Marek Orko Vácha, katolický farář

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Katolický farář Marek Orko Vácha

Do našeho studia usedl člověk, který slučuje pro mnohé neslučitelné. Je to specialista na otázky evoluční biologie a zároveň římskokatolický kněz. Stíhá i pedagogem a spisovatelem. Účastnil se například výprav do Antarktidy nebo žil v trapistickém klášteře ve Francii. Dodnes používá skautskou přezdívku Orko. O tom, jak se dá sloučit víra ve stvořitele s Darwinovou teorií, nebo jak se mění v naší době vnímání Velikonoc, bude řeč v následujících Dvaceti minutách Radiožurnálu. Proti mně sedí katolický kněz Marek Orko Vácha, vítejte.

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Pěkně zdravím.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V křesťanském kalendáři je Velký pátek součástí Svatého týdne, je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži, kolik lidí ho ale podle vašich zkušeností opravdu takhle ještě vnímá?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No, tak křesťané určitě všichni a tady totiž stojí za to říct jednu důležitou věc, že celé to takzvané velikonoční tridum od čtvrtka večer, až vlastně do noci ze soboty na neděli můžeme chápat jako jeden velikánský svátek, kde kdybychom vytrhovali ty události z kontextu, tak bychom to vlastně jakoby rozmělnili, takže logicky na sebe navazuje Zelený čtvrtek, pak samozřejmě Velký pátek, den, kdy se neslaví mše svatá nikde na celém světě, Bílá sobota a Neděle vzkříšení.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Když už jste tedy zmínil tridum, pojďme připomenout, co všechno by měl křesťan v průběhu těchto dní absolvovat?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No, celé to velikonoční tridum, prosím pěkně, to jsou největší křesťanské svátky a mě někdy velmi mrzí, že ateistická veřejnost, pokud jde jednou za rok do kostela, tak jde o Vánocích na půlnoční, což je samozřejmě hezké, je tam ta Rybova mše svatá, ta Rybovka, ale ta mše svatá je vlastně taková normální nedělní mše svatá, ty nejkrásnější křesťanský obřady jsou z noci ze soboty na neděli, to je ohromnej zážitek, protože ty obřady jsou velmi starobylé, je tam ta hra s tím světlem, tmou a podobně. Tak je to i ohromný zážitek estetický. Ty události jdou jedna za druhou a v zásadě Zelený čtvrtek večer takzvaná Poslední večeře páně, kterou známe třeba z obrazu Leonarda da Vinciho, a Kristus se svými učedníky slaví klasické židovské Velikonoce, takzvané svátky Pesach. Připomeňme, že Ježíš Kristus je především praktikující Žid, ano, jeho učedníci také a slaví klasickou, klasickou tedy večeři velikonoční, kdy si Židé připomínají velikánskou událost odchod z egyptského otroctví přes, přes Rákosové moře, to co zase, řekněme, veřejnost zná z těch různých černošských spirituálů a podobně. A při této poslední večeři tedy křesťané věří, že Ježíš ustanovuje svá, řekněme, mše svaté ve smyslu svátost eucharistie, noc ze čtvrtka na pátek zatčení v Getsemanské zahradě, takže kdybychom si to měli nějak shrnout, takže čtvrtek večer poslední večeře, pravděpodobně v domě rodičů evangelisty Marka. Na poslední večeři označení zrádce, odchod Jidáše, přesun s učedníky do Getsemanské zahrady a Ježíšova modlitba. Ježíš tam potí krev. V tu noc přichází Jidáš, zrádce, polibkem tedy označuje Krista, Ježíš je zatčen, v noci výslech u Ananiáše, tedy u židovské velerady, potom v pátek ráno výslech u Piláta, Heroda a znovu u Kaifáše Ananiáše, rozsudek smrti a Ježíš někdy kolem poledne ukřižován. Ve tři hodiny na Velký pátek Ježíš umírá, v pátek pohřben, před tím, než vychází první hvězda, v sobotu se vlastně neděje nic, a ráno prvního dne po sobotě jdou zbožné ženy nabalzamovat Kristovo tělo a zjišťují, že jeho hrob je prázdný. Proč tam jdou až v neděli ráno, protože u Židů začíná den, když vyjde první hvězda. A protože ty židovské Velikonoce právě padly na sobotu, Jan v Evangeliu říká, v tu sobotu totiž byl velký svátek, tak Ježíš umírá