Korespondenční volba nevyhovuje ústavě, navíc usnadní kupčení s hlasy, míní ústavní právník Kudrna
Poslanecká sněmovna se kvůli opozičním obstrukcím nedostala k návrhu, aby bylo ve volbách možné hlasovat ze zahraničí korespondenčně. Jaké výhody a jaká rizika korespondenční volba má? A je správné, že sněmovní jednací řád fakticky umožňuje opozici blokovat jednání parlamentu? Moderuje Tomáš Pancíř.
Vy jste v březnu vystoupil na semináři ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny právě ke korespondenční volbě. Tam jste upozorňoval na několik úskalí. V čem vidíte to největší?
To největší úskalí vidím v požadavcích, které ústava a Listina základních práv a svobod klade na volby a samotné hlasování. Ústavní dokumenty vyžadují, aby za prvé byla volba osobní, za druhé má být zaručena tajnost hlasování a volba má být svobodná.
K tomu bych ještě dodal, což ústava ani listina neříká, ale asi se to předpokládá, že má existovat co největší důvěra v celý volební proces od začátku do konce. To znamená od toho, kdo je uznaný jako oprávněný volič, až po řekněme přepočet hlasů na mandáty. Tento proces má být verifikovatelný a má být, řekl bych, pro každého pochopitelný a bez nějakých větších pochybností.
Čtěte také
U korespondenční volby na rozdíl od té normální, kde je člověk sám za plentou, mohou být další lidé. Třeba členové rodiny mohou vlastně přímo kontrolovat, koho dotyčný volí. Na druhé straně, není to i v současném systému tak, že i teď mohou příbuzní sebrat voliči ostatní lístky, zaškrtat mu kandidáty a potom si ohlídat, že sice ve volební místnosti jde za plentu, ale vlastně jenom s předpřipraveným lístkem?
To všechno udělat můžou. Jenomže ten člověk, pokud tedy doopravdy bude chtít, tak může požádat ve volební místnosti o hlasovací lístky. Samozřejmě pokud bude pod takovým tlakem, tak si můžeme klást otázku, jestli to udělá. Pokud tam s ním není nějaký člen jeho rodiny, kterého se bojí. Ale tu možnost má, to za prvé.
Za druhé, za plentu musí jít sám. A zákon říká, že pokud se tam neodebere, tak mu hlasování nebude umožněno. To znamená, že nutíme voliče, aby šel za plentu, což u korespondenčního hlasování samozřejmě nebude. Ale mohou tam být i jiné možnosti ovlivňování, například korupce.
Čtěte také
Právě na to jsem se chtěl zeptat. Hrozí podle vás reálně obchodování s hlasy, pokud bude korespondenční volba?
No, tak jestli hrozí... Každopádně se to usnadní.
Jsou třeba zkušenosti ze zahraničí?
Na toto vám nedokážu odpovědět.
Měl jste výhrady, že to nemusí být v souladu s ústavou a také s Listinou základních práv a svobod. Chápu dobře, že kdyby Poslanecká sněmovna ten senátní návrh opravdu schválila, mohlo by to podle vás narazit u Ústavního soudu?
Těžko říct. Myslím si ale, že někdo by mohl podat návrh na ústavní přezkum.
To se dá pravděpodobně čekat od opozice.
V Ústavě jsou naprosto jasně napsané hodnoty, že volby jsou osobní, tajné a svobodné. A my se tady otevřeně spolu bavíme o tom, že je každému, určitě i posluchačům, jasné, že pro nějaké tisíce lidí ta ústavní pravidla nebudou platit. Jestli Ústavní soud řekne a nějakým způsobem vyloží, že to vlastně nevadí, anebo řekne, že to vadí, to nedokážu říct.
Jako právník dávám přednost tomu, abychom si byli vědomi, že ta pravidla z nějakého důvodu nevyhovují. A já chápu navrhovatele, sice s nimi věcně nesouhlasím, ale to už je otázka mého a jejich věcného názoru. Ale není to nezbytně nutně otázka právní.
Čtěte také
Kladu si otázku, proč tedy nezměníme pravidla, která nám nevyhovují, a například nenapíšeme do Listiny základních práv a svobod, že tato pravidla se přiměřeně nepoužijí pro volby probíhající mimo území České republiky. V tom případě bych mohl mít nějaké věcné námitky, které si ale zase sám dokážu zdůvodnit, proč to druhá strana vidí jinak. Ale úplně by pro mě odpadly ty právní námitky.
Pardon. To znamená, jestli to chápu dobře, z vašeho právnického pohledu by čisté řešení byla novela ústavy a Listiny základních práv a svobod. To znamená samozřejmě adekvátní většina.
Ano. Rovnou ale říkám, že to řešení by nebylo ideální, protože by si někdo samozřejmě zase mohl klást otázku, proč tedy máme dvojí pravidla. Ale bylo by to řešení alespoň formálně právně čisté a byl by, řekl bych, od té věci takříkajíc pokoj.
Jaké nástroje může použít vláda proti obstrukcím opozice? Jaká jsou rizika elektronické volby? A byla by případná korespondenční volba v souladu s ústavou? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s ústavním právníkem Janem Kudrnou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
