Lvi nejsou ňuňací a žirafy vás nekousnou, jsou jen zvědavé, vítá na safari Dvůr Králové průvodkyně

Co se tady bude dít v rámci Afrického týdne?

Přemysl Rabas: Dáváme prostor různým organizacím, které jsou s Afrikou spojeny, často to jsou charitativní organizace, které prodejem různých produktů pomáhají komunitním projektům v Africe. Bude tady nějaké kulturní vystoupení, africká kuchyně…

Ve Dvoře Králové vznikl místo bývalé slévárny kus jižní Afriky. Jak dlouho trvá, než se africký pocit ve východních Čechách vybuduje?

Přemysl Rabas: Zahrada byla vždy známá chovy afrických kopytníků, které sem dovezl Josef Vágner, od té doby se jich tady tisíce narodilo. Safari park je světovou velmocí v chovu afrických zvířat a my jsme to chtěli posunout ještě o úroveň výš, to znamená propojit zvířata a přírodu i s kulturou, uměním a kuchyní. A to se do přírody podařilo dostat tak, že řada lidí, kteří v Africe byli a teď tady tráví noc v našem kempu, má dejavu, že Afriku cítí, vnímá, slyší…

Selfíčko se lvem v pozadí?

Jsme na Safari a dostáváme se do lví sekce. Vystupovat nemůžeme. Dělá to někdo?

Jana Petrová: Někteří návštěvníci si myslí, že lvi, nebo vůbec veškerá zvířata, která jsou v Safari parku, jsou kontaktní a „ňuňací“. Není to pravda, lvi jsou opravdu na vrcholu potravinové pyramidy, jsou to predátoři a podle toho se k nim i jejich chovatelé chovají. Nehladí je po hřívě, nedrbou pod krkem.

Čtěte také

Skvosty českých zoo: Jaké vzácné druhy chovají naše zoologické zahrady?

Než služba otevře vjezd do lvího safari, je tam spousta varovných nápisů – zavřete okénka, zamkněte auto zevnitř, nevystupujte. A jelikož jsme v době selfíček, instagramů a dalších sociálních platforem, proč bych si to okénko nestáhl, abych měl lepší selfíčko se lvem v pozadí... Málokdo si uvědomuje, že je to šelma, která má obrovskou reakční rychlost a během dvou vteřin, než zmáčknete spoušť, je u okénka.

Prý tady máte lvici, která ráda ochutnává gumy od automobilů?

Jana Petrová: Někdy je období, že se to stává každý den, někdy si aut nevšimne. Je to dvouletá puberťačka Maja, všechno musí prozkoumat, je zvědavá, aby si přenesla zkušenosti do dospělého života. A naučila se přesně vystihnout místo na pneumatice, kam zaboří své tesáčky. Pokud se jí to podaří prokousnout, návštěvníci pak musí ze safari vyjet za asistence ošetřovatelského auta. Pak nastává klasický proces – pojišťovna, zoolog.

Máš nějaké oblíbence, favorita mezi zvířaty?

Jana Petrová: Když jezdím s návštěvníky skrz lví safari, je to pro mě vždy zážitek, protože si tam člověk uvědomí, jak je mrňavý a nevýznamný. Mými milovanými zvířaty jsou žirafy a okapi – to je pralesní žirafa, která byla objevená pozdě, protože žije pouze na jednom místě na světě, a to jsou pralesy Konga. A jak víme, pralesy se kácí a vysazuje se tam palma olejná, která půdu vyčerpá, takže biodiverzita nádherných pralesů zmizí vniveč. A okapi se zmenší životní prostor a je čím dál vzácnější.

Lucie Výborná a průvodkyně Jana Petrová|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

Na safari k nám přichází doklad toho, že žirafy mají skutečně tmavě fialový jazyk, který se k nám blíží závratnou rychlostí. Teď už je žirafí hlava asi metr od nás. Co chce?

Jana Petrová: Asi by chtěla vojtěškové granule, které jsou pro ní nesmírnou pochoutkou. Žirafa tě nekousne, je jenom zvědavá, jestli ji neneseš granule. Má zuby jenom dole a vepředu, nahoře má tvrdé patro. O žirafě se dá mluvit hodinu a nebudeme u konce.

Ony cválají, a tím, že jsou mimochodníci – to znamená, že kladou téměř ve stejný okamžik na zem stejné nohy na stejné straně těla – je cval houpavý, krásný. A hlava posazená dopředu funguje jako závaží, vyrovnává rovnováhu, kterou si narušuje cvalem.

Co všechno můžeme vidět v Safari parku ve Dvoře Králové? Poslechněte si celý rozhovor.