Martin Pýcha: Nové nastavení dotací je agrohazard. Ohrožena bude živočišná výroba i potravinová soběstačnost

Představitelé Agrární komory a Zemědělského svazu protestují proti chystaným změnám v rozdělování zemědělských dotací. Co a proč jim vadí? Chystají kvůli změně dotací razantnější protesty? Co je důvodem rekordního růstu cen zemědělských produktů a kam až se mohou dostat ceny českých potravin? Tomáš Pancíř se ptal předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy. 

Vy už několik měsíců společně s Agrární komorou protestujete proti návrhu tzv. Strategického plánu Společné zemědělské politiky. V něm chce vláda mimo jiné výrazně posílit dotace na prvních 150 ha. Právě na prvních 150 ha každé farmy má jít 23 % dotací, zatímco minimum, kterého se drží v tomto přerozdělování řada jiných států EU, je 10 %. Vy to nazýváte agrohazardem. Připravili jste k tomu zvláštní web, kde hned v úvodu tvrdíte, že to ohrožuje naši potravinovou soběstačnost, že dojde k velkému útlumu živočišné výroby, že to poškodí krajinu. Z čeho v těchto odhadech vycházíte? Má to nějaký reálný základ?

Čtěte také

Samozřejmě víme, kdo dělá potraviny v České republice. Řeknu konkrétní čísla. Třeba co se týká dojnic, tak 92 % dojnic chovají střední a větší zemědělské podniky. Chovají ale i 95 % prasat a 94 % drůbeže. A my jim vlastně odebíráme finanční prostředky a dáváme je na prvních 150 ha bez jakýchkoli podmínek, bez jakékoli povinnosti něco produkovat nebo se chovat enviromentálně v krajině. A my jsme přesvědčeni o tom, že to není dobře.

Rozumím těmto počtům, ale na druhé straně, pokud se posílí dotacemi menší zemědělci, menší farmy, nepovede to k tomu, že víc krav, víc drůbeže atd. budou chovat právě oni?

Ne, tomu nevěřím. Celoevropský a celosvětový trend je, že potravinová výroba se stále více posouvá k větším zemědělcům. Je to dáno zkrátka a dobře ekonomickým tlakem. Farmy v zahraničí v Austrálii, v Latinské Americe, v Severní Americe, ostatně i v Asii jsou čím dál tím větší. Stáda rostou.

A je to dobře? Není to tak, že menší farmář hospodaří lépe, má k tomu větší vztah a i o ta zvířata se třeba stará lépe?

Čtěte také

Tak to určitě takto není. Není vůbec důležité, jestli je to větší nebo menší zemědělec, abychom mohli hodnotit, že se chová lépe nebo špatně. Tak to určitě není. Samozřejmě jsou dobří zemědělci i špatní zemědělci jak malí, tak velcí. To je prostě realita. A jestli je to dobře? Je to každopádně skutečnost, se kterou my se musíme smířit. Asi těžko budeme ovlivňovat velikost farem ve Spojených státech nebo v Latinské Americe.

Pojďme se vrátit do České republiky, která má hodně koncentrované zemědělství. Není právě proto rozumná snaha vlády podpořit menší podnikatele?

O podpoře menších zemědělců jsme dlouhodobě diskutovali. V EU se to vyjednávalo téměř tři roky. V podstatě došlo k dohodě, že to má být minimálně 10 %. Velká většina zemí v Evropě se pohybuje mezi 10 až 12 %, ale ČR je extrémně ustřelená na 23 %. Problém není v podpoře malých, problém je v tom, že nám to bude likvidovat střední zemědělce, kteří dělají citlivé komodity včetně živočišné výroby. A bude je to vlastně motivovat, aby se chovali tak, jak nechceme. Aby opustili méně rentabilní živočišnou výrobu a dělali to, co je nejvíce rentabilní. Ekonomicky je budeme tlačit do toho, aby dělali více obilovin, olejnin, kukuřice, protože to je to nejziskovější. A to je přesně to, co vlastně dělají dneska malí zemědělci. Oni vlastně nemají živočišnou výrobu. A pokud mají, tak dělají pastevní chov skotu.

Pardon. Já se vrátím k tomu, na co jsem se ptal. Není to právě tím, že při současném nastavení dotací se jim to nevyplatí, zatímco když budou dostávat víc, tak na to budou mít? Kde berete tu jistotu, že to tak nemůže být?

Čtěte také

Za prvé, malý zemědělec dneska dělá to, co se mu vyplácí a co je pohodlnější. Nemusí se starat každý den o dojení krav, nemusí shánět zaměstnance, nemusí každý měsíc vyjednávat zpeněžování mléka, nemusí se starat o krmiva. Zkrátka a dobře dělá to nejrentabilnější a nejjednodušší, na co potřebuje mít jednoduchou techniku. To znamená obiloviny, olejniny, kukuřici. Jsou samozřejmě malí zemědělci, kteří dělají i některé další věci, jako je ovoce, zelenina. Já bych nechtěl, aby to vyznělo, že tady nějakým způsobem dehonestuju malé zemědělce. Já si jich moc vážím, ale prostě realita je taková, že produkce v živočišné výrobě u malých zemědělců je mnohem menší.

Kdybyste chtěl dneska postavit třeba kravín pro 50 krav, tak je to v podstatě nereálné. Za prvé obrovský odpor lidí v obcích. Nikdo nechce stáj s živočišnou výrobou. Je jedno, jestli to je prasečák nebo kravín. Obce to nepodporují. Musíte mít povolení k životnímu prostředí, což je obrovská administrativa. Takže musíte mít vysoké množství investic. Je potřeba si uvědomit, že musíte postavit i dojírnu, jímku, protože máte povinnost skladovat kejdu nebo hnůj od krav v nějaké kapacitě třeba tři čtvrtě roku té produkce. Musíte postavit silážní žlaby. Tyto obrovské finanční prostředky, které my navíc dáme menším zemědělcům, ale v žádném případě nepřinesou takové zisky, aby se jim to vyplatilo...

Pokud vláda nevyslyší vaše připomínky, máte už v plánu nějaké protesty nebo blokády?

Čtěte také

V plánu zatím nemáme nic. Velmi bedlivě sledujeme vývoj a doufáme, že dnes a zítra dojde k přehodnocení strategického plánu. Pokud tomu tak nebude, svolali jsme na středu společné zasedání představenstev Zemědělského svazu a Agrární komory, kde se budeme bavit o tom, jak na to budeme reagovat dál. Jestli budeme nějakým způsobem muset nebo nemuset protestovat. My bychom radši, kdybychom nemuseli protestovat, protože máme obrovské množství starostí, které teďka musíme souběžně řešit, a vlastně celá tato situace nás velmi vytěžuje, a i zemědělce vytěžuje. Takže my bychom byli radši, kdybychom mohli s ministerstvem zemědělství kooperovat na řešení problémů.

Která ekologická opatření by chtěli navrhovatelé petice pozastavit? Co dalšího je pro ně prioritou? Pokud vláda požadavkům nevyhoví, jaký scénář mohou plánované protesty mít? Kdy se naplno v obchodech projeví skokový nárůst cen potravin? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s Martinem Pýchou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...