AfD už není protestní strana na okraji systému. Její úspěch může poškodit i Česko, upozorňuje Bříza

11. září 2026

„Jsme závislí na ekonomickém výtlaku, síle a zakázkách Německa. Ve chvíli, kdy se toto zhroutí ve smyslu, že Německo odejde z EU, ze Schengenu, vytvoří se takové bariéry, že český průmysl dostane direkt, ne facku, a spadne na zem,“ varuje expert na mezinárodní vztahy a bezpečnost Vlastislav Bříza. Jak změnil svět teroristický útok z 11. září, od kterého uplynulo přesně čtvrt století? A přiblížila cesta vyslanců Donalda Trumpa do Moskvy a do Kyjeva konec války na Ukrajině?

Zemské volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo, tedy AfD, byť nemá většinu a nemůže vládnout sama. Výsledky těchto voleb vyvolávají spoustu reakcí. Německý kancléř mluvil o šokujícím výsledku, bavorský premiér o opravdovém přelomu, možná o okamžiku, ve kterém se lámou epochy. Nejsou ty reakce přece jenom příliš silné, když uvážíme, že jde o jednu ze spolkových zemí, že tam žije něco přes dva miliony obyvatel?

Máte pravdu, lámání epoch bych asi nepoužil. Ale je pravda, že bych spíše řekl větu, že AfD již není protestní strana na pokraji systému. A to je zásadní. Tam by mohl být určitý bod zlomu. Zcela správně jste řekl, že Sasko-Anhaltsko je relativně malá spolková země, která leží na území bývalého východního Německa. Má něco kolem, tuším, 2,1 milionu obyvatel. Drtivě vyhrála AfD se ziskem 43,8 procenta, druhá CDU utrpěla historickou prohru, získala něco kolem 17 procent.

Což je o 20 procentních bodů méně než před pěti lety. Tehdy měla 37 procent.

Čtěte také

Je to rozhodně politické zemětřesení. AfD vyhrála ve všech 218 obcích. A pozor, nikdo se nemůže vymlouvat, že by voliči zůstali doma – byla rekordní účast 77,8 procenta hlasujících. To bylo jenom entrée na úvod. Teď jde o ty důsledky, protože si můžeme říct, že Sasko-Anhaltsko je malá spolková země, která nás nemusí vzrušovat. Ale příští týden budou následovat další dvoje volby v Berlíně a jiné východoněmecké spolkové zemi, tuším v Meklenbursku-Předním Pomořansku. To má ještě méně obyvatel, 1,6 milionu, zatímco Berlín má kolem 4 milionů. V Berlíně to vypadá, že AfD nevyhraje.

Podle posledního, dnes zveřejněného průzkumu pro ZDF by tam měla vyhrát levice.

Přesně tak. Říkáte levice – je to strana Die Linke, která ale navazuje na komunistický odkaz, takže to není ta klasická levice, aby si nikdo nepředstavoval a nepletl s SPD nebo s naší sociální demokracií.

Levice s velkým L.

Ano, to jste řekl dobře. Já bych použil ještě expresivnější výraz, ale je to vlastně, když to nadnesu, protipól AfD. To, co je na pravém spektru AfD, je na levém spektru, ale ještě asi více, Die Linke. Takže vidíte, že v některých spolkových státech dochází opravdu k dramatické polarizaci společnosti. A ten vliv na celoněmeckou politiku – AfD dneska již není okrajová strana a i na celoněmecké úrovni poslední preference hovoří o 29 procentech. Byla by to nejsilnější strana v celém Německu. To je opět obrovský nárůst, včetně bohatých států západního Německa.

Jde o to, že AfD má v programu vystoupení z EU, opuštění Schengenu, zrušení eura, a to v okamžitém, krátkodobém horizontu, potenciálně ho nahradit jakýmsi vágním hospodářským společenstvím, které není nikde jasně stanoveno. Vedle toho chce v horizontu nikoliv okamžitém, ale relativně krátkodobé opustit i NATO a založit jakési sdružení evropského obranného společenství. To jsou nesmírně silná slova, která, a to je pro českého voliče klíčové, by mohla poškodit i Českou republiku.

Čtěte také

Ať chceme, nebo nechceme, jsme z ekonomického hlediska – opět to nadnesu – další spolkovou zemí Německa. Jsme závislí na ekonomickém výtlaku, síle a zakázkách Německa. Ve chvíli, kdy se toto zhroutí ve smyslu, že Německo odejde z EU, ze Schengenu, vytvoří se takové bariéry, že český průmysl dostane direkt, ne facku, a spadne na zem. Čili to je problém i pro nás, kdyby se tato vlna měla přenést do celoněmeckého měřítka – a vidíme, že preference tomu nasvědčují.

Dále když někdo adoruje, glorifikuje AfD… AfD dlouhodobě říká, že nejsilnější je ve středním Německu. Záměrně používají termín střední Německo pro východní Německo. Tím evokují minulost, protože východní Německo bylo celé Slezsko, polovina Polska, ale ostatně i Sudety. Takže vidíte, co je nevysloveným, ale jasně naznačeným cílem – restaurace Německa v hranicích, které byly před druhou světovou válkou. Do toho nacionalistické tendence, proruské tendence, ekonomicky opět navázanost na Rusko, obnovení Nord Streamu jako plynovodu… To všechno je buď fyzicky napsáno, nebo vysloveno AfD. Takže si nemyslím, že je to pro nás úplně šťastná zpráva.

autoři: Tomáš Pancíř , Vlastislav Bříza , krt
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.