moment, kdy počet světového obyvatelstva dosáhne zhruba 10,4 miliardy,“ nastiňuje Jitka Rychtaříková střední variantu projekce OSN. Následně by se počet obyvatelstva na světě měl velmi pomalu snižovat. V roce 2100 by mělo na Zemi žít opět pouze 8,3 miliardy obyvatel.
Afrika zestárne, Evropa „vymře“
Je planeta schopna v příštích 80 letech unést takovou zátěž? Jde zejména o to, jaká bude struktura obyvatel, uvažuje demografka.
„V rozvojových zemích je v dnešní době velký podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku. Toto obyvatelstvo zestárne a tyto země, kde nejsou systémy sociálního zabezpečení, budou čelit problému demografického stárnutí,“ pokračuje.
V subsaharské Africe se přitom počet obyvatel podle současného trendu zdvojnásobí, zatímco ve vyspělých zemích se bude podíl obyvatelstva zmenšovat.
Související
-
Teorie všeho by jednou mohla zachránit lidstvo, naznačuje fyzik. Jeho nová kniha teď vyšla v češtině
Existuje univerzální odpověď na všechny vědecké otázky, která by se vešla do jediné rovnice?
-
Lidstvo by mělo osídlit jiné planety, hrozí nebezpečí zničení civilizace, říká Michio Kaku
Politolog a spisovatel Jiří Pehe je znalcem díla astrofyzika Michia Kakua. Se Zuzanou Burešovou hovořil o jeho poslední knize Budoucnost lidstva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
