Vysychání říčních toků neovlivňuje jenom bezobratlé, ale třeba i jeleny nebo divoká prasata, upozorňuje vědec

„Vysychavý potok jednou za čas, a klidně to může být třeba jednou za 10 let, z nějakého důvodu vyschne,“ vypráví na břehu vyschlého brněnského potoka Čertík hydrobiolog Petr Pařil.

Jde podle něj o zcela nový fenomén. „Vody zde bylo vždycky dostatek. Nyní ale z krajiny mizí velmi rychle.“ Hlavní příčinou je podle výzkumníků globální změna klimatu. Podle Petra Pařila jsou ale vysychavé toky zajímavé tím, že poskytují nové podmínky pro život.

Najíst se i zemřít

Do zbytkových tůní, kde leží spousta uhynulých bezobratlých, se chodí nakrmit zejména malí predátoři, jako jsou mravenci nebo střevlíci. Za potravou sem ale chodí i velcí obratlovci jako třeba divoká prasata. „Objevili jsme i jedince, kteří ve vyschlém korytu velmi rádi odpočívají a paradoxně tam někteří odcházejí i zemřít,“ vypráví Petr Pařil, zatímco pomocí síťky zkoumá, kteří bezobratlí obývají vyschlý Čertík.

Spolu s bahnem nabírá i splešťuli blátivou, která je známá spíše ze stojatých vod. „Je to důkaz, že v dříve tekoucích vodách žije velké množství druhů z vod stojatých,“ pokyvuje hlavou vědec.

Monitoring vyschlých koryt

Zajímavé jsou ale i vzorky ze zcela vyschlé části potoka. Mikroskopická analýza substrátu v Ústavu zoologie a botaniky Masarykovy univerzity odhalila například kokony žížaly obojživelné. „Vypadá to jako kamínky, ale uvnitř jsou malí jedinci,“ ukazuje laborantka Eva Hanáková.

Vysychavé toky nejsou dobře zmapované. Vědci z Masarykovy univerzity proto spoluvyvinuli aplikaci Dry Rivers. Tu si může stáhnout každý, kdo jim chce pomoci. Když kdekoli v Evropě narazí na nezmapované vyschlé koryto, stačí, aby ho vyfotil, fotku nahrál do aplikace, která už sama pozná, kde stojí.