ve tři hodiny na kříži, takže nebyl moc, nebylo moc času vlastně na pohřeb Krista, protože ve tři hodiny v pátek Ježíš umírá, teď ještě Josef z Arimatie musí jít za Pilátem, aby mu povolil sejmout Kristovo tělo, Pilát si musí zavolat své vojáky a zeptat se, jestli je Ježíš opravdu mrtvý, ti to musí potvrdit, takže až potom vlastně Ježíšovo tělo je sňato z kříže, je pohřbeno tentýž den, což na Blízkém východě byla v tu dobu tradice, protože neexistovaly márnice a ty mrtvá těla se velmi rychle rozkládala, takže bylo zvykem pohřbívat v den smrti, tohle by nebylo zvláštní, jako spíš to, že už se tedy nestíhá balzamace Kristova těla a o velkém svátku vůbec nebylo myslitelné třeba se dotýkat těla mrtvoly, protože to rituálně znečišťovalo, takže teprve to ráno prvního dne po sobotě jdou ty zbožné ženy ke hrobu a zjišťují, že hrob je prázdný. Co z toho plyne? Velmi důležitá noc pro křesťanské Velikonoce je ta noc ze čtvrtka na pátek, protože to je ta noc, kdy se Ježíš modlí v Getsemanské zahradě, potí krev a dochází k události zatčení. A potom ta druhá a nejdůležitější noc je noc ze soboty na neděli, kdy křesťané slaví prázdný hrob, slaví vzkříšení.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Teď jsme tady vysvětlili, proč jsou tedy Velikonoce pro křesťany tím vlastně největším stávkem v roce, ale vraťme se do reality. Řekněte, kolik lidí podle vás ještě skutečně a především mladých lidí Velikonoce ještě takhle vnímá a pro kolik třeba vy vidíte, že se stávají pouze třeba dny volna, časem, kdy se seberou, jedou nakoupit pomlázku někam do hypermarketu a odjedou na chaty?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Já si netroufám říkat čísla, neb nejsem sociolog, ale myslím si samozřejmě, že pro velmi málo lidí v České republice jsou Velikonoce tak, jak je slaví křesťané, to nepochybně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A co podle vás mohla nebo měla katolická církev udělat, aby oživila v lidech potřebu hledat boha? Přijít do kostela, aby změnila takovou tu pachuť zastaralého systému bez doteku s realitou dneška?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Já mám jednu velkou obavu, a to teďka spíš mluvím o sobě, protože jsem člen katolické církve, že my katoličtí kněží a katolíci umíme výborně řešit naše vnitřní problémy, ale že to, co nám vůbec nejde, je jaksi komunikovat s tím okolním světem a třeba v sousedním Rakousku nebo v sousedních zemích je naprosto běžné, že církevní organizace organizují různé svátky, fotbalová utkání, já nevím, zájezdy, cokoliv, že ta církev opravdu je pro ten stát v té sociální oblasti bez nějakého prosím pěkně evangelizačního motivu, jo, ale že to je prostě organizace, která dělá dobré věci, byť to jsou třeba domovy důchodců nebo podobně, takže já mám, já mám trošku strach, že my katolíci v České republice umíme výborným způsobem řešit naše vnitřní problémy, ale že se nějak jakoby míjíme s tím světem, s tím světem okolo, což samozřejmě na prvním místě mluvím o sobě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy máte zkušenosti třeba s kázáním v Praze, chodí mladí lidé na vaše kázání, cítíte tam nějaký zájem té nastupující generace o boha?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Jo, určitě. Jo, Jung má velkou pravdu v tom, když říká, že člověk je nevyléčitelně náboženský. A já jsem víc a víc přesvědčen, že mladá generace vůbec nemá problém s hledáním boha, s hledáním něčeho, co nás přesahuje, s hledáním třeba náboženské zkušenosti, anebo náboženského zážitku, že v tomhle absolutně problém není. Spíš vidím veliký, velikou, jako velkou obavu nebo velký problém vidím v tom, že tato křehká víra, která se může narodit třeba někde v přírodě, zapadá slunce a ten člověk se spontánně začne modlit třeba, jo. Nedávno mně říkal jeden, jeden můj kamarád, ateista, že se jednou v noci probudil v přírodě, začal se spontánně modlit, jo. S tímhle problém nemáme, nebo jsme strženi nějakým zážitkem, najednou jako