Loňské zvýšené výdaje s covidem souvisely, kontrolní úřad se chce zviditelnit, odmítá kritiku Havlíček

Hospodaření státního rozpočtu v loňském roce skončilo schodkem téměř 420 miliard korun, což byl nejhorší výsledek v historii země. Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě upozornil na to, že se deficit meziročně zvýšil o více než 52 miliard korun, a to i přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií nedosahovaly takové míry jako v roce 2020. Máte proto nějaké vysvětlení?

Samozřejmě. Nemůžeme to posuzovat jen podle ekonomických restrikcí, ale podle únavy společnosti, když to zjednoduším. To, že se musely podporovat firmy, to, že jsme museli podpořit všechna možná odvětví, že jsme museli podpořit zdravotnictví v roce 2021 více než v roce 2020, je logické, protože všichni byli zjednodušeně řečeno vyšťaveni.

Čtěte také

Covidové kompenzace i pro kasina? Nemohli jsme dávat jen někomu, museli jsme plošně, říká Havlíček

Ta krize na všechny dopadala čím dál více a z tohoto úhlu pohledu si za těmi výdaji stojíme, protože jsme díky nim udrželi nejen růst HDP, ale v rozumné míře ještě míru nezaměstnanosti a udrželi jsme podniky při životě. Kdybychom je nepodporovali, máme tady desítky tisíc zkrachovalých firem a živnostníků a výrazně vyšší míru nezaměstnanosti.

Podle NKÚ téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19. Jak tomu máme rozumět?

Je to dobrý marketing. Už jen samo o sobě, jak jste řekl, 90 procent z vyšších výdajů...

Promiňte, nerozumím tomu, jak to myslíte. Dobrý marketing?

Dobře marketingově řečeno. Přece už jen když se nad tím zamyslím, tak jestliže mám nějaký výdaj, který je vyšší, tak jak mohu změřit, že to je 90 % zrovna z těch navýšených. Správné je to říct tak, kolik to bylo celkově procent ze všech výdajů, ale nikoliv z toho navýšení. Ale to je detail, tam z toho je zcela patrné, že se Nejvyšší kontrolní úřad v tomto potřeboval zviditelnit.

Čtěte také

Gazdík: Státní finance jsou v krizi, platy učitelů zůstanou na 130 % průměrné mzdy i v dalších letech

Ale co je důležitější, je to, že nemohu přece posuzovat pouze tzv. přímé výdaje, které jdou třeba na podnikání, a výdaje, které jsou nepřímého charakteru. Jestliže třeba NKÚ říká, že výdaje spojené dejme tomu se mzdami nebo se sociálními výdaji – to znamená mzdami pro zdravotníky, pro policii, pro armádu nebo pro hasiče – bezprostředně spjaty nebyly, tak logicky, samozřejmě byly, protože ti lidé dva roky tvrdě pracovali a pomáhali nám překlenout covidové období.

Stejně tak se můžeme bavit o zvýšení plateb za státní pojištěnce. Kdy jindy bychom měli do zdravotnictví dát více zdrojů než v době, kdy zde řádil covid a nemocnice a na tom nebyly dobře. Kdy jindy bychom měli navýšit zdroje pro kraje, které odvedly obrovský kus práce. Tedy toto charakterizovat jako něco, co není spojené s covidem, nemůže soudně uvažující člověk udělat.

Já se pozastavím u toho výroku, že se chtěl NKÚ zviditelnit. On už to řekl Andrej Babiš. Pomozte mi pochopit, proč by nezávislý úřad měl něco takového dělat, zviditelňovat se.

Čtěte také

Odpolední publicistika: Kontrola hospodaření za covidu. Česko bez ruského plynu? Zdravotníci z Ukrajiny

Už jen tím, že uvede celou tu zprávu tím, že se jedná o nárůst, z něhož 90 % neodpovídá covidovým nákladům, je dobře ekonomicky blbost.

Jen nechápu, proč by NKÚ jako nezávislý kontrolní úřad měl mít potřebu se zviditelnit. Jestli to můžete vysvětlit.

No tak to byste se spíš měl, pane redaktore, zeptat Národního kontrolního úřadu. Správné by bylo to, kdyby řekl: z těchto výdajů bylo 50 % přímých, 30 % nepřímých. Z celkových výdajů. Ale jak mohu měřit nějaké navýšení a z toho si říct: tak toto bylo spojeno s covidem nebo nebylo.

Které konkrétní věci Národní kontrolní úřad hospodaření minulé vlády vyčítá? A na čem se s jeho analýzou Karel Havlíček shodne? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.