Moskevské metro je malá podzemní galerie. Inženýrský zázrak své doby slaví 85 let
Podzemní dráha v ruské metropoli je jeden z nejrozsáhlejších dopravních systémů světa. Vznikla sice později než v jiných evropských metropolích, zato její nejstarší linky protínají majestátní stanice z mramoru či granitu a zdobí je nespočetné mozaiky, vitráže a malby.
Do pohybu se dává ztěžka a pořádně u toho funí. Stařičké sovětské soupravy ale čím dál častěji v ruské metropoli střídají jejich nové, moderní příbuzné. Jedno nicméně v moskevském metru navzdory času zůstává neměnné, a to honosné stanice připomínající leckde spíš paláce a výstavní galerie. A taky nekonečně dlouhé chodby coby improvizované koncertní sály.
Svůj rukopis na něm zanechali nejprominentnější projektanti a architekti své doby. Třeba Alexej Ščusev, který kromě jiného navrhl i Leninovo mauzoleum. Mimochodem, právě jméno vůdce bolševické revoluce neslo moskevské metro ve svém názvu až do 90. let.
Tlačenice skoro jako v Tokiu
„První stanice spojovaly dva parky – ten v Sokolnikách a Park kultury,“ vysvětluje Maria Nikitinová, která provází po moskevském metru zájemce o jeho historii. „V 30. letech nebylo metro považované jenom za dopravní prostředek, ale i za atrakci a svého druhu zábavu pro městské obyvatele.“
Dnešní metro má pro většinu lidí jediný účel, a to přepravit je z bodu A do bodu B. Každý den se jím sveze v průměru okolo 8,5 milionu cestujících, což dělá z moskevského metra druhé nejvytíženější na světě, hned po tokijském. Koneckonců tlačenice v ranní a večerní špičce jsou tu přímo pověstné.
Čtěte také
Kryt i galerie
Moskevské metro nepřestalo fungovat dokonce ani za druhé světové války, vypráví průvodkyně Maria. „Stanice umístěné hluboko pod zemí získaly dodatečný účel. Například stanice Majakovskaja, která je i dost široká, se používala jako kryt. Ve stanici Krasnyje Vorota byla pobočka Treťjakovské galerie. Na stěnách byly rozvěšené obrazy s vojenskou tematikou. A na stanici Kurskaja byla knihovna.“
Za druhé světové války taky začala stavba trasy, která dodnes tvoří páteř moskevského metra – hnědé okružní linky kolem centra. Slouží jako spojnice mezi dalšími trasami metra a propojuje hlavní vlaková nádraží ruské metropole.
Stalinova okružní dráha
„Hnědou barvu podle legendy získala tak, že Stalin, když mu projekt okružní linky přinesli, zrovna pil kávu. Položil šálek na papíry a zůstal tam hnědý kávový otisk, který jako by určil barvu této linky,“ usmívá se Maria Nikitinová.
Ve skutečnosti nebyly v době, kdy se okružní linka otevřela, trasy ještě rozlišené barvami, jen očíslované. Až v 60. letech, když už bylo linek opravdu hodně, je moskevský dopravní podnik začal rozlišovat barvami.
A právě na hnědé okružní lince se nachází velká část architektonicky nejzajímavějších stanic moskevského metra – tichého vypravěče historie jednoho velkoměsta a země , i malých velkých příběhů všedního dne.
Související
-
Metro bez řidičů bude zřejmě i v Praze. Jeho srdcem má být Krč
Nádraží Krč se zřejmě stane nejdůležitější stanicí na nové lince pražského metra D. Právě tady by měl být dispečink, který bude ovládat vlakové soupravy bez strojvůdců.
-
150 let stará podzemní dráha spoluvytváří duši Londýna
9. ledna 1863 usedli cestující do podzemního vlaku na londýnském nádraží Paddington. Čekala je 3,5 míle dlouhá trasa do Farringdonu: zrodilo se nejstarší metro na světě.
-
Sofijské metro roste díky penězům z EU. Na letiště se Bulhaři...
V bulharské Sofii se jezdí za evropské peníze. Většina z dnešní sítě sofijského metra se totiž postavila za peníze z unijních fondů. A navíc levněji než třeba ve Ví...
