Maďarští studenti objevují Prahu

Dveře domku na bratislavském předměstí otevírá mladík v černém tričku s nápisem Led Zeppelin. Slovensky mluví téměř bez přízvuku, a to na něj matka od kolébky mluvila maďarsky. Do školky i školy chodil maďarské a teď studuje v hlavním městě maďarské gymnázium. Přesto se 19letý Ádám Hushegyi češtiny na české univerzitě nebojí. „Oni jsou na slovenské studenty zvyklí. Ptal jsem se na to. Jenom jednou mi jeden učitel řekl, že bych měl psát česky, ale to nebylo oficiální stanovisko,“ směje se černovlasý mladík.

Ádám chce studovat anglistiku a Česko si vybral záměrně. Stejně jako mnozí jeho kolegové považuje české vysoké školy za podstatně kvalitnější než slovenské. Navíc podle něj v Praze nebo Brně nikoho nebude zajímat, že je původem Maďar. „To nikdo neřeší. Mluví tam především anglicky a národnost nikoho nezajímá. Maximálně při vyslovování příjmení,“ říká student Hushegyi.

V Budapešti by také nikoho národnost nezajímala, ale město na Dunaji už prý podle Ádáma dávno ztratilo půvab. „Maďarsko mě neláká. Jejich politická situace je strašná. A já jsem se rozhodl už na začátku gymnázia, že chci studovat v Česku,“ tvrdí student.

Ádámova matka je s výběrem spokojená. K Praze má podstatně vřelejší vztah než k ostatním středoevropským metropolím. Přestože pro slovenské Maďary je čeština v podstatě třetí jazyk, a ne každý ho ovládá. „Ádám ho vstřebal přirozeně,“ říká Dora Hushegyiová. „Četl třeba komiksy. Ty byly dřív na Slovensku jenom v češtině. Jsem ráda, že bude žít a studovat tam, kde se mu líbí,“ dodává.

Pro občany Slovenské republiky je řádné studium v Česku zdarma. Ádámovy rodiče musí platit jenom běžné věci, jako je ubytování, strava, dojíždění a podobně. Teď už jenom s napětím čekají, zda synek udělá přijímačky a jestli v poštovní schránce přistane dopis s rozhodnutím přijat.