Čeští vědci pomáhají zachraňovat deštné pralesy v Africe. Problém jsou pytláci i hledači zlata
Čeští vědci by mohli pomoct s ochranou deštných pralesů. Nedávno zmapovali nepříliš prozkoumané oblasti deštného pralesa v africkém Kongu. Při expedici tam v březnu rozmístili 40 fotopastí, které do května pořídily přes 16 tisíc fotografií.
„Konžská pánev jako druhý největší deštný prales na světě se začíná rapidně otevírat využívání zdrojů. Začínají se tu stavět silnice, přicházejí sem těžaři dřeva i minerálů…“ popisuje jeden z vedoucích expedice Neuron Dzamba ya lobi Tomáš Jůnek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Cílem českých zoologů proto bylo prozkoumat, jak tato lidská činnost působí na konžskou faunu. „Předpokládá se, že tlak na divoká zvířata v Konžské pánvi je zhruba šestkrát větší, než aby byla populace zvířat schopná se obnovovat. Pokud tam máte lovce s drátěnými oky, která chytí všechno od malé krysy po gorilu, vytváříte tlak na celou komunitu pozemních zvířat.“
Problém lovu je, že většinou probíhá pomocí drátěných ok. Například gorila unikne, ale na následky zranění zemře.
Tomáš Jůnek
Cílem české expedice bylo mimo jiné zjistit, jaké druhy jsou touto situací nejvíc ohroženy. A díky spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody budou moct čeští zoologové sledovat vývoj situace v Konžské pánvi i nadále.
„Fotopasti, které jsme v únoru rozmístili, byly na hraně dřevařské koncese, kde se těžilo. Stihli jsme tak ještě zmapovat část přilehlého lesa, kde se ještě těžit nezačalo,“ říká Tomáš Jůnek. nyní tak mají čeští vědci k dispozici data „před“ i „po“.
Najít systematické řešení
Dalším problémem je, že činnost těžařů – zvlášť těch, kteří v Konžské pánvi získávají zlato – neovlivňuje pouze místní zvířata, ale také život lokálních obyvatel.
Čtěte také
„Vylezete z nedotčeného pralesa do nivy potoka, která je v délce mnoha kilometrů zcela přeorána. Místní, kteří tam žijí, s tím mají problém, znečišťuje to zdroje pitné vody. Od těžařů navíc nemají žádné informace, takže nevědí, zda u toho například nepoužívají kyanid nebo jiné jedovaté látky.“
Tomáš Jůnek s kolegy se do Konga chtějí co nejdříve vrátit. Bez dat nasbíraných z fotopastí a bez audionahrávadel se totiž podle nich nedá situace systematicky řešit.
Související
-
Metr čtvereční pralesa stojí 9 korun. To je směšně málo, říká členka spolku Prales dětem
Proč by se nejen české děti měly starat o indonéský prales, přišla do Večerního hosta Radiožurnálu vysvětlit sociální ekoložka Alena Bendová ze spolku Prales dětem.
-
Strážci kamerunské rezervace denně riskují životy, aby bojovali proti pytlákům
V Kamerunu se daří pytláctví, na což doplácejí ohrožená pralesní zvířata jako třeba gorily, sloni nebo luskouni. Reportér Dan Mrázek se připojil k protipytlácké hlídce.
-
Luskouní šupiny necítíte, gorilí srst páchne jako zpocený...
Kynoložka a cvičitelka psů Hana Böhme se věnuje přípravě štěňat, ze kterých vyrostou třeba vyhledávači nelegálního zboží a zvířat v africkém Kongu. Ona sama už tam ...