bychom se opravdu dotkli toho absolutna. V přírodě dva nebo tři moji kamarádi měli teď zážitek na Sahaře a tady tento křehký a intimní zážitek mám dojem, že někdy se naprosto rozbije o zdi toho našeho církevního průmyslu, takže tady myslím, že problém není s vírou v boha, ale myslím, že trochu je, trochu je problém vlastně s tou, s tou zavedenou církevní organizací. Ale jedním dechem chci dodat, že ta organizace podle mého názoru má svůj ohromný, ohromný význam, ohromný důvod, jo, ale jakoby se nám nedařilo spojit hledání boha s konkrétním společenstvím křesťanů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A od čeho by se dalo třeba v Česku začít, aby tohle to padlo, tahle ta bariéra vnímání církve?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Tomáš Halík říká strašně hezky, že problémem lidí v Česku není ateismus, jako spíš náboženský analfabetismus nebo náboženská negramotnost, jo, že my vlastně vůbec netušíme, čemu věří křesťané a proč, viz třeba vaše otázka o Velikonocích, jo. Opravdu kdo dneska z těch mladých lidí vlastně vůbec tuší, co křesťané si myslí, co hlásají, jaký je jejich bůh a možná kdybychom začali debatovat s ateisty, tak se velmi rychle shodneme, ano, takovýto bůh neexistuje, jo, tak jak si ho představují ateisti, že si ho představují křesťané. Takže myslím si, že opravdu tady vládne určitá náboženská negramotnost, určitý analfabetismus a že to, co by určitě stálo za to udělat ze strany křesťanů, je nějak otevřít dveře, okna a třeba sdělit, čemu křesťané věří a proč, že mají úplně stejné problémy jako ateisty, že si kladou úplně stejné otázky jako ateisti. A Joseph Ratzinger, současný papež, to jednou strašně krásně vyjádřil v jedné knížce, když říkal, na dně duše každého ateisty má kmitat malý plamének víry a na dně duše každého věřícího má kmitat malý plamének ateismu. My nikdo z nás nevíme, jak to vlastně je, jo. A každý, kdo se prohlásí za majitele konečné pravdy, ať je to ateista nebo ať je to křesťan, no tak z toho jde hrůza. Ona ta určitá nejistota, ty určité pochyby, to je strašně zdravý.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak katolický kněz a specialista na evoluční biologii v jedné osobě přijímá Darwinovu teorii? Poslouchejte dál Dvacet minut Radiožurnálu. Odpovídá Marek Orko Vácha. Charles Darwin před 150 lety svou teorií rozpoutal vlastně dodnes doutnající spor o původu všeho živého na Zemi. Jeho evoluční teorie nabourala ta dlouhá staletí přijímaný pohled, že svět byl stvořen bohem a mnohý ho odsoudil za to, že vlastně popírá existenci boha svou teorií, jak to vy vidíte?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No, určitě, určitě po roce 1859, kdy bylo vydáno o původu druhu, tak se rozpoutala velikánská bitva o to, jak to teda je. A já se obecně domnívám, že pro církev tady tohle je nesmírně zdravé, když si občas projde tím ohněm ateismu, a myslím si, že ve finále Darwin udělal velmi dobrou službu pro církev a pro křesťany. Totiž Darwin udělal jednu věc, že nejenom prohlásil, že evoluce existuje, to už udělali dávno před ním jiní a 1809 to udělal Jan Křtitel Lamart, to byl mimochodem rok, kdy se Darwin narodil, ale Darwin taky uhodl jeden z mechanismů evoluce, a to je přirozený výběr. A Darwin vlastně takhle prohlásil, že ten jaksi výběr je svým způsobem náhodný. Teď řekněte teologovi něco o náhodě, a to je jak červený hadr na býka, takže najednou se rozpoutaly velké spory a je potřeba říct jaksi ke cti, ke cti Charlese Darwina a k určité necti tehdejších církevních představitelů, že třeba ty spory se vedly o to, jak je stará Země, ovšem k tomuhle prosím pěkně církev není kompetentní, aby prohlašovala, jak je stará Země. To ať dělají geologové nebo ať to dělají fyzikové nebo ... a podobně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Promiňte, že vás přeruším, ale mě zajímá právě třeba vy konkrétně, vy, který jste studoval opravdu dřeň biologie, jak vy jste to vyřešil v sobě? Názor na Darwinovu teorii.

