Místo toho, aby se radovali, tak došlo k třenicím. I Divadlo Járy Cimrmana čelilo krizi
Připomínáme si Půlstoletí s Cimrmanem. A to úryvky ze Zvukové kroniky doplněné o události posledních let. Dozvíte, kde se zrodil současný „retro“ styl tohoto unikátního divadla a která hra byla první, jíž napsali společně Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Předcházela jí ale jiná, jediná, kterou už na repertoáru divadla nenajdete.
Třetí premiérou po Svěrákově Aktu a Smoljakově Vyšetřování třídní knihy byla Domácí zabijačka Jiřího Šebánka. Hra s podtitulem „toiletní horror” byla uvedena poprvé 7. února 1968. Dočkala se však pouhých 34 repríz.
Rozkol
„V sezóně 1968/69 se projevily určité povahové neshody, a tak místo abychom se radovali, že se nám něco povedlo, došlo k třenicím osobního rázu,“ přibližuje důvody rozkolu v souboru Zdeněk Svěrák. „Láďa třeba napsal filozofický referát a Jirkovi připadal dlouhý. Tak ho Láďa zkrátil a Jirkovi zase připadal moc krátký…“
„Vzájemně jsme si nesedli, moje povaha mu prostě byla protivná,“ shrnul osobní nesoulad s Jiřím Šebánkem Ladislav Smoljak.
Vzájemné antipatie vyvrcholily ve chvíli, kdy Smoljak se Svěrákem společně napsali hru Hospoda na mýtince. „Byla to první hra, ve které jsme se spojili my dva jako autoři a první hra, která našla cimrmanovský styl,“ shrnuje Zdeněk Svěrák, v čem byla Hospoda na mýtince přelomová.
Na rozdíl od předchozích her se totiž duo S+S rozhodlo koncipovat společnou hru jako opravdu „cimrmanovskou“, tedy jako hru, která by vypadala, že ji mohl Cimrman ve své době opravdu napsat.
Podle Miloně Čepelky cítil Jiří Šebánek Cimrmana jako vysoce intelektuální hru, zatímco Smoljak se Svěrákem svým rozhodnutím posilovat figuru Járy Cimrmana teprve dali repertoáru nejen tvář, ale zadělali také na velkou popularitu divadla.
Odchod Heleny Philippové a Jiřího Šebánka
K osobním rozepřím se přidaly i spory s Helenou Philippovou, která měla novou hru režírovat. „Na schůzi v Redutě se to vyhrotilo tak, že Helena Philippová s Jirkou Šebánkem prohlásili, že budou v divadle, jen pokud odejde Láďa Smoljak. Já jsem na to řekl, že nechci, aby Láďa Smoljak odešel. A tak oni opustili divadlo a Jirka stáhl hru Domácí zabijačka,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák.
Pasáže, které napsal Jiří Šebánek do hry Akt, mohlo divadlo v představení zařazovat dál. „Patřičně jsme se s ním vždy vyrovnali,“ dodává k tomu Zdeněk Svěrák.
Podle Miloně Čepelky Jiří Šebánek Ladislavu Smoljakovi nikdy nezapomněl, že když divadlo společně zakládali, byl Smoljak k Šebánkově návrhu založit divadlo velmi nedůvěřivý. „Prohlásil, že má lístky do kina, a do toho kina taky šel,“ usmívá se jeden z otců zakladatelů.
Nebylo to ovšem jenom tím. Heleně Philippové a Jiřímu Šebánkovi se údajně také nelíbila hra Vyšetřování ztráty třídní knihy. Všichni ovšem svorně zdůrazňují, že nebýt těchto dvou osobností, Divadlo Járy Cimrmana by nejspíš nikdy nevzniklo.
Jiří Šebánek měl dar zvláštního, osobitého humoru a Zdeněk Svěrák s lítostí konstatuje, že jeho humor byl pro divadlo nenahraditelný. Současně však dodává: „Vždycky jsem mu říkal: ,Ty máš o to divadlo dvě zásluhy – zaprvé že jsi ho založil a zadruhé že jsi z něj odešel.‘ Jakmile je totiž v divadle člověk, který není ochoten přijmout druhý názor, jiné pojetí, pak to nefunguje.“
Spolu s Jiřím Šebánkem odešla ze souboru i režisérka Helena Philippová, herci Josef Podaný, Jiří Stivín, Ivan Štědrý a Vít Mach. Sochař Jan Trtílek opustil soubor už rok předtím.
Také Miloň Čepelka v počátcích přislíbil napsat vlastní hru. „Napsal jsem ji, ale nebyla k smíchu, tak jsem ji zahodil,“ usmívá se. „Byl to nějaký prapodivný horor, už si to nepamatuju.“
