Město starobylých čínských památek spláchla řeka. Turisté v Kchaj-fengu obdivují už jen historický skanzen

Na jednom z kanálů se schyluje k inscenované bitvě
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na jednom z kanálů se schyluje k inscenované bitvě

Za skoro pět tisíc let čínských dějin sídlili císařové Říše středu ve víc než desítce různých hlavních měst. Jen pár z nich si jako své sídlo vybralo více dynastií. Jedním z takových měst je, nebo spíše byl Kchaj-feng – město, které několikrát úplně zaniklo. I přesto do něj dnes proudí davy turistů.

„Kchaj-feng bylo velmi staré město, ale nic z něj nezbylo. Všechno zničily povodně a staré město je pohřbené pod bahnem. Pětkrát bylo zničené úplně a dvaapadesátkrát částečně,“ vysvětluje osud Kchaj-fengu průvodkyně Li-pej. Nejčastěji ho ničila nedaleká Žlutá řeka.

Do historického parku vcházíme turnikety pod betonovou imitací tradiční palácové architektury. A hned za vstupem narážíme na první vystoupení. Skupina bojovníků v rudozlatých uniformách předvádí jakýsi bojový tanec. Hlavní roli v něm hrají činely, bubny připevněné kolem pasu a především velký červený prapor se zlatým drakem.

Čtěte také

Na dovolené se šéfem

V rozlehlém areálu se nacházejí většinou přízemní domky, ve kterých lidé oblečení v historických kostýmech prodávají suvenýry – ať už jsou to malované porcelánové čajové šálky, anebo repliky historických věcí jako dřevěných misek, sošek, ale třeba i pestrobarevných šatů.

Před sousoším velbloudí karavany, která se vydává na Hedvábnou stezku, pak kejklíř ukazuje, jak umí polykat a plivat oheň.

Čtěte také

Mezi atrakcemi procházejí rodiny, ještě častěji ale početnější skupinky lidí. „Přijeli jsme sem z Wu-chanu. Jsme tady s naší firmou na společné dovolené,“ říkají členové jedné z nich, kolegové Liao a Čchun. A dodávají, že takhle organizovaně cestují s kolegy z práce častěji a že to podobně dělají i další firmy.

Kamenná karavana přímo vybízí k pořízení selfie

Klid před bitvou

Celý historický park je protkaný různě širokými vodními kanály, přes něž se klenou vysoké dřevěné mosty s vyřezávanou výzdobou. Na hladině kanálů kotví dřevěné obchodní loďky.

V jedné z klidných zátok je ale několik pramic s žebříky, do kterých nasedají muži ve středověkých vojenských uniformách. Připravují se na vystoupení.

Čekají a hladinu za jejich loďkami čeří puštěné motory, stejně jako za mohutným korábem, který se svou posádkou kotví o kus dál. Za chvíli společně vyplouvají a zastaví se před pevností s mohutnými hradbami, na kterých na ně čeká početná ozbrojená posádka.

O zlém generálovi a statečných obráncích

Představení začíná: Na jedné z větších oplachtěných lodí jakýsi generál unesl ženu a její dítě. Po hádce vytrhne novorozence matce z náručí, dítě hodí do vody a naříkající matku zabodne.

Hned nato začíná velkolepá bitva, jednu dělostřeleckou palbu v ní střídá druhá. Útočníci přirazí malé loďky s žebříky k vysokým hradbám a šplhají nahoru. Obránci na ně za neutuchající střelby marně shazují balvany, ale skoro vždy minou. Nakonec však armádu krutého generála odrazí a poražené útočníky z hradeb nahází do vody.

Několik desítek diváků shromážděných na menší dřevěné tribuně uznale pokývne hlavami a pak se rozejdou k dalším atrakcím