Magazín Experiment: Jak pomáhá syrovátka stromům? Jaké jsou proporce Čechů? A jak se zachraňují oči?

Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyvinuli hydrogely z přírodního materiálu – syrovátky. Ty do sebe mají při každém dešti nasát vodu a postupně ji uvolňovat. Zlínští výzkumníci teď testují, jestli je možné tímto způsobem ekologicky zvýšit schopnost půdy udržet vodu. Zasadili do suché půdy sazenice dubů, některé s hydrogely a jiné bez nich. Po dvou měsících se vydali podívat, jak se stromkům daří.

„Tady ta lokalita je strašně suchá, je tady samý písek v půdě,“ ukazuje lesník Tomáš Wilim, proč je tu výsadba náročnější, zvlášť pro listnaté stromy. Jsme u pískovny Bzenec na Hodonínsku a lesníci spolu s vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně tady vysadili celkem 75 mladých doubků.

Lesník Tomáš Wilim u zdravého stromku|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Kouzelné granule

„Borovice, které se tu vysadily dřív, se neujmuly. Proto teď zkoušíme, jestli se ujmou duby za pomoci hydrogelu,“ vysvětluje Silvie Duřpeková ze zlínské univerzity. Cílem vědců není jen zalesnění této lokality, testují tady totiž právě své nové hydrogely. Silvie Duřpeková mi je ukazuje v lahvičce – jsou to takové malé bílé granule.

„Tohle je vysušený hydrogel, takzvaný xerogel, který se připravuje ze syrovátky a je připraven k aplikaci ke stromům,“ popisuje. K nim se do hloubky asi dvacet centimetrů nasype přibližně deset deka granulí hydrogelu. Ty do sebe pak při prvním dešti nasají vodu.

Hlavní řešitel projektu Vladimír Sedlařík bere sklenici s vodou a rovnou mi to ukazuje. „Tím, že kuličky hydrogelu nasypeme do kapaliny, dochází k absorbci vody,“ předvádí proces, během nějž se granule pomalu zvětšují. Svého maximálního objemu by měly podle Vladimíra Sedlaříka dosáhnout do pěti až deseti minut.

Suché a nasáklé granule hydrogelu|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Třikrát rychlejší růst

Laboratorní testy ukazují, že půda s těmito hydrogely nasaje až o 40 % více vody a udrží ji o polovinu delší dobu. Po každém dešti se celý cyklus opakuje.

Projevilo se to i tady v písčité oboře u Bzence. Šedesát stromů tu výzkumníci zasadili s hydrogelem a patnáct bez něj. Uschly hlavně ty bez něj, celkem 4 z původních 15. Naopak šedesáti stromkům s hydrogelem se dařilo o poznání lépe.

Čtěte také

Hydrogelová tableta by mohla pomoct s dopady klimatické změny. Čeští vědci věří, že díky ní udrží české lesy

„Snad jen jedna skupina, kde byl hydrogel aplikován v menším množství, tam seschly dvě sazenice,“ upřesňuje Silvie Duřpeková. V ostatních skupinách se daří všem zasazeným doubkům. Stromky s hydrogelem za dva měsíce také rostly v průměru třikrát rychleji.

Zalévá i hnojí

Že hydrogely zadržují vodu, není žádná novinka. Běžně se používají nejen v lesnictví, ale třeba i při výrobě plen. Podle Vladimíra Sedlaříka jsou ale ty stávající problematické z ekologického hlediska.

„Tyto materiály jsou na bázi ropy a jsou biologicky nerozložitelné,“ vysvětluje. Zlínští vědci své hydrogely naproti tomu vyrábí ze syrovátky, která se v půdě sama rozloží. A navíc je levná, jedná se totiž v podstatě o odpad potravinářského průmyslu.

Čtěte také

Hydrogel na lepení kostí a ječmen proti infekcím. Češi přichází s novinkami na poli medicíny

„Je jí velká nadprodukce, čili hledáme další druhotné využití této suroviny. Obsahuje i mnoho živin, minerálních látek. Je to zdroj dusíku,“ doplňuje Vladimír Sedlařík její další výhody. Syrovátkové hydrogely díky tomu mohou zahradníkům neo lesníkům pomoci obohatit půdu.

Bohužel to je ale zároveň důvod, proč se syrovátkové hydrogely podle výzkumníků nehodí pro využití v kosmetice nebo v hygienických pomůckách. Na trh by se mohly dostat příští rok.