Konstantin Eggert, ruský novinář

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Je to výsledek toho vývoje, který nepříliš byl zřetelný, ale vlastně bylo to jako dospívání občanského sebevědomí v Rusku. Je to tak, fakt nebo to, že nynější vedení Ruska zatím nemůže nabídnout ruskému lidu určitou vizi do budoucna a stále mluví o stabilitě a koneckonců, co je také důležité, že v Rusku vlastně vyrostla nová generace, která vstupuje do života a pro kterou tato stabilita a vzpomínka na těžké složité devadesátá léta není natolik důležité, tyto lidi chtějí se dívat dopředu a touha moci vlastně zachovat to, jak situace, jak je, vlastně neodpovídá náladě ve společnosti.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste zmínil stabilitu. Po Jelcinově éře, které můžeme říkat nestabilní, lidé zatoužili právě o to, aby se o ně někdo postaral, a to přesně nabízel Putin. Dá se říci, že nabídka té stability tedy Putinovi stále ještě zajišťuje nadpoloviční přízeň voličů?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Ano, samozřejmě, v Rusku existuje velká část společnosti, pro kterou stabilita je prostě ta nejdůležitější hodnota. Například státní úředníci, důchodci, to nejsou příliš zámožní lidé. Většina, větší část vrstva Rusů. Ale ti lidé, kteří vlastně vycházejí na náměstí v současné době a protestují proti tomu, co vidí, jak nečestné jsou volby, jaké jsou vlastně manipulace mocenských struktur, oni nechtějí revoluci, chtějí také to, touží po stabilitě, ale chtějí v rámci demokracie, v rámci volby, svobodné volby a domnívám se, že v Rusku mezi lidmi, kteří vlastně vyšli na ty náměstí a když bychom se jich zeptali a kdyby byly volné, svobodné volby a opravdu čestně by zvítězil Putin, co byste udělali v tom případě? Odpověděli by pokud by to byly poctivé čestné volby, tak v tom není problém. Problém je v tom, že domnívám se, že dnešní ruská společnost především ve velkoměstech, kde se vytváří politika, ve značné míře to obyvatelstvo chce od vedení určitou perspektivu, nějaký pohled do budoucna a samozřejmě respektování svých politických svobod.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste řekl spojení svobodné volby, to je něco, co západní svět s Ruskem příliš nespojuje. Existují skutečně v Rusku svobodné volby, mohou vůbec existovat v této atmosféře svobodné volby?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Podívejte se, ruská demokracie v tom moderním vyjádření je stará 20 let a Rusko prožívá velmi těžký přechod od říše k normálnímu fungujícímu státu, od plánované ekonomiky k tržní, hledá vlastně svoji identitu, takže těžko mluvit o svobodných volbách za těchto podmínek, ale dá se říci, že za, devadesátá léta volby byly mnohem svobodnější, i přesto, že situace byla velmi složitá a v hlavách spousty ruských lidí demokracie se začala vlastně spojovat s chaosem, s mafií a jestli mi rozumíte, bylo to především, byla to pouze nějaká etapa určitá ve vývoji Ruska a teď se dostáváme na novou etapu, kdy požadavky vlastně, požadavek k dodržování ústavy Ruské federace, stává se nejdůležitějším pro pravocentristy, pro levé, pro komunisty i dokonce i pro nacionalisty. Takže já mám takový dojem, že lidé opravdu chtějí posunout politickou situaci z mrtvého bodu a snaží se o to, aby byla otevřenější, aby ten systém politický byl mnohem otevřenější.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pokud hovoříme o otevřenosti, máme 5 kandidátů na ruského prezidenta, kteří ale nejsou kromě Vladimira Putina vůbec, nebo prakticky vůbec vidět, nesledujeme klasickou volební kampaň v Rusku. Kde je ta otevřenost? Vždyť takovou tu mediální masáž dává Rusům stále jen Vladimir Putin?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Velmi se mi líbí výraz mediální masáž. Ano, opravdu, Putin je velmi populární a opakuji, že je velmi populární v určitých vrstvách obyvatel, jsou to lidé, kteří jsou spojení se státním sektorem, jsou to na vesnici, to neznamená, že ho nepodporují v Moskvě nebo v Petěrburku, ale jeho podpora v těchto velkoměstech je mnohem nižší a ti lidé, kteří konkurují Putinovi aspoň formálně, ve většině případů jsou účastníky ruské politiky během posledních 10 let a v případě Žirinovského řekněme 20 let a samozřejmě nedomnívají se, že se mohou stát prezidentem. Nejbližší k tomu k prezidentskému křeslu byl vlastně Gennadij Zjuganov, protože soupeřil vlastně svýho času s Borisem Jelcinem a byl velmi populární. Mnozí v Rusku a v Moskvě si to představují tak, že tito kandidáti vlastně konzultují své pozice s Kremlem, a proto bohužel dnešní prezidentské výbory, volby, pardon, se nedají říct, že jsou úplně svobodné.