Šebek: Vyplácet desítky milionů korun oligarchům není účel společné zemědělské politiky

Nová vláda mění vyplácení dotací pro zemědělce po roce 2023 a zemědělskou politiku na dalších pět let. Jsou tyto změny výsměchem všem zemědělcům, jak tvrdí Agrární komora a Zemědělský svaz? Nebo jde jen o úpravu politiky, která dlouhodobě zvýhodňovala velké agropodniky na úkor menších farmářů? Hostem Tomáše Pancíře je Jaroslav Šebek z Asociace soukromých zemědělců.

Koaliční vláda počítá s tím, že 23 procent přímých plateb půjde na takzvané první hektary, minulá vláda počítala jen s deseti procenty. Posílená má být podpora ekologického zemědělství a investiční dotace mají mít maximální limit 30 milionů korun. Jak velká část zemědělců si díky návrhu přilepší?

Myslíme si, že většina. Zpracovali jsme si to do tabulky dopadů, kterou máme zveřejněnou i na našich webových stránkách. Museli jsme tak učinit i proto, že oficiální místa jako třeba ministerstvo zemědělství nic takového neudělaly. Tvrdíme, že pokud bychom aplikovali sedm návrhů, které jsme zaslali koaliční radě, poslancům a předsedům, tak by se pomohlo drtivě většině zemědělců až do velikosti 1800 hektarů, což je naprostá většina všech zemědělců.

Čtěte také

Ale když vezmeme to, co prošlo, máte už dopočítané tyto dopady? Jak velké části zemědělců by toto pomohlo?

Musím se přiznat, že ne, dozvěděli jsme se to až ráno. Ale řeknu rámcově – návrh tak, jak byl přijat, je rozhodně krok správným směrem, určitě to pomůže. A těm menším zemědělcům se přidá zhruba dva tisíce korun na hektar. Celkově to bude mít pozitivní efekt skutečně i pro ty větší farmy, které mají až dva tisíce hektarů. Takže není to tak, že by tímto opatřením došlo k poškození velkých.

Zatím jsme mluvili o dopadech na zemědělce, ale pojďme se na to podívat očima spotřebitele. Co koaliční návrh ve svém důsledku může znamenat pro spotřebitele? Agrární komora varovala, že návrh povede k výrazné ztrátě produkce potravin. Vylučujete to?

Musím říct, že pro to nejsou žádné důkazy, skoro bych nazval, že to jsou poplašné zprávy. Agrární komora mluví o tom, že zastupuje členy, kteří produkují 80 procent potravin. Nevím, kde si to vycucali z prstu. Ale jestli tyto minimální změny mají tak rozkolísat současné zemědělství postavené zejména na velkých firmách, tak to je přece zásadně špatně. A už právě to chce změnu, abychom do struktury pustili jiné typy podniků, které nebudou tak citlivé na takový pokles dotací.

Dlouhodobě prosazujete větší přerozdělování dotací ve prospěch malých zemědělců. Proč je to podle vás správně? Nemělo by být pro rozdělování dotací rozhodující to, co a jak žadatel dělá bez ohledu na jeho velikost?

Musíme si uvědomit, že dnes dotace pro zemědělskou praxi musí být odpoutány od produkce, protože by naopak vznikal další tlak na nadprodukci. Podporujeme, aby peníze šly menším a středním zemědělcům, a to zejména z toho důvodu, že pokud se mají přerozdělovat peníze veřejných poplatníků, tak musejí jít nejúčelnějším směrem. A dotace do zemědělství jsou určené na to, aby se zlepšovalo životní prostředí, aby byla podpora příjmů v rámci rodiny farmáře, protože tak je nastaven celý mechanismus společné zemědělské politiky. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale vyplácet desítky milionů korun nějakým oligarchům není rozhodně účel společné zemědělské politiky.

autoři: Tomáš Pancíř , prh

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová