Malá Paříž

Začátek roku je ideálním časem pro rozjímání, spřádání plánů a snění. Záleží pak na každém z nás, jestli pro splnění svého snu uděláme vše potřebné. Jak to vypadá, když někdo k tomu má dostatek vůle a pracovitosti, jsem se vypravil zjistit do Paříže, která není v Paříži, ale úplně na druhém konci Francie.

Je to místo, kde lišky dávají dobrou noc. Projedete městečkem Vaissac, které leží dvacet kilometrů od Montauban na jihozápadě Francie, a po několika kilometrech přijedete k domečku - vlastně pod něj. Teprve až k němu dojdete, uvidíte zahradu a na ní malou Paříž, nádhernou miniaturu francouzské metropole - přesně 632 kilometrů od opravdové Paříže. Dílo Gerarda Briona.

"Postavil jsem malou Paříž v patnácti letech. Mí rodiče se z města odstěhovali na venkov a já se cítil volněji. Měl jsem rád architekturu a šansony. A jednou jsem v televizi viděl pořad Michela Druckera o Paříži a Champs Elysees a úplně mě to nadchlo. Postavil jsem tedy na zahradě svých rodičů, mezi řádky různé zeleniny, svou Paříž," vypráví Gepard.

Do té opravdové se podíval až ve třiceti letech. Teď tam jezdí tak jednou za pět let. V jeho Paříži najdete všechno - Notre Dame, Vítězný oblouk, samozřejmě Eiffelovku. Ročně toto místo, pro které má angličtina příhodný název "Middle of nowhere" - něco jako Zapadákov, navštíví patnáct tisíc lidí. Co mají nejraději?

Především osmý obvod, tedy Champs Elysees a také Montmartre. Malá Paříž tady však nezůstane dlouho. Gerard našel pozemek u La Rochelle, kam město přestěhuje a přebuduje ho. Bude desetkrát větší - zahrada jeho rodičů má své hranice. A přesto, kdyby mu nepomohla náhoda, už by asi bylo po Paříži.

"Historie mé Paříže je bizarní. Nikdo tady nebyl celých čtrnáct let. Pak se zabila princezna Diana a já jsem tady pod mostem Alma udělal model rozbitého auta po nehodě. Lidé si to fotili, rozkřiklo se to. Pak se sem sjížděli novináři a reportáže vysílali v Anglii, Číně a Japonsku. Pokud by se to nestalo, myslím, že by dnes už to moje miniměstečko neexistovalo," uzavírá Gerard.

Z Paříže Jan Šmíd, Český rozhlas

autor: jšm
Spustit audio