Ostatky nejslavnějšího nosorožce se přesouvají do Keni z Národního muzea v Praze. Jeho úzké chodby byly oříšek
Od úhynu posledního samce nosorožce bílého severního na světě uplynulo pět let. Vůbec nejslavnější nosorožec Sudán byl doteď v Národním muzeu v Praze. V těchto dnech ale jeho konzervované ostatky míří do Keni, kde bude vystavený jako symbol snah o ochranu přírody.
Šestice mužů Sudána přenáší z Národního muzea, kde byl doteď jeho preparát vystavený, do připraveného nákladního auta. Na všechno dohlíží transportér zvířat ze Safari parku Dvůr Králové Tomáš Kapic.
„Na autě máme zvedací čelo, na které to vysuneme, a potom spustíme na zem. Dál už se musí ručně. Přeneseme ho do auta, tam ho musíme upevnit pomocí upínacích popruhů, a potom ho převezeme k nám do Dvora do zoo,“ popisuje Tomáš Kapic.
Jak Sudána přepravit bezpečně
Podle Jana Stejskala ze Safari parku je totiž ještě potřeba Sudána na dalekou cestu připravit.
„Budeme ještě trošku dumat nad tím, jak ho dát do bedny. Samozřejmě to uděláme tak, aby se taxidermie vůbec nepoškodila. Máme připraveny i matrace, popřípadě tam dáme i slámu. Poletí letadlem.“
A doplňuje: „Není to běžné dopravní letadlo, je to velké kargo letadlo, které poletí i s dalším nákladem z letiště v Belgii.“
Nosorožec světoběžník
Poslední samec nosorožce tohoto druhu byl od mládí velký cestovatel: „Sudán byl odchycen v roce 1975 v jižním Sudánu, ještě v tom roce se dostal do Evropy do Dvora Králové, kde žil asi 35 let, a pak byl přepraven do Keni, kde žil dalších devět let,“ vypráví Sudánův příběh Jan Stejskal.
V Keni také před pěti lety i uhynul. Keňská strana tehdy souhlasila s tím, že o konzervaci Sudánových ostatků se postarají čeští experti. Těm se podle Jana Stejskala podařilo udělat naprosto přesnou kopii Sudánových rohů.
„V Keni je to tak, že když uhyne nosorožec, rohy jdou do speciálního sejfu, aby se s nimi nemohlo obchodovat. My jsme se s kolegy dohodli, aby rohy Sudána z toho sejfu vyzvedli, dostali jsme takovou speciální látku, díky níž jsme vytvořili formu, a rohy, které tady vidíme, mají přesně tvar, jako měly ty Sudánovy.“
Čtěte také
Savec v ohrožení
Pravé Sudánovy rohy jsou uchované v sejfu v Keni. Stejně jako v doteď v Česku tam budou konzervované ostatky tohoto nosorožce vystavené v Národním muzeu.
„Jsou symbolem ochrany přírody v Keni, i vlastně toho, jak jako lidstvo přistupujeme spíš s despektem k přírodě, než respektem,“ připomíná Jan Stejskal, co pro Keňany tento poslední samec nosorožce bílého severního znamená.
Nosorožec bílý severní je nejohroženější savec současnosti. V roce 2009 se tento druh vracel do Keni s tím, že v přirozeném prostředí by se mohlo podařit je rozmnožit. To se ale nepodařilo. Nadějí je proto už jen umělá reprodukce.
Související
-
Čeští vědci pomáhají zachraňovat deštné pralesy v Africe. Problém jsou pytláci i hledači zlata
Čeští vědci nedávno zmapovali nepříliš prozkoumané oblasti deštného pralesa v africkém Kongu.
-
„Lidé, kteří mají hlad, se nezajímají o změny klimatu.“ Data z Afriky mohou zpřesnit modely počasí
Dat z Afriky pro předpověď klimatických změn podle vědců není dost. Zlepšit to má Jihoafrická síť pro sledování životního prostředí. Její ředitelkou je Mary J. Bopapeová.
