Vědci zjistili, že některé molekulární mechanismy brání infarktu. Výzkum provádějí na myších modelech

13. listopad 2025

Už desítky let se ví, že lidé žijící dlouhodobě ve vysokých nadmořských výškách mají nižší riziko infarktu. Co přesně za tím stojí, dlouhodobě zjišťují vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Pátrají po tom, které molekulární mechanismy dokáží zabránit infarktu a omezují jeho rozsah. Jednu z příčin se jim nedávno povedlo popsat díky simulaci na myších modelech.

Společně s Petrou Alánovou z Laboratoře vývojové kardiologie stojíme před přístrojem, na kterém je napojené srdce myši. Vědci na něm už za chvíli nasimulují infarkt.

Čtěte také

Zcela zdravé myší srdce je proplachováno roztokem, který obsahuje všechno, co orgán potřebuje k tomu, aby mohl fungovat mimo tělo, tedy hlavně kyslík a glukózu.

Experiment je součástí dlouhodobého výzkumu. Vědci z Fyziologického ústavu při něm přišli na to, že ve vyšších nadmořských výškách, kde je nižší obsah kyslíku, aktivují srdeční buňky specifické proteiny. Ty pak nastartují mechanismy k ochraně srdce před infarktem.

Rizikové mitochondrie

„Adaptovali jsme naše myši na chronickou hypoxii. Asi 4 týdny jsme je posílali do vysoké nadmořské výšky a sledovali, co tam dělá ten náš protein zájmu, což je HIV1 alfa,“ popisuje výzkumnice.

Čtěte také

„Zjistili jsme, že aktivuje proces, který se jmenuje mitofagie. Při tomto procesu jsou odstraňovány mitochondrie, které jsou pro srdeční buňku nadbytečné nebo přímo nebezpečné, aby nedělaly neplechu a buňka zůstala zdravá.“

Nový vědecký poznatek, který za podpory Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění vědci odhalili, inspiroval výzkumníky k hledání dalších molekulárních mechanismů zodpovědných za ochranu srdce před infarktem.

Simulace infarktu

Aparát, ve kterém vědci experiment dělají, je zároveň propojený s vodní lázní. Díky ní se teplota srdce drží na přibližně 37 °C.

„Z myšky jsme ještě odebrali vzorek krve, který teď dáme stočit do centrifugy a budeme na něm měřit hematokryt,“ říká laborantka Anna Jelínková Jokelová. Vědci se díky tomu dozví, jak velký podíl červených krvinek v krvi je.

Elektrokardiogram znázorňující infarkt

Pak už nastává chvíle, kdy bude zahájena samotná simulace infarktu. Ta potrvá 45 minut.

„Uzavřeme tento kohout, do srdíčka přestane proudit roztok, který jsme mu dávali, a s ním i živiny, kyslík, glukóza, které to srdíčko potřebuje, aby fungovalo,“ popisuje výzkumnice. Po skončení pokusu se proudění roztoku obnoví a srdce by mělo opět začít tepat.

Analýza tkání

Vědce pak bude zajímat hlavně to, jak rozsáhlý infarkt srdce prodělalo. Po hodinové stabilizaci vědci srdce chemicky obarví, což jim pomůže detekovat, která oblast byla zasažena infarktem a která ne. Druhý den ho pak nakrájí na pět příčných řezů.

Čtěte také

Společně s vědkyní Petrou Alánovou se díváme na řezy ze srdce, které její tým zkoumal před nedávnem. „Infarktové ložisko má bílou barvu, zbytek levé komory je červený,“ ukazuje. Je zjevné, že infarkt byl rozsáhlý, protože z pěti plátků, které si prohlížíme, jsou čtyři převážně bílé.

Na výsledky této studie naváže další výzkum, který se bude týkat srdečního selhání.

autoři: Andrea Skalická , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio