Magazín Experiment: K čemu slouží nejmodernější magnetická rezonance? A bude nové nadzvukové letadlo tiché?

Přístroj, který dokáže vytvořit magnetické pole milionkrát silnější, než je na naší planetě, stál zhruba 90 milionů korun a představuje jednu z největších investic Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) za poslední roky. Rezonance vytváří obrazy ve velkém rozlišení, a i když se do ní nevejdou lidé, může právě lidským pacientům v budoucnu pomoci.

14 fotografií

„Měříme laboratorní zvířata, zpravidla potkany nebo myši. A abychom je mohli dát do magnetu, tak musí být pod anestezií, aby se nehýbali nebo neutekli,“ vysvětluje doktorand Dominik Havlíček. „Teď máme v plánu měřit potkaní mozek, abychom se podívali, jak vypadají vnitřní struktury.“

Čtěte také

Vědecký tým v Praze vrátil ochrnutým potkanům cit. Obnovit motorické nervy je těžší, říká neurovědec

Stojím na prahu menší místnosti, ve které je nový přístroj. Zvuk, který se tu ozývá, vychází ze systému chlazení. S diktafonem nemůžu jít přímo k magnetické rezonanci, protože by ho mohla poškodit. Ale vidím, že je to šedý válec o průměru asi 1,7 metru a uprostřed je 30centimetrový tubus. Právě do něj po uspání potkana vědci vloží.

Potkan v tunelu

„Základem je magnetické pole – velký tubus, supravodivý magnet, který vytváří statické 7teslové pole,“ popisuje další doktorand David Červený.

„Abychom něco mohli měřit, potřebujeme radiofrekvenční cívky. V tomto případě jsme se rozhodli pro povrchovou cívku. Budeme měřit mozek, který je blízko k povrchu, a tato cívka je velmi citlivá a ukáže nám velmi kvalitní obrázky.“

„Když to řeknu zjednodušeně, cívka je vlastně anténa, kterou vysíláme signál, a potom ho tou cívkou zase přijímáme zpátky,“ dodává na vysvětlenou.

Přístroj se zapíná a ozývají se přerývané zvuky. „Jedná se o gradienty, které určují lokalizaci vzorku,“ vysvětluje doktorand. Po pár minutách už na monitorech v jiné místnosti vidíme detailní obrazy potkaního mozku z různých úhlů.

Na novém přístroji tak budou lékaři sledovat třeba transplantované Langerhansovy ostrůvky při léčbě diabetu|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Milionkrát silnější než Země

Jak se snímky liší oproti těm z magnetických rezonancí, které jsou v českých nemocnicích?

„Umí další věci, které by u lidí nešlo provádět, a navíc měří s mnohem větším rozlišením. Protože je tu mnohem větší magnetické pole a můžeme měřit mnohem menší objemy,“ vysvětluje vedoucí Oddělení experimentální magnetické rezonance IKEM Daniel Jirák.

„U klinických přístrojů je magnetické pole 1,5 nebo 3 tesla. Toto je 7teslový přístroj, což znamená, že je takřka milionkrát silnější než magnetické pole Země,“ dodává. Díky tomu dokáže tato magnetická rezonance zaznamenat například nádory, které by byly v běžné klinické praxi takřka nezachytitelné.

Po pár minutách už na monitorech v jiné místnosti vidíme detailní obrazy potkaního mozku z různých úhlů|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Naděje pro lidské pacienty

Nová magnetická rezonance váží 7 tun a tady v laboratoři kvůli ní museli vyměnit i podlahy. Vědci chtějí s její pomocí v budoucnu zkoumat třeba srdce nebo transplantované buňky.

„Do tohoto stroje se běžně vejdou potkani nebo myši, je možno měřit třeba i králíky,“ pokračuje Daniel Jirák.

Čtěte také

IKEM slaví 50 let

„Experimentální medicína by měla sloužit k tomu, aby se zkoušely věci a nějakým způsobem reflektovaly klinickou praxi. Takže tady budeme zkoušet především in vivo pokusy. A když bude třeba nějaké onemocnění, tak budeme zkoumat, jak se změní srdeční aktivita, kterou jsme schopni magnetickou rezonancí postihnout.“

Na novém přístroji tak budou lékaři sledovat třeba transplantované Langer-hansovy ostrůvky při léčbě diabetu.