Češi zachraňují Amazonský prales. Získali si i místní uzavřené etnikum

Ekologičtí aktivisté se spojili s akademiky, aby ochránili tisíc let starý prales. Na obrázku řeka Ucayali.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ekologičtí aktivisté se spojili s akademiky, aby ochránili tisíc let starý prales. Na obrázku řeka Ucayali.

Osud Amazonie leží na srdci i Čechům. Ochránit Amazonský deštný prales pomáhají přímo na místě. V Ekvádoru se proti těžařům postavili členové neziskové organizace Forest Ink. Pomoc ve svém úsilí teď hledají u tuzemských univerzit. Založili společné konsorcium a začali stavět vědeckou základnu.

„Pět set osmdesát hektarů pralesa, deset let registrovaná rezervace a kolem ní pozemky, které jsou k mání. Rozhodli jsme se, že zavoláme pomoc zvenku, koupíme tyto pozemky a zakonzervujeme je,“ představuje zakladatel projektu Bosque Medicinal Roman Kolár aktivity organizace Forest Ink. Jejich cílem je záchrana Amazonského deštného pralesa. Strategií je vykupovat pozemky a zabránit tak tomu, aby se dostaly do rukou těžařů.

Amazonie trpí epidemií nelegální těžby. Těžaři kácí lesy a vypouští rtuť do řek

Povrchová těžba

Garimpo – neboli ilegální těžba zlata a jiných minerálů – ničí amazonské deštné lesy. Potýkají se s ní už několik desetiletí, teď ale nabrala na intenzitě a ochranáři mluví o epidemii. Nevládní organizace činnost nelegálních těžařů nově zmapovaly a na internetu zveřejnily nejhůře zasažená místa v celkem šesti amazonských zemích.

„Nabízíme místním stejné podmínky, jaké jim nabízejí těžaři, přičemž území zůstane zachováno,“ říká Radim Ondříšek z neziskové organizace Forest Ink a dodává, že hektar lesa v Ekvádoru stojí kolem dvou tisíc amerických dolarů. Tedy asi tolik, jako podobný kusu lesa nebo pole v České republice. Zatím má organizace dojednáno sto hektarů lesa. „Není to moc, ale věříme tomu, že když jde člověk příkladem, místní se začnou chovat podobně,“ vysvětluje.

Se vzděláním domorodců nově pomohou také čeští akademici. Pět tuzemských univerzit se stalo členy konsorcia s názvem Unida. Společné ekologické úsilí bude koordinovat Miroslav Horák z Mendelovy univerzity v Brně. Ten už má v oblasti řadu kontaktů díky svému výzkumu terapeutického potenciálu tradiční amazonské medicíny. Spolupracovat plánuje i s místním etnikem tzv. Šuárů.

Amazonský deštný prales je unikátní ekosystém tvořený obrovským počtem rostlinných i živočišných druhů. Ekologové ho chtějí zachovat

„To etnikum je uzavřené bílým. Otevírají se, protože vidí potenciál ve výměně znalostí o rostlinách, které pro nás mohou být léky. Zajímá je i naše expertiza při sázení vhodných stromů a jejich rozmístění v terénu,“ popisuje Miroslav Horák. Odměnou jim může být energie z unikátního, tisíce let fungujícího ekosystému, na jehož magii se shodnou všichni, kteří ho kdy navštívili.

Právě toto magično láká do Amazonie stále více turistů. Jedním z cílů společného působení konsorcia Unida má být také snaha najít způsoby, jak tento turistický zájem udržet na úrovni, která pralesu neškodí, ale naopak jej pomůže zachovat.