Kupujeme kvalitní mouku? Obilí je jako víno. Musí uzrát, říká mlynář Zdeněk Veselý

4. prosinec 2014

Zdeněk Veselý obnovil rodinnou tradici a na Karlštejnsku mele mouku. S východem slunce však už nevstává. Má totiž elektřinu. A tak mu budík zvoní mezi šestou a sedmou hodinou.

V minulosti elektřinu nahrazoval potok, o kterém Zdeněk Veselý mluví jako o elektrické nudli. „Dřív vstávali tak, jak bylo mletí a voda,“ přibližuje. Jeho mlýn měl až do roku 1942 kolo o průměru pět metrů. K němu se přiváděla voda z nádrže.

Čtěte také

„A když došla, byla bída,“ popisuje mlynář Zdeněk Veselý. Během suchých období se proto mlynáři museli věnovat jiným činnostem. Rozdíl v práci mlynáře v historii a dnes je vidět také na používané technologii, kdy kameny postupně nahradily mlecí stolice.

Jako správný mlynář má i Zdeněk Veselý svého vodníka. Jeden je vyřezaný ze dřeva a místní mu říkají Měchurka. „Ale ve vodní nádrži je určitě živý, protože když jdu ráno čistit česlo, vídávám stopy,“ popisuje s úsměvem.


Proč máme prosívat mouku?
Mouka se podle Zdeňka Veselého prokysličí a zaktivují se v ní kvasinky. Proto je pak objemnější.

Jaká mouka má v sobě nejvíc zdraví prospěšných látek? Proč se prosadily bílé mouky na úkor tmavých a celozrnných? Ptala se moderátorka Patricie Strouhalová ve vysílání Radiožurnálu.

Spustit audio

Související