Na Guantánamu Kubánci a Američané občas mluvit musí

Kubánské město Guantánamo významem nepatří mezi světové metropole. Přesto jeho jméno znají lidé po celém světě. Jedním důvodem je krásná písnička Guantanamera o dívce, která z něj pochází. Druhým, zřejmě hlavním důvodem světové proslulosti je nedaleká základna amerického námořnictva a tábor, kde Američané zadržují od roku 2002 osoby podezřelé z terorismu.

Americká vojenská přítomnost se v Guantánamském zálivu datuje od roku 1898. Tehdy se tady za války proti Španělsku vylodila námořní pěchota a americké lodě začaly zdejší přístav využívat pro doplňování uhlí pro parní lodě.

Když v roce 1902 vznikla nezávislá Kubánská republika, podržely si Spojené státy na ostrově rozhodující vliv a jednou z věcí, kterou si okamžitě smluvně pojistily, byl pronájem 45 mil čtverečních u Guantanamského zálivu na neurčitou dobu. Nejprve za 2000 dolarů ročně, od 30. let za 4000.

Po vítězství revoluce vedené Fidelem Castrem se sice snažila nová komunistická vláda Američany vystrnadit, ale nedovážila se pustit do nějaké přímé vojenské akce. Kolem základny vyrostly ostře střežené ploty s ostnatým drátem, které dodnes přežívají, jako připomínka železné opony.

Spojené státy stále posílají kubánské vládě šeky s ročním nájemným čtyř tisíc dolarů, které byste dnes zaplatili měsíčně tak za slušný byt v New Yorku. Kubánská vláda si však šeky nenechává proplatit, protože by tím uznala platnost amerického nároku na území základny, a to nechce.

"Máme tady přístav a letiště, které slouží jako podpora pro naše plavidla a operace v Karibiku," vysvětluje velitel základny kapitán Steven Blaisdell. "Lodě z Guantánama mají za úkol mimo jiné zásahy proti pašerákům drog a v případě potřeby pomáhají při humanitárních operacích," pokračuje kapitán Blaisdell.

Příliš nerozvádí, k čemu slouží velký radar viditelný z velké části základny. Informace o něm jsou utajované, ale vzhledem k tomu, že je co by kamenem dohodil od kubánského území, není snad příliš odvážné odhadnout, že přinejmenším část jeho funkce nějak souvisí s monitorováním aktivit v komunistické zemi. I proto je nepochybně základna Guantánamo Kubáncům trnem v oku. To ovšem neznamená, že by s Američany čas od času nejednali.

Kapitán Blaisdell udržuje pracovní vztah se svým protějškem na kubánské straně. Setkávají se jednou za měsíc. "Říkáme tomu schůzky u plotu," vysvětluje kapitán Blaisdell. Na jednom místě stojí na obou stranách plotu malé domky. V nich jsou konferenční místnosti a tam spolu Američané a Kubánci jednají o praktických otázkách. Ty se týkají například toho, že na základně kdysi pracovaly tisíce Kubánců. Dnes přecházejí přes bránu už jen dva.

Jejich hlavním úkolem je vyzvedávat na základně důchody pro stárnoucí stovku bývalých zaměstnanců žijící na kubánské straně. Nebo se řeší problémy s leteckou dopravou. Pokud má totiž na malém letišti na základně přistát nějaké letadlo, musí několikrát v rychlém sledu za sebou zatočit, aby se vyhnulo kubánskému vzdušnému prostoru. To velká vojenská nákladní letadla nezvládnou a přes kubánský prostor přeletět musejí.

Kubánci a Američané spolu oficiálně nejednají. I když se po nástupu prezidenta Obamy do Bílého domu mluví o oteplení vzájemných vztahů, zatím zůstalo jen v rovině náznaků. Ale na Guantánamu je to jinak, tam spolu Kubánci s Američany mluvit musí.