Myslím, že Evropská komise by mohla být shovívavější, říká k možné pokutě za zákon o emisních povolenkách Šalomoun

Vláda minulou středu odložila hlasování o změně zákona, který upravuje pravidla obchodování s emisními povolenkami. Zákon má do českého práva přivést evropskou směrnici. Termín k tomu vypršel na konci minulého roku. Je to problém? Vystavila tím vláda Česko riziku pokuty?

V každém prodlení je určité riziko. Než ale Evropská komise přistoupí k žalobě, která by vyústila v pokutu, je procedura formalizovaná. Musíte dostat formální upozornění a následně odůvodněné stanovisko, což samozřejmě nějaký čas trvá. Navíc je nutné si uvědomit, že obzvláště daná legislativa byla docela dynamická.

Čtěte také

Výnosy z emisních povolenek bychom měli podpořit nekonkurenceschopný průmysl, míní poslanec Hrnčíř

Komise tam v průběhu času ještě doplňovala další různá sdělení a nařízení. I proto byl materiál poměrně dynamický, šlo to v nějakém módu a po připomínkách se to navíc přizpůsobovalo vývoji v Evropě, tudíž byl poměrně zázrak, že se vše podařilo připravit.

Myslím, že pokud Komise na transpoziční lhůtu dala takto krátkou dobu a navíc v jejím průběhu ještě upravovala určité parametry, mohla by být trochu shovívavější.

Už z podstaty věci se některé cíle samozřejmě týkají průmyslu.

Novela zákona týkající se emisních povolenek, kterou předložil ministr životního prostředí, předpokládá, že veškeré výnosy z nich musí jít na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Zatím podmínka platí jen pro polovinu výnosů. Už v připomínkovém řízení se nemohla jednotlivá ministerstva shodnout, kdo má peníze spravovat a kontrolovat jejich využívání. Je právě daný spor důvodem, proč jste rozhodnutí na vládě odložili?

Víceméně to tak je. Směrnice se týkají více oblastí. Jedna letecké dopravy a ta základní, transponovaná, námořní dopravy. Jsou tam i určité dekarbonizační cíle. Už z podstaty věci se některé cíle samozřejmě týkají průmyslu. Ministři mají ještě určité otázky, zdali se návrhem dostatečně podchycuje to, aby jejich dekarbonizační úsilí nebylo nějakým způsobem opomenuto. Shoda mezi nimi se hledá.  

Čtěte také

Drahé emisní povolenky hrozí ukončit činnost uhelných elektráren dřív, obává se šéf svazu průmyslu Rafaj

Rozumím tomu správně, když to na mne působí tak, že jde o to, komu peníze připadnou a jednotlivá ministerstva bojují, aby měly část výtěžku na opatření právě v jejich oblastech?

Samozřejmě ve sporu nejde o to, že daná směrnice a následně i zákon říkají, na co všechno se to dá použít. Spor se vede o to, jaký zvolit mechanismus, který může být v zásadě dvojí. Buď může jít o příjem do státního rozpočtu, nebo do Státního fondu životního prostředí. Druhá věc je, jestli o tom má rozhodovat přímo vláda nebo, jak je to navrženo v mechanismu, jakýsi poradní orgán vlády a vláda by rozhodovala jen v případě určitých konfliktů.

Na daných věcech mezi ministry nepanují shody. Místo toho, aby vláda pokračovala diskusí mezi příslušnými ministry, tak to nebylo komfortní pro ostatní členy vlády, kteří žádná dekarbonizační opatření plnit nebudou. Vyhodnotili jsme tedy, že bude nejlepší, aby to ministři ještě prodiskutovali.

Právo na zákonodárnou iniciativu má vláda jako celek a právo je obsahově totožné.

Na minulém jednání vlády jste schválili dva návrhy zákonů, které sice předkládali členové vlády, ale přitom se o vládní návrhy nejednalo. Šlo o novelu zákona o sociálních službách, kterou Marian Jurečka (KDU-ČSL) předložil jako poslanec, a o návrh na zavedení korespondenční volby, kde jsou mezi navrhujícími poslanci dokonce čtyři členové vlády včetně premiéra a ministra vnitra. Máte dohlížet na legislativu, dodržování legislativních pravidel. Přijde vám postup, kdy ministři podávají návrhy v roli poslanců, v pořádku?

Nemohu ho než respektovat. Ústavní právo na zákonodárnou iniciativu je velmi velkorysé vůči poslaneckým návrhům. Právo na zákonodárnou iniciativu má vláda jako celek a právo je obsahově totožné. Poslanci a zároveň ministři ve vedení ministerstva řeší dva problémy a požadavky a snaží se je nějak naplnit. Jedním z nich je požadavek udělat legislativu velmi rychle.

Čtěte také

Marek Hilšer: Nemožnost volit korespondenčně je diskriminace občanů. V jiných demokratických státech je to běžná praxe

Druhým je ji mít kvalitní, kdy má vláda pro své návrhy zákonů mechanismy k tomu, aby právní úprava byla co nejlepší. To můžete hodnotit dvěma pohledy. Jednak věcným, abyste docílili chtěného výsledku, k čemuž máme připomínkové řízení a hodnocení dopadů regulace. Zadruhé, aby právní řešení bylo kvalitní, tedy nemělo například ústavní konsekvence.

V programovém prohlášení vaší vlády je v sekci Legislativa hned první bod, cituji: „Zvýšíme kvalitu legislativy. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády.“ Jak dva zákony, které jste minulý týden na vládě schvalovali, jdou s tímto dohromady? Není to jasné porušení programového prohlášení? Nevadí vám, že to někteří ministři obchází?

Každý gesční ministr si musí rozhodnout, do jakého reputačního rizika jde. Samozřejmě bych byl klidnější, kdybych v tom nějakou evaluaci měl. Legislativní rada vlády se ale opravdu nenudí. Mám mimořádný počet zasedání, obecně platí četnost jednou za dva týdny. Už nyní máme projednávat tolik návrhů, že konám i mimořádná zasedání. Legislativní rada je i přesto, že některé typy návrhů jdou daným způsobem, opravdu plně vytížená a kapacita jde nad rámec.

Kdy se vláda k tématu emisních povolenek vrátí? Vede to, že ministři návrhy podávají jako poslanci, k nekvalitnímu právnímu řádu? A měla by se legislativní rada posílit? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.