Krize na polsko-běloruské hranici: Je to Lukašenkova cynická hra, tvrdí EU. Chystá pomoc i sankce

Situace na polsko-běloruské hranici, kde uvízly až tisíce běženců, v posledních dnech eskaluje. Podle politických představitelů EU jde o hybridní útok běloruského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, který se pomocí nelegálních migrantů atakujících hranice s Polskem snaží destabilizovat Unii. Běženci především z Blízkého východu se už od léta pokoušejí nelegálně dostat z Běloruska do Polska a pak dál do západní Evropy.

S příchodem chladného a vlhkého počasí se stovky z těch, kdo uvízli v hlubokých a bažinatých lesích na polsko-běloruském pomezí, dostaly do bezprostředního ohrožení života. Každý den se pokoušejí přejít do Polska, ale polští pohraničníci většinu vracejí zpět. Těm, kterým se to podaří, pomáhají tamní humanitární organizace. Od poloviny října takto poskytly pomoc už více než třem tisícům migrantů.

Jsou vyhladovělí, promrzlí a potřebují pomoc

Běžence prý natlačili Bělorusové do řeky Bug, která tvoří hranici mezi Běloruskem a Polskem. Ahmeda měl strhnout proud, utopil se.

„Pro nás je to z mnoha důvodů stresující situace, především kvůli tomu, že nejsme profesionálními humanitárními pracovníky. Naše skupina Granica se skládá z dobrovolníků a místních lidí, kteří bydlí i v uzavřené zóně výjimečného stavu. Někteří z nás už několik měsíců pracují s lidmi vyhladovělými, promrzlými a vyděšenými, kteří žijí v lesích a potřebují lékařskou pomoc, jídlo a pití. Často jsou bosí,“ popisuje svoji práci v organizaci Grupa Granica dobrovolník Iwo Łoś.

„Nejsme naivní a víme, že toto drama zcela cynicky rozehrává Lukašenkův režim – a je to jeho barbarská politická hra. To ale nic nemění na tom, že lidé v lesích potřebují humanitární pomoc, a to na obou stranách hranice,“ vysvětluje Łoś.

Ze vzniklé situace polští dobrovolníci obviňují nejen běloruský režim, ale také polskou vládu, která brání humanitární pomoci.

Čtěte také

Migranti jako zbraň

Evropská unie připravuje humanitární pomoc pro uprchlíky, ale v souvislosti s krizí ohlásila v pondělí také novou sérii sankcí namířenou proti běloruským firmám a institucím, které se podílejí na přepravě migrantů. Lukašenko naopak obvinil Polsko, že si přeje konflikt kvůli migrantům na hranicích s Běloruskem, aby odvedlo pozornost od vnitřních potíží a problémů s Evropskou unií.

„Sankce se budou ještě rozpracovávat, ale podstatné je, že ministři zahraničí EU vyslali jasný signál Lukašenkovu režimu, že zneužívání mezinárodní migrace jako nástroje nátlaku na Evropskou unii je naprosto nepřípustné,“ komentoval jednomyslnou shodu šéf české diplomacie Jakub Kulhánek.

Vratí se domů?

Na černou listinu Evropská unie zařadí pravděpodobně zhruba třicítku lidí a institucí, mezi nimi také hotely a další dopravce zapojené do transportu migrantů směrem k běloruským hranicím. Na seznamu figurují také běloruské aerolinky, které mají už od léta zakázány cesty na unijní území a v rámci nových sankcí by měly přijít o možnost pronajímat si od firem z EU letadla.

Čtěte také

Unie současně o řešení jedná s vládami blízkovýchodních zemí. „Koncentrovaný tlak EU na některé země původu se vyplácí,“ věří Kulhánek. Například Irák začne s repatriacemi svých občanů z Běloruska od čtvrtka. Turecké aerolinky zase omezí lety do Minsku. Nápravu slibuje také běloruský dopravce Belavia.

autoři: Martin Dorazín , and | zdroj: iROZHLAS.cz
Spustit audio

Související