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Ne, za prvé pochopitelně bez evoluce biologie absolutně nedává smysl. Ta evoluce, to je jako, proto tam jsou někdy ty vzájemné osočování a posměšky, protože evoluce je dneska je něco tak jasného a tak křížově potvrzeného, že dneska vůbec nemá smysl se bavit o tom, jestli evoluce existuje nebo neexistuje. To je mimo debatu, jo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A kde v tom tedy je to Adamovo žebro?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No, to, že existuje určitá skupina křesťanů, která ovšem na druhé straně je vyprovokovaná určitou skupinou ateistů, ten problém je i svým způsobem komplikovaný, protože zejména v USA existují biologové hodně hlasití a hodně publikačně aktivní, jako je třeba Richard Dawkins, Daniel Dennett, Desmond Morris a mnozí další, kteří říkají, podívejte, my jsme Darwinisti, a proto jsme ateisti. A toto bych řekl, že je hodně špatně, protože připomeňme základní věci, věda se zabývá světem měřitelná, kde používá takzvaný metodologický naturalismus a mě zajímá to, co mně pohne rafičkou přístroje, mě zajímá to, co je měřitelné, vážitelné povahy, lidově řečeno, používám pravítko, laboratorní váhy, hodinky, anebo nějaké další přístroje, jenomže tím světem měřitelna, to mně vykolíkuje limity vědy, nikoliv její univerzalitu. Takže ten přírodní vědec z principu nemůže vůbec nic říct o existenci boha, ďábla, očistce, nebe, pekla, andělů, lidské duše a tak dále, prostě nechává to neřešený. Ordinuje si, chceteli, takzvaný metodologický agrosticismus, k těmto otázkám se nevyjadřuje, takže pokud řeknu, zastávám tuhle a tuhle teorii, a proto jsem ateista, tak pozor, pozor, jo. Ovšem na to určitá skupina křesťanů, typicky z jižních států USA, reaguje, reaguje úplně stejně a říká, á tak pozor, my jsme věřící, a proto Darwinisti nejsme. To znamená ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A kde jste vy? Já stále se snažím, vy jste člověk, který skloubí vědce a zároveň katolíka.

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Já si myslím, že tam, já si myslím, že tam vůbec není problém. Tak já nemůžu nebýt evolucionistou, jo, protože jako pravda, nebo že bych proti pravdě, jako to, že evoluce existuje, to je očividné, no a jsem věřící člověk, ale vždyť tady přece není žádný spor, jo, ta základní, základní problém je, když si položíme otázku, víra nebo věda, Darwin nebo evoluce, bible nebo, nebo evoluční teorie a podobně, tak ta otázka zkrátka a dobře je nesprávně položena.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak tedy sloučit stvoření světa bohem a Darwinovu teorii vývoje druhů?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
To je naprosto, naprosto, naprosto jednoduše, protože, protože bible řeší, když už tedy, tak otázku, proč a nikoliv otázku jak. Tu otázku jak ať řeší přírodní věci. A pokud Genesis 1 máme ten překrásný hymnus toho stvoření světa v šesti dnech, tak prosím pěkně, to je opravdu hymnus, to je písňový text. Tady se dozvídáme, chceteli, tři základní věci. Za prvé, autorem vesmíru je bůh, svět byl stvořený jako dobrý, svět je stvořený jako dobrý, to se jako refrén opakuje po každém stvoření, a za třetí, člověk má být obrazem božím. Tohle jsou věci, které nám přináší Genesis 1. Celá ta kniha je, celá ta kapitola je překrásná a kdybychom měli tady tak dvě hodiny čas, tak můžu udělat vynikající židovský rozbor, kdy ty první tři dny vždycky se něco odděluje, světlo od tmy, vody nad klenbou od vod pod klenbou, druhý den, třetí den se už Země, ty druhé tři dny se do toho sázejí živáčci, Slunce a Měsíc den čtyři, ptáci a ryby den pět, Země, plazi a člověk den šest, to krásně spolu koresponduje, ale prosím pěkně, to není přírodovědecký text, to je báseň, to je hymnus, jo, takže tam není, tam není spor. Naším studentům to vysvětluju, no tak kdybychom měli hledat v každém textu tu přírodovědeckou pravdu, musíte hodit do koše všechny pohádky, všechny bajky, Tolkiena, Avatara, historické romány, ono by vám ostatního moc nebylo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Abychom uzavřeli nějak tu hranici kontaktu církve s realitou a to možná, co je potřeba rozvíjet v České republice, změnil byste třeba něco v systému klasického vzdělávání kněží? Přidal byste třeba molekulární biologii?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
