Mezi zdmi tibetského kláštera by se dal strávit celý den. Výprava českých horolezců ale směřuje k hoře Čo Oju
Výprava českých horolezců do Himálaje si už v Nepálu stihla převzít expediční náklad, získat potřebná povolení a přesunout se do Tibetu. Chystá se zdolat šestou nejvyšší hru na světě Čo Oju. Další reportáž z města Šigace posílá členka expedic, moderátorka Radiožurnálu Lucie Výborná.
Na jedné z teras kláštera Tashi Lhunpo stojí mnich v šarlatovém rouši a troubí, svolává ostatní k podvečerní modlitbě. Jsme v sídle pančhenlamy, v jednom z nejvýznamnějších klášterů tibetského buddhismu.
Trůn pančhenlamy je prázdný, na menším stolci zahajuje modlitbu jeden z lámů a v rozlehlé čtvercové modlitebně s vyřezávanými sloupy rozezpívá mantry asi třicítka mnichů. Někteří z nich jsou ještě malí kluci ve věku 14, 15 let, na chvíli se noří do hluboké modlitby, pak zase procitnou a vypadá to, že mají náladu na skopičiny.
Klášter Taší Lumpo stojí v druhém největším městě Tibetu Šigace už od roku 1447, jeho jméno v překladu znamená spousta štěstí a spokojenosti, i když v jeho historii, a třeba i v té celkem nedávné, to tak nebylo vždycky.
Impozantní stavbu obklopenou horami obývalo v minulosti až 4000 mnichů, bydleli většinou v malých domcích nedaleko vstupní brány. Klášter je spletí uliček a dvorků, které vás vyvedou až k jeho hlavním budovám se zlatými střechami.
Jednou z nich je Maitrejův chrám, ve které vás ohromí téměř třicetimetrová socha Buddhy příštího věku. „Tohle je nejvyšší socha Maitréji na světě,“ říká můj průvodce Pema a vysvětluje: “V našem náboženství máme buddhy minulé, současné i budoucí, a tohle je Maitréja, tibetsky Bjams-pa, věříme, že se znovu narodí na zemi, dosáhne osvícení a bude vyučovat dharmu ve chvíli, kdy by už svět mohl zapomenout na Buddhovo učení. Potom by lidé mohli žít klidně i stovky let.”
Mezi zdmi kláštera, v jeho modlitebnach i budovách by se dal strávit celý den, ale modlitební praporky, zvedající se vítr a čtyř a pětitisícové vrcholy kolem připomínají, že je načase vydat se dál, směrem k hoře Čo Oju.
