Michal Dvořák

Od chvíle, kdy práce na desce Vivaldianno dostala zelenou, do doby, kdy se objevila na pultech prodejců hudby, uplynuly dlouhé čtyři roky. Čas dost dlouhý na to, aby se Michal Dvořák mohl vydat za, jak sám říká, "bohem hudby" - na expedici Pandurango.

"Tahle cesta mě ovlivnila nejen lidsky, ale i hudebně velmi zásadně. Člověk zjistí, že v nadsázce bůh hudby je jen jeden. Nezáleží na tom, kde lidé žijí, jaké mají ekonomické nebo technické podmínky - protože dobří muzikanti jsou schopni si nástroj vyrobit na kolenu. A to ať žijí někde v buši nebo ve slumu na okraji Rio de Janeira," vzpomíná na svou cestu kolem světa Michal Dvořák.

Unikátní a famózní hudebníci žijí po celém světě - takové bylo zjištění Michala Dvořáka poté, co expedici Pandurango absolvoval. A nejen to - právě hudba podle něj může sloužit jako univerzální dorozumívací prostředek, jako jakési esperanto beze slov.

"Mluvím trochu německy, špatně anglicky, ještě hůř francouzsky - v podstatě to není na žádnou filozofickou debatu o hudbě. To, že nemusím umět žádný jazyk, abychom se domluvili hudbou, bylo asi to nejhezčí zjištění," vzpomíná Michal Dvořák.

Michal Dvořák je původem rocker. Etnické prvky se však pokoušel dostat i do hudby, kterou dělala například kapela Lucie, místo jeho dřívějšího hudebního působení. A na písních, jako je Sen nebo Daniela, je to znát, poznamenává hudebník.

Jak se však k zálibě v etnické hudbě dostal? Nejen na to se jej mezi desátou a jedenáctou hodinou Daniela Karafiátová zeptala. A jeho odpovědi se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Michalem Dvořákem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Další podrobnosti k chystanému turné - ale i mnoho dalšího - dodal pro posluchače Radiožurnálu Michal Dvořák i prostřednictvím on-line rozhovoru po 11. hodině.