Mladí přemýšlejí jinak, ale většina Rusů žije v minulosti, říká Petr Horký, režisér filmu Švéd v žigulíku
Automobilku Gaz přivedl švédský krizový manažer Bo Andersson k zisku během pěti let a v AvtoVazu doufali, že to zopakuje. Nakonec to ale dopadlo trochu jinak. Novinář a debutující režisér Petr Horký byl do Ruska vyslán před čtyřmi lety, aby o kdysi slavné sovětské automobilce napsal reportáž do ekonomického magazínu. A téma střetu západní a východní mentality ho zaujalo natolik, že se rozhodl o něm ve volném čase natočit dokument.
„Česko je ve srovnání s Ruskem malý, útulný pokojíček,“ charakterizuje svoje první dojmy ze země Petr Horký.
Město Toljatti, kde automobilka AvtoVaz sídlí, leží na levém břehu řeky Volhy, asi 800 kilometrů východně od Moskvy. A Petr Horký své zkušenosti z něj shrnuje slovy „zašlá sláva sovětské utopie“.
Film Švéd v žigulíku získal nominaci na Českého lva. Stane se nejlepším dokumentem za rok 2018? Podívejte se, s kým o ceny bojuje. O vítězích se rozhodne 23. března 2019.
Švédský krizový manažer do automobilky, která se v 70. letech stala jedním ze symbolů sovětské snahy ukázat západnímu světu nablýskaný model komunistické prosperity, měl do zatuchlého života v Toljatti přinést západní styl uvažování.
Bo Andersson a skupina manažerů, které si s sebou přivedl, měl coby první cizinec v historii automobilky přivést krachující závod k zisku. „Když jsem do Ruska přišel, myslel jsem, že se mu to povede,“ říká Petr Horký.
„Byl zvyklý na úspěch, protože kamkoli přišel, tam uspěl. A vzkříšení Lady mělo být takovým korunovačním klenotem jeho kariéry,“ dodává.
Český člověk je v Rusku dost ceněný, protože rozumí oběma světům.
Ostrý střet západního a východním myšlení nemá podle Petra Horkého jednoznačného vítěze. „Lidé v Toljatti umějí žít, v něčem možná lépe než západní civilizace,“ myslí si autor dokumentu. Naproti tomu manažer ze Švédska vidí situaci realisticky a bez sentimentu.
Rusové chtějí revoluci, ale nechtějí změnu, shrnuje Bo Andersson v závěru snímku skutečnost, že většina Rusů žije stále v minulosti a od budoucnosti nemají žádná očekávání.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.