No strašně rád, samozřejmě. Evoluční biologii, pochopitelně. To vzdělávání kněží, ono nemůže být jiný, ale ono je tradičně zacentrováno na filozofii a humanitní vědy a teologii, ale já bych velmi rád viděl, kdyby se přece jenom aspoň malinko reflektovaly ty problémy dneška, což je na prvním místě ekologie, to je ohromná výzva. Vztah k Zemi, jo, a když člověk čte učebnici evoluční biologie, jak z té Země, která je v jedné chvíli žhavá koule prachu a plynu a potom najednou tady máme člověka, vždyť toto je něco hodně teologického. A celá evoluce člověka, od těch jaksi předků až po rod Homo, to je přece překrásná píseň, tohle by se určitě mělo učit na teologických fakultách.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já si ještě dovolím to tak absolutní reality na závěr našeho povídání. Když sledujete, co předvedli naši politici třeba v posledních 14 dnech, když jste sledoval, jak na sobě navzájem nahazují politickou špínu, nechtělo se vám někdy klít?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Samozřejmě. A taky jsem klel a používal jsem slova, která by se neměla použít v Českém rozhlase. Já se živím tím, že vyučuji lékařskou etiku a tady došlo k jedné věci, jejíž důsledky budou, domnívám se, děsivé. Nepochybuji o tom, že se lhalo vždycky a podobně, ale v České republice v posledních měsících ta lež se nějak institucionalizovala, ti politici lžou a už se za to ani nestydí, takže tady ta pravda a lež se tak strašlivě zrelativizovala, že se domnívám, že ty důsledky, nechci být pesimista, ale že budou děsivé. Tady opravdu není komu věřit a kdokoliv cokoliv řekne, tak může cokoliv říct, za cokoliv se omluvit, cokoliv odvolat, cokoliv můžu říct a pak říct, že jsem, že to byla účelová lež a podobně. Slova dneska nemají žádný obsah, žádnou váhu, to jsou prostě jenom zvukové vlny. Dneska je řeknu, zítra je odvolám.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Chodíte k volbám?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Chodím. Jak říkám jeden můj moudrý kamarád, dám si předtím dva panáky a pak to tam hodím.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A podle čeho vybíráte? Počítám, že podle morální čistoty a důvěryhodnosti kandidátů by to asi mohl být problém.

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
To by mohl být závažný problém a snažím se vybrat tu nejméně špatnou stranu, což je čím dál tím víc komplikovanější.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A půjdete k volbám i po tom, co jste zažil letos se svými politiky?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Půjdu, protože myslím si, že nevolit je ještě horší, ale ty dva panáky budou na místě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Možná úplně závěrem, i v kontextu toho, co jsme řekli, věříte na zázraky?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Samozřejmě věřím. Věřím absolutně. Absolutně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A stane se třeba v české politice? Lze se za to modlit?

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Lze se za to modlit a bylo by to namístě, aby se ateisti, věřící shodli na tom, že, a shodli v modlitbách na tom, aby se ten zázrak stal, protože nic jiného nám nezbývá.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Katolický kněz Marek Orko Vácha byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas, na slyšenou.

Marek "Orko" VÁCHA, katolický farář, biolog, pedagog, cestovatel, spisovatel:
Děkuji taky, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: šče
Spustit audio