Mikuláš zakotvil v Haagu
České děti vídají svatého Mikuláše až v předvečer jeho svátku. Děti v Nizozemsku už však Mikuláše viděly v polovině listopadu. Přijel k nim ze Španělska lodí, na níž cestuje po celé zemi, aby posbíral psaníčka s dětskými přáními. Podle nich pak společně se svým pomocníkem Černým Petrem naděluje. Náš zpravodaj v zemích Beneluxu byl u toho, když svatý Mikuláš přijel na lodi ze Španělska do přístavu v Haagu.
„Vítej nám Mikuláši! Buď pozdravený Černý Petře!“ zpívaly děti sborem kolem doku v haagském přístavu Scheveningen. Právě tam měl dorazit parník s velmi vzácnými hosty – svatým Mikulášem a partou jeho pomocníků. Říká se jim Zwarte Piet, tedy Černí Petrové. Jsou to chlapíci s černou tváří v blýskavých šatech sluhy ze španělského dvora a pestrým baretem na hlavě.
Konečně se děti dočkaly. Loď vplula do přístavu a děti s očima navrch hlavy sledovaly, jak jim ten vousatý, jediný opravdový Mikuláš z kapitánského můstku mává. Musí být opravdový. Vážil přece dlouhou cestu ze Španělska, kde podle legendy žije. I Černí Petrové jsou určitě skuteční. Vypadají jako Mauři ze severu Afriky. Ti nepochybně nosí dárky, brebentily si děti jedno přes druhé. Iluze nadpozemskosti svatého Mikuláše byla dokonalá.
Jak je to s příjezdem patrona dětí, ale také námořníků, vězňů a dokonce i právníků doopravdy, mi vyprávěl historik Len Middelbeek z haagské Vysoké školy užitých věd. „Už od 19. století se udržuje tradice, že Mikuláš nepřichází jen s dárky 5. prosince, ale přijíždí už první sobotu po svatém Martinu. Tehdy mají děti nechat u kamen své boty, ve kterých ráno najdou od Mikuláše sladkosti,“ vysvětlil mi.
„Velký večer je před Mikulášovým svátkem, kdy od něj děti dostávají velké dárky. To je den nadělování, který už se však o Vánocích neopakuje. Zvyk obdarovávat se na svátek svatého Mikuláše má u nás dlouhou historii. Jsme však otevřená společnost a s příchodem evropských i jiných přistěhovalců se tradice trochu přesouvá k Vánocům. Ovšem i starší děti, které už pochopily, jak to vlastně s Mikulášem doopravdy je, si zvyk dávání dárků udržují,“ říká Len Middelbeek.
Například i jeho dospělý syn se schází s kamarády a na svatého Mikuláše si dávají žertovné dárky. Předhánějí se v tom, čí bude více bláznivý. Někdy se k němu připojuje také veršované věnování. Jde o dávání si dárků, které mnoho nestojí, ale jsou od srdce. Vánoce se už podle Lena Middelbeeka změnily v přehlídku dárků za velké peníze.
I děti pana Joose – Taise a Ping – dostanou velké dárky od Mikuláše a ne od Santy Klause, který se novodobě o Vánocích zčistajasna zjevuje pro Nizozemce neznámo odkud. Letos od Mikuláše dostanou hromadu sladkostí a mp3 přehrávače, aby mohly poslouchat písničky.
Mikuláš musel od svého příjezdu do haagského přístavu absolvovat okružní cestu celým Nizozemskem a zastavit se skoro v každém městě. Jeho pomocníci Černí Petrové do kabel sbírali psaníčka s dětskými přáními, aby Mikuláš věděl, co jim má nadělit.
Zwarte Piet vypadá jako černý sloužící ve středověkých šatech. Má pestrobarevnou kazajku s nabíranými rukávy, krátké kalhoty, černé punčochy a kolem krku někdy nosí škrobený krejzl. Na hlavě nosí barevný baret s perem nebo kokardou.
Petrové jsou prý černí od toho, jak se ze sedla koně, na kterém Mikuláš jezdí po oblacích, spouštějí po laně komínem k dětem domů, aby jim tam nechali dárky. Historicky má ovšem Černý Petr základ v černých služebnících na španělském dvoře, který byl až do konce 16. století vlastně i dvorem nizozemským.
Jednoho takového chlapíka v modrozelenočerném oděvu jsem se zeptal, kdo vlastně ve skutečnosti je a jakou má jako pomocník Mikuláše úlohu. „Jsem Mikulášovi k ruce a pomáhám mu, aby se mu celý den vydařil,“ řekl mi mouřenín, který se představil jako Černý Petr. Rozhodně bychom si ho však neměli plést s čertem, jaký doprovází Mikuláše u nás. Děti totiž nestraší. „Jsme hodní, rozdáváme dárky,“ zdůraznil mi.
Do Nizozemska přijíždí Mikuláš každý rok už v polovině listopadu, ale dárky dětem rozděluje až v předvečer svého svátku, 5. prosince. Nizozemci říkají, že potom se zase vydává na zpáteční cestu do Španělska. My však dobře víme, že to tak není. Pokračuje do střední Evropy, cestou přibere čerta a naděluje také u nás.
Zvětšit mapu: přístav Scheveningen v Haagu v Nizozemsku
