Měl to být rok tvrdé přípravy na první olympiádu. Největším soupeřem Anežky Drahotové se ale stalo zranění
V první chvíli se zdálo, že jde jen o natažený sval. Následovalo několik týdnů čekání a tvrdý verdikt 12 až 18 měsíců bez zátěže. Ale existují výjimky, kdy se doktory vyplatí neposlouchat. Díky tvrdohlavosti a odhodlání se v projektu Olympijský rok představí Anežka Drahotová jako chodkyně, která se v Riu vydá na dvacetikilometrovou trať.
Zpočátku vše vypadalo banálně: „Pobolívá mě přední stehenní sval, vlastně prakticky po celé délce. To, co trápí každého sportovce,“ ještě s úsměvem říkala krátce po 8. místě ze závodu na 20 kilometrů na mistrovství světa Anežka Drahotová rozhlasovému reportérovi Jakubu Markovi.
Dojem, že se všechno rychle zahojí, byl ten tam pár týdnů poté při rozhovoru se sportovním komentátorem Tomášem Kohoutem, kousek od šumícího Labe ve Vrchlabí. „Ta noha je asi ještě horší, než jsme si mysleli. Výsledky pořád nejsou. Teď mám klid, chystám se do lázní a počítám s tím, že se v nich dám dohromady,“ přemítala Anežka Drahotová, která v té době diagnózu ještě neznala a největším trápením byla nejistota.
„Nechce se mi ani spekulovat. Až to budu vědět, budu ráda, že to vím,“ přála si Anežka Drahotová. Na druhou stranu, jaké to je dozvědět se, že máte zlomenou stehenní kost? A ještě ke všemu poněkud zvláštně, jak popisuje trenér Drahotové Ivo Piták.
„Je tam podélně roztržená chrupavčitá část kolem kosti, která se zajizvila. Už to bylo v klidu, ale jak se tomu ke konci zimy přitížilo, tak se v tom místě začaly dělat krevní výrony. Místo je každopádně oslabené a způsobuje to zranění a poměrně bolestivé reakce.“
Pokud by Ivo Piták s Anežkou Drahotovou rozhodli podle doporučení lékařů, o žádném Olympijském roku by se jim ani nesnilo. Start v Riu zachránili nejen lékaři v brněnské nemocnici, ale také fyzioterapeut Pavel Brynda, který dokázal rozpoznat přičinu zranění. I tak byl květnový závod kousek od Kolosea ještě utrpením.
„Musím říci, že mě noha nebolela, ale ten pohyb není takový, jako býval. Pokusíme se ho vrátit tam, kde byl, aby se mi zase chodilo s radostí,“ tvrdohlavě říkala Anežka Drahotová, protože věděla, že jde správnou cestou a bude silná. A její pravda se ukázala už měsíc poté, když skončila třetí v časovce na cyklistickém mistrovství Česka.