Mlynář se nemohl uživit jen mletím. Musel mít polnosti a les, byl to boj o život, připomíná majitel vodního mlýna Wesselsky
My chodíme do práce, abychom se uživili, ale mlynář, aby přežil, připomíná Jaroslav Král, spolumajitel vodního mlýna Wesselsky. Byl to úděl: znamenalo to v noci vstávat, pokud se něco pokazilo. Mlynář měl zodpovědnost za výživu lidí, zdůrazňuje. A někdy přispěl i k jejich lepšímu zdraví. Jak? Zjistilo se, že zařízení koukolník, které čistilo obilí, vymýtilo lepru. Koukol totiž oslabuje imunitu, vysvětluje Král. Co způsobují v mlýně rarášci? A jak se bojovalo proti škůdcům?
Související
-
Až na pár šroubů dřevěný: v moravském Holandsku se dodnes roztáčí otočný větrný mlýn
Bytelné trámy ve složitém mlýnském soukolí pocházejí z dubů, které vyrostly v šestnáctém století. Když majitel dostane dobrou náladu, celý mlýn důmyslným mechanismem otočí.
-
Spolek nadšenců renovuje zchátralý liběchovský mlýn. Chce, aby sloužil lidem
Zchátralý mlýn v Liběchově na Mělnicku má nejen nového majitele, ale i partu nadšenců, kteří dávají památkově chráněný objekt v mezích možností dohromady.
-
Kupujeme kvalitní mouku? Obilí je jako víno. Musí uzrát, říká mlynář Zdeněk Veselý
Zdeněk Veselý obnovil rodinnou tradici a na Karlštejnsku mele mouku. S východem slunce však už nevstává. Má totiž elektřinu. A tak mu budík zvoní mezi šestou a sedmou ráno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