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tu Putinovu mediální masáž vlastně přerušují pouze nové zdroje informací, to znamená, i nová média, internet, YouTube, který vysílal záběry z demonstrací, vysílal záběry manipulací voleb, a to je to zřejmě, co může dávat alternativu, i informační alternativu opozici. Máme tady povědomí třeba o bloggerovi na "valném". Je možnost, že z těchto lidí se bude rekrutovat nějaký silný opoziční kandidát, který by dokázal nějakým způsobem alespoň částečně čelit té síle Vladimira Putina?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Rekrutovat je takový velmi nebezpečný slovo v Rusku, protože kremelští politici obviňují opozici, existují tak jakoby rekrutování z prostředků státního departmentu Spojených států, ale samozřejmě opoziční politici existují a v ruském společenském životě by nebylo možné bez takového výbušného vývoje internetu vůbec existovat. 3, 4 roky Alexij Navalnij, který vlastně byl členem hnutí Jabloko, samozřejmě neměl by tak velkou popularitu bez internetu. Samozřejmě internet bude nabízet nové tváře, které společnost bude vnímat jako nové kandidáty na politické funkce. Jiná věc, že zkušenost světová celkově ukazuje, že internet je to jenom metoda, jenom prostředek, jenom prostředek, který vlastně pomáhá, ale skutečný online život existuje v ulicích, tam, kde jsou živí lidé.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dá se třeba očekávat, že pokud už jsou silné předpoklady, že tyto volby, ať v prvním nebo druhém kole vyhraje Vladimir Putin, že to, co by mu mohlo napříště, jak my tady říkáme podrazit židli, by byl rozvoj internetu a přístup Rusů ke svobodnějším informacím?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Paní Štěpánko, kdybych věděl odpověď na tuto otázku, velmi bych si vydělal na burze a už bych se nemusel zabývat novinařinou, ale pokud budeme se snažit předpokládat nebo předpovídat, pravděpodobně Vladimir Putin se stane v prvním kole prezidentem, protože vlastně teď je velký tlak jeho administrace na regionální administrace s tím, aby se zabezpečilo vlastně, zabezpečily takzvané, to je takový výraz, administrativní zdroje, aby vlastně získal nutný počet hlasů v prvním kole. Pravděpodobně nejspíš se stane prezidentem a protože to je nejpopulárnější politik Ruska, ale hlavní jeho problémy se začnou až potom, protože na jedný straně Putin hodně slibuje, co se týká rozpočtových prostředků a tak dále, ale jasně, že všechny tyto sliby nedokáže splnit a za druhé nabízí vlastně vizi stability, stabilního Ruska, které nikam nesměruje, což vlastně nevyhovuje značné části to, komu začali říkat rozzlobení občané po prosincových manifestacích, ti, co platí daně, který mají svý podnikání a vlastně, který tolik nezávisí na státu, tato vize jim nevyhovuje a domnívám se, že existuje i psychologická únava společnosti od těchto politických lídrů, kteří stále dokola opakují to samý už několik desítek let a je to problém každého politika, který je u moci i v té nejlepší demokracii.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To byla odpověď na první část otázky, ta druhá se týkala internetu, jestli svoboda pro Rusko nebo Rusko bez Putina může přijít s rozvojem internetu, jestli se dá očekávat, že to by mohl být ten klíčový moment a případně, jestli se dá také očekávat protireakce ve chvíli, kdy si to Putin uvědomí, nějaká cenzura internetu v Rusku?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
V internetu je skutečná válka, válka opozice s prokremelskými bloggery, s prokremelskými hnutími, online prostředí se stalo takovým prostředím, kde právě vyrůstala taková nová ruská politika a samozřejmě i z hlediska informovanosti společnosti internet se stává reálnou alternativou státní televizi.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jaké cíle sleduje ruská politika? Chce soupeřit nebo spolupracovat se Západem? Debatujeme s elitním ruským novinářem Konstantinem Eggertem, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Já bych ještě navázala na sliby Vladimira Putina. Jedním z nich je slib posílení ruské armády, nové zbraně ruské armádě, biliony rublů na přezbrojení. Je to naplnitelný předvolební slib, nebo je to třeba i nějaký způsob vzkazu lidem v armádě, že oni jsou potřební a nemají se ani náhodou orientovat na opozici?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Armáda je, taky se skládá z občanů a v armádě jsou různé pohledy na ruskou politiku. Jedna věc je, že to jsou lidé, kterým je možