Předseda Nejvyššího soudu: Neustálé úpravy zákona o platech ústavních činitelů snižují prestiž justice. V průměru se řeší každé dva roky

Soudcovská unie minulý týden vyzvala soudce, aby se domáhali soudní cestou svých platových nároků. Odvolala se přitom na středeční jednání justičního grémia, shodli jste se na tom, že novela zákona o platech představitelů státní moci odporuje českému ústavnímu pořádku. Máte informace o tom, jestli už někteří vaši kolegové nebo soudci jiných soudů kvůli platům podali žaloby?

Popravdě řečeno nemám takové informace, ale předpokládám, že určitě poměrně velká část soudců žaloby podá, protože bavit se stále o platech soudců je už takové trošku až trapné.

Čtěte také

Platy soudců se nyní zmrazí. Přitom se vzdalují od výše ostatních ústavních činitelů, stěžuje si prezident soudcovské unie Vávra

Vezměte si, že jsem něco přes 30 let v justici. Za těch 30 let už pamatuji takových 15 až 16 případů, respektive novelizací tohoto zákona ústavních činitelů, kdy se uměle zasahovalo do platů soudců. Když to vezmeme v průměru, tak se do nich zasahuje každé dva roky – a bohužel někdy i častěji – různými poslaneckými iniciativami.

V drtivé většině případů dal Ústavní soud za pravdu soudcům, pokud žalovali takovouto platovou restrikci, že byla skutečně protiústavní.

Proti evropskému právu

Jaký je postup? Je to tak, že soudci žalují svůj soud, který potom věc postoupí Ústavnímu soudu?

Ano, je to tak, že soudce zažaluje svůj vlastní soud s tím, že mu vyplatil nižší plat na základě protiústavní úpravy a současně v této žalobě navrhne, aby soud postoupil věc Ústavnímu soudu.

Na druhé straně je v současné době situace trošku jiná i v tom, že jsme na justičním grémiu probírali celou záležitost podrobně ze všech úhlů pohledu a domníváme se, že tato novela zákona o platech ústavních činitelů ve vztahu k soudcům je současně i proti evropskému právu, tedy v rozporu s evropským právem, které se má jako primární aplikovat i v naší zemi.

Pokud jde o zákon, který je v rozporu s evropským právem, je na místě primárně aplikovat evropské právo a nikoli takovýto zákon. V tomto případě se domníváme, že je skutečně tato novela nejen protiústavní, ale i v rozporu s evropským právem.

Čtěte také

Oddělme platy politiků a soudců, radí expertka. Zákaz zmrazování si v Ústavě neumí představit

Proto se domnívám, že jednotlivé žaloby, které předpokládám, že soudci budou podávat, nebudou pouze navrhovat, aby to bylo postoupeno našemu ústavnímu soudu, ale budou navrhovat soudu, aby přímo aplikoval evropské právo, tudíž by nebyl důvod to postupovat ještě ústavnímu soudu.

To znamená, že by přímo obecné soudy rozhodly o tom, že jejich zaměstnanci dostanou víc peněz?

Ve svém důsledku by se to tak dalo říct, ale primárně nepůjde o to, jestli dostanou více, nebo méně peněz, ale o to, že evropské právo říká, za jakých okolností je možné uplatnit platové restrikce vůči soudcům a v tomto případě tyto podmínky jednoznačně splněny nebyly. Bude se tedy aplikovat evropské právo, které říká, že je to tam potřebné primárně aplikovat.

Na koho se obrátit?

Nebyl by z principu v tomto případě každý soudce podjatý?

Rozhodně ne, protože soudce sice bude rozhodovat o platu, ale koneckonců, kam by se měl soudce obrátit? V tomto případě je zaměstnancem státu, jeho zaměstnavatel je stát a když nesouhlasí, protože vidí, že je zde rozpor zákona s ústavním principem, tak na koho jiného by se obrátil.

Jedině soudy jsou příslušné takovéto spory rozhodovat, bez ohledu na to, jestli se jedná o soudce, nebo jinou pracovní profesi.

Je správné principiálně, aby se soudci domáhali žalobami u soudů, tedy u svých kolegů, zvýšení svých platů? Máte pocit, že to posiluje prestiž justice?

Co se týče prestiže justice, je potřebné říct, že neustálé a opakované zásahy do zákona o platech ústavních činitelů prestiž justice do jisté míry snižují. Před několika roky, než opakovaně docházelo k těmto zásahům, se česká justice vypracovala, měla důvěru 65 procent obyvatel.

Čtěte také

Většina soudců je připravena podpořit kolegy, kteří žalobu podají. K útokům na naše platy dochází už desítky let, zdůrazňuje prezident Soudcovské unie

Díky těmto – v posledním období každoročním – zásahům do nejen našich platů, ale obecně ústavních činitelů, poklesla důvěra v justici zhruba na 55 procent. Navíc to vždy bylo protiústavní, protože Ústavní soud v každém případě konstatoval, že restriktivní zásah do platů ve vztahu k ústavním činitelům byl protiústavní.

Máte pocit, že poklesla důvěra justice, protože se snižovaly platy? Nemůže to být naopak tím, že se soudci domáhali toho, aby se platy dorovnaly?

To, že se někdo domáhá svého zákonného práva, mu nemůže být na újmu. Na straně druhé, snížená důvěra justice určitě nebyla z jiných okolností, protože když si vezmeme evropské porovnání, česká justice patří stále mezi jedny z nejrychlejších justicí v celé Evropské unii i co do kvality u Evropského soudu pro lidská práva i Soudního dvora Evropské unie.

Česká republika a její justice je hodnocená jako velice kvalitní a rychlá, takže jediná další okolnost, která může mít vliv na snížení důvěry v justici je právě to, že se neustále musíme domáhat zákonným způsobem našich zákonných práv, aby naše platy nebyly nezákonně, protiústavně snižovány. Ústavní soud nám dává pokaždé za pravdu.

Podle čeho se dá posoudit kvalita soudců? O kolik jim novela snižuje platy? A co ukazují peripetie kolem sporné platové novely o postoji politiků k justici? Poslechněte si celý rozhovor.