Vysychání říčních toků neovlivňuje jenom bezobratlé, ale třeba i jeleny nebo divoká prasata, upozorňuje vědec
Kvůli oteplování vysychá v Česku stále více říčních toků. Zákonitě to mění jejich obyvatele. Hydrobiologové z Masarykovy univerzity se proto před 18 lety začali zabývat bezobratlými živočichy. Postupně ale zjistili, že vysychání ovlivňuje i velké obratlovce, třeba jeleny nebo divoká prasata.
„Vysychavý potok jednou za čas, a klidně to může být třeba jednou za 10 let, z nějakého důvodu vyschne,“ vypráví na břehu vyschlého brněnského potoka Čertík hydrobiolog Petr Pařil.
Jde podle něj o zcela nový fenomén. „Vody zde bylo vždycky dostatek. Nyní ale z krajiny mizí velmi rychle.“ Hlavní příčinou je podle výzkumníků globální změna klimatu. Podle Petra Pařila jsou ale vysychavé toky zajímavé tím, že poskytují nové podmínky pro život.
Najíst se i zemřít
Do zbytkových tůní, kde leží spousta uhynulých bezobratlých, se chodí nakrmit zejména malí predátoři, jako jsou mravenci nebo střevlíci. Za potravou sem ale chodí i velcí obratlovci jako třeba divoká prasata. „Objevili jsme i jedince, kteří ve vyschlém korytu velmi rádi odpočívají a paradoxně tam někteří odcházejí i zemřít,“ vypráví Petr Pařil, zatímco pomocí síťky zkoumá, kteří bezobratlí obývají vyschlý Čertík.
Spolu s bahnem nabírá i splešťuli blátivou, která je známá spíše ze stojatých vod. „Je to důkaz, že v dříve tekoucích vodách žije velké množství druhů z vod stojatých,“ pokyvuje hlavou vědec.
Monitoring vyschlých koryt
Zajímavé jsou ale i vzorky ze zcela vyschlé části potoka. Mikroskopická analýza substrátu v Ústavu zoologie a botaniky Masarykovy univerzity odhalila například kokony žížaly obojživelné. „Vypadá to jako kamínky, ale uvnitř jsou malí jedinci,“ ukazuje laborantka Eva Hanáková.
Vysychavé toky nejsou dobře zmapované. Vědci z Masarykovy univerzity proto spoluvyvinuli aplikaci Dry Rivers. Tu si může stáhnout každý, kdo jim chce pomoci. Když kdekoli v Evropě narazí na nezmapované vyschlé koryto, stačí, aby ho vyfotil, fotku nahrál do aplikace, která už sama pozná, kde stojí.
Související
-
Na Rýně mají lodě problémy, z Pádu je potůček. Vysychání řek hrozí i v Česku, říká hydrolog Daňhelka
Vedle střídání vlhčích a sušších období se začíná projevovat i faktor oteplování, takže i při srovnatelných srážkách je méně vody.
-
Z krajiny kolem řek a potoků mizí zamokřené louky, stromy nebo keře. Někde jich ubylo až 35 procent
Jednou z možností, jak okolí vodních toků zavlažit, je podle Pařila odčerpávání vody přímo z řek. Není to ale podle něj ideální, navíc se tím problém se suchem v blízkosti řek nevyřeší.
-
Vysychavé řeky produkují při zaplavení nečekaně velké množství oxidu uhličitého, zjistili vědci
Vědci měřeními zjistili, že tyto typy toků zásadně přispívají k uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší a mohou ovlivňovat globální klimatické změny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
