Lidé umírají na poušti a stát to nezajímá, stěžují si dobrovolníci na americko-mexické hranici

Zeď na hranicích s Mexikem
Zeď na hranicích s Mexikem
0:00
/
0:00

Lidé prchající z Mexika do vnitrozemí Spojených států musejí překonat Sonorskou poušť. Někdo odchází za prací, někdo za rodinou, ale všichni potají a nelegálně. A všichni potřebují pít, jinak umírají. Když mají štěstí, narazí na barely s vodou, které v poušti rozmisťují američtí dobrovolníci. Ti tím ale riskují problémy s policií a soudy. S jedním z nich si povídal zpravodaj v USA Jan Kaliba.

Obří kaktusy a vůně střelného prachu. Westernovému městečku Old Tucson se přezdívá pouštní Hollywood

Westernové městečko Old Tucson

Pokud jste viděli westerny jako Zlomený šíp nebo El Dorado, případně televizní seriál Sedm statečných, tak znáte i westernové městečko Old Tucson. Leží ve státě Arizona v národním parku Saguaro plném obřích kaktusů, a přezdívá se mu pouštní Hollywood. Své herecké umění tu totiž před kamerami předváděli třeba John Wayne, Paul Newman nebo i pozdější prezident Ronald Reagan. Do turistického parku a filmového studia v jednom se vydal i zpravodaj Jan Kaliba.

Na cestách, které vedou od hranic, jsou rozmístěna kontrolní stanoviště. Lidé, kterým se podaří nelegálně překročit hranici, se těmto checkpointům i jiným setkáním s pohraniční stráží chtějí pochopitelně vyhnout. A tak riskují v poušti.

Arizona je můj domov a cítím se strašně při pomyšlení na lidi, kteří tady u nás umírají,“ říká Dan Millis. „Je to humanitární krize. Stovky lidí tu nacházíme mrtvé v poušti poté, co se ztratí, když se pokouší překročit hranici. A tak jsem se dal kdysi k dobrovolníkům z organizace Žádnou další smrt, která působí tady v jižní Arizoně.“

Pro dobrotu na žebrotu

Dan Millis dělal to, co řada ostatních dobrovolníků z různých zdejších spolků – nosil do pouště kanystry s vodou, aby se pokusil některé životy bloudících lidí zachránit

Dan Millis dělal to, co řada ostatních dobrovolníků z různých zdejších spolků – nosil do pouště kanystry s vodou, aby se pokusil některé životy bloudících lidí zachránit. Ale po třech letech se mu v roce 2008 stala nečekaná věc:

Byl jsem s dalšími lidmi z naší organizace v terénu a potkali jsme policejní hlídku, která mi dala pokutu za odhazování odpadků. Říkali, že tam vodu pro lidi nesmíme nechávat, protože je to znečišťování krajiny.“

Vysvětlovali jsme jim, že je to naopak, že cestou hodně smetí posbíráme a sledujeme, kde jsme vodu nechali. A taky že chodíme ta místa kontrolovat. Ale policisty náš příběh nezajímal,“ popisuje.

Nejsem ničema

S Danem Millisem si povídáme v sídle jeho současné organizace Sierra Club v Tucsonu, což je město, kde tohle téma žije svým životem. Ve výloze na jedné z hlavních tříd je k vidění barel na vodu a na něm nápis: Humanitární pomoc není zločin. V Danově případě ovšem několik let byla.

Čeští vědci objevili, jak v poušti získat vodu a pěstovat rostliny. Projekt S.A.W.E.R. bude reprezentovat Česko na EXPO 2020

Núbijská poušť - Wádí Halfa (rok 2008)

Výrabět vodu ze vzduchu zní jako sci-fi. Ale právě tak se chtějí prezentovat čeští vědci na světové výstavě EXPO 2020. Na projektu se podílejí pražské ČVUT a jeho Univerzitní centrum eneregeticky efektivních budov a Botanický ústav Akademie věd.

Pak jsem dostal soudní obsílku. Soudní proces trval rok a půl a nakonec jsem byl odsouzený za odhazování odpadků. Nedostal jsem žádný trest, takže to byl poněkud zvláštní rozsudek. Proti své vině jsem se ale odvolal – a prohrál jsem,“ vzpomíná dobrovolník Dan, který se rozhodl odvolat znovu.

Jeho případ se nakonec dostal až jeden stupeň pod úroveň Nejvyššího soudu a Dan Millis soudní při vyhrál. „Už nejsem odsouzený ničema,“ uzavírá vyprávění své hořké zkušenosti s pomocí lidem v zoufalé situaci v arizonské poušti.

Zeď nic neřeší

Podle organizace Tucsonští samaritáni zemřelo horkem či žízní v Sonorské poušti za posledních dvacet let už víc než dva tisíce lidí. Dan Millis, který se problematice americko-mexického pohraničí stále profesně věnuje, viděl některé na vlastní oči.

Sonorská poušť v jižní Arizoně

Jen dva dny předtím, než jsem se tenkrát dostal do problémů s policií, jsme v poušti našli mrtvé tělo čtrnáctileté dívky, která překročila hranici a snažila se dostat za svou matkou do Kalifornie. Její desetiletý bratr to dokázal, ona ne,“ popisuje s tím, že ani tohle policii nezajímalo.

Policie ani pohraniční stráž často nechtějí takovým lidem pomáhat nebo k tomu nejsou vycvičené. Je to systematický problém a mnoho lidí už zaplatilo životem za tuhle hroznou militarizaci naší hranice, která naprosto selhává. Nahánět lidi pohraniční stráží nebo stavět zdi, to není řešení problémů.“

Spustit audio
autoři: Jan Kaliba, Anna Duchková|zdroj: Český rozhas

Související