Moldavsko se učí starat o své přírodní poklady. Národní park Dolní Dněstr na péči státu stále čeká
Údolní nivy na dolním toku řeky Dněstr vyhlásila před dvěma lety moldavská vláda za národní park. K naplnění představy, kterou mají o národních parcích našinci, ale ještě leccos schází. Jak se na chráněné území s mnoha ohroženými druhy dívají místní obyvatelé a co dělají pro jeho rozvoj ekologické organizace včetně českého spolku Arnika?
„Národní park je v Moldavsku poměrně nový jev. Na rozdíl do Spojených států nebo Evropy, není v Moldavsku zvykem chránit přírodu tímto způsobem. První – Orheiský – národní park vznikl před jedenácti lety. Národní park Dolní Dněstr vyhlásili teprve předloni,“ říká Petru Vinari z nevládní ekologické organizace Biotica.
V bílé dodávce sjíždíme z kopce na nedozírnou planinu, je to vlastně říční niva, údolí Dněstru. Řeka tudy meandruje a k Černému moři to není daleko. Parkujeme u takzvaného Starého Dněstru, slepého ramene, které prý kdysi bývalo hlavním řečištěm – než přišlo v roce 1838 silné zemětřesení a trasa Dněstru se posunula.
„Voda z Dněstru se dřív přečerpávala do slepého ramene, aby zemědělci mohli zavlažovat. Ale po rozpadu Sovětského svazu nebyly peníze a koryto Starého Dněstru se začalo zanášet a vysychat,“ vysvětluje můj průvodce. „Proto jsme před pár lety udělali malý projekt: Část koryta jsme vyčistili a na jeho březích vysázeli větrolamy, abychom řeku ochránili před půdní erozí. A vidíte, že voda se sem pomalu vrací.“
Za humny je příroda
Petru mluví po většinu času rumunsky, na exkurzi do národního parku totiž provází kromě mě taky skupinu učitelek z okolního jihomoldavského okresu Štefan Voda.
Paní Ljudmila učí biologii a chemii v nedaleké Semjonovce: „U nás je to složitější, protože na rozdíl od národního parku nemáme vodní zdroje. A jak se opakují sucha, začalo nám vysychat i jezero – jediné, ke kterému jsme se vždycky chodili koupat nebo rybařit. Chci se tady zeptat, jestli by nám nepomohli ho vyčistit,“ vypráví.
Park dosud neznala a moc se jí tu líbí. „Teď sem můžu vzít i děti, ukázat jim krásy naší země a říct jim, že je potřeba je chránit. To je nejdůležitější,“ shrnuje Ljudmila.
Národní park Dolní Dněstr se rozkládá na cca 60 tisících hektarů a Petru Vinari z organizace Biotica ho kvůli častému výskytu ohrožených druhů přirovnává ke genetické bance, která může pomoct obnovit narušené biotopy nejen v Moldavsku.
Jsou tady bezzásahové mokřadní zóny jako třeba lužní les s názvem Turecká zahrada – takový vzorek lesa, jak mohl vypadat před stovkami let. Jsou tady zóny, které se ekologové snaží do stavu bezzásahovosti teprve přivést. A v neposlední řadě je tady člověk.
Papír versus realita
Zatímco některé vesnice odmítly, tak dalších 13 souhlasilo a staly se součástí národního parku. „Je u nás moc krásně, máme se čím chlubit. Na břehu Dněstru jsme vyčistili pláž a staráme se o ni, každé léto máme spoustu hostů,“ říká starostka obce Raskajec Ljudmila Zagorcová.
„Samozřejmě ještě hodně práce je před námi, zvlášť pokud jde o životní prostředí. Čekáme na legislativní kroky vlády, na zřízení správy parku, ale zároveň každý člověk v obci musí začít od sebe. Musí si uvědomit, že životní prostředí pomáhá nám a my proto musíme pomáhat jemu.“
Slovy o čekání na legislativní kroky a zavedení funkční správy starostka naráží na to, že moldavská vláda sice národní park v dubnu před dvěma lety vyhlásila, od té doby zůstává ale do značné míry jenom na papíře. Je to idea, která se začíná zhmotňovat především díky ekologickým organizacím a místním samosprávám.
Související
-
Lidé mokřady vnímali jako líhniště komárů, přitom jde o obrovskou zásobárnu vody, říká ekoložka
V 20. století zaniklo 1,9 kilometrů mokřadů po celém světě, to je 24 rozloh České republiky, upozorňuje ekoložka Kateřina Berchová-Bímová.
-
Hrad vévody z Bretaně kdysi shlížel na solná pole, dnes ho obklopuje ptačí rezervace
Za francouzské revoluce se středověký hrad Suscinio chystali rozebrat na kámen, dnes je vyhledávanou historickou památkou jižní Bretaně. Mimo jiné i díky okolní přírodě.
-
Strach z Podněstří žene hromadně moldavské studenty do zahraničí. Nejen on a nejen mladé
Moldavsko, nejchudší země Evropy, má malou armádu a sousedí se separatistickou republikou Podněstří, kterou ovládá 30 let Rusko. Pro obyvatele je to noční můra.
