Na návštěvě u zakladatele secese

Náš byt a kancelář v jednom je prakticky vedle domu slavného stavitele. Rue Americain je totiž paralelní ulice s tou, kde bydlím. Kolem Hortova domu jsem šel na tramvaj už asi stokrát. Konečně jsem si našel čas a tento zajímavý dům s šedobílou fasádou a okrovým ozdobným kováním kolem dveří, balkonu a lodžie navštívil. Dostal jsem i osobního průvodce pana Thierryho Mondelaerse.

"Teď jste vešel do domu vchodem pro služebnictvo. Prostor za ním se dá posuvnými dveřmi oddělit od čekárny pro klienty a od hlavního schodiště. Hortův dům jsou vlastně dva úzké domy vedle sebe. V jednom měl pan architekt ateliér a v tom druhém žil a vodil tam zákazníky jako do předváděcího salonu, aby viděli, co jim za jejich peníze může navrhnout a postavit," ukazoval mi pan Thierry první výhody Hortova domu.

"Nejdůležitější bylo, že v něm paralelně, společně a přitom vlastně odděleně žili tři skupiny obyvatel. Hortova rodina, domácí sloužící a zaměstnanci architektonického ateliéru," říká pan Thierry, zatímco stoupáme po schodech z bílého mramoru do prvního patra. Je to reprezentativní schodiště s vyřezávaným madlem zábradlí a ornamentálními křivkami z ohýbaného kovu pod ním. Pro návštěvníka neviditelné jsou další dvě skromná schodiště, která vedou vnitřkem domu. Tudy chodil personál nebo lidé z ateliéru. Hortovi zákazníci ale viděli jen to, co jim ukázat chtěl.

"Tady jsme v jídelně, kde Horta podával svým klientům oběd. Nábytek je z amerického jasanu." upozorňuje můj průvodce na drahý materiál, který v těchto reprezentativních prostorech pan architekt použil. Stěnu nad příborníkem zdobí luneta s reliéfem svatých. Na podlaze je mozaiková dlažba. Stěny jsou obložené bílými smaltovanými cihličkami. Nechybí opět kované ozdoby a lustr z ohýbané mosazi. Naproti o pár schůdků výš je hudební salonek s klavírem, karetním stolkem a pohovkou, která skrývá rouru topení. Secesní přepych. Své hosty musel Horta šokovat i technickým vybavením domu.

"Na místě, kde sedával, měl pod hranou stolu skrytý domácí telefon a přepínač linek. Mezi řečí tedy mohl zvednout sluchátko a říct: Můžete servírovat polévku. Z přízemí po skrytém schodišti vyšla kuchařka a připravila mísu i talíře na vyhřívané pláty za posuvnými dvířky příborníku." Dobře vymyšlené.

V začátcích období secese byl sice Horta žádaným architektem, ale nepříliš bohatým. Movití ale byli jeho zákazníci. Vydělané peníze proto investoval především do věcí viditelných pro klienty. V části domu, kde bydlel s rodinou už to proto vypadá mnohem skromněji. Žádný mramor nebo americký jasan. Podlahy jsou prkenné, v některých pokojích pokryté koberci. Nábytek je z borového dřeva. Stále je ale všechno účelné a perfektně promyšlené. Například ložnice manželů Hortových skrývá mnohá překvapení.

Vedle vstupu do šatny se skříněmi a zrcadly, přes kterou se chodilo do koupelny, jsou další dveře. Ty jsou ale falešné. Pan Thierry je otevřel a na tvářích návštěvníků vykouzlil pobavený úsměv. "Sem chodil Horta v noci čůrat." A ze skryté skříně vyjel krásný porcelánový pisoir.

Victor Horta přijímal většinou veřejné zakázky a soukromých domů postavil jen několik. Hlavně pro známé ze stejné zednářské lóže. Vždy se ale nejdříve seznámil s tím, jak daná rodina žije, jaké má potřeby a zvyky a podle toho jí navrhl dům tak říkajíc na míru.

"Každý dům je jiný. Vše promýšlel do nejmenšího detailu. V žádném nenajdete třeba stejné kliky jako v nějakém dalším," upozornil mne můj průvodce pan Thierry Mondelaers. Jeho tvrzení se dá ale těžko ověřit. Hortův dům je totiž jediným veřejnosti zcela přístupným rodinným domem, který kdy otec secese postavil. Pokud se vám v Bruselu nechce okukovat všechny význačné stavby ve stylu Art Nouveau, a že jich za vidění stojí hodně, přijďte se podívat do Hortova domu v Rue Americain. Uvidíte tu výkvět secese na jednom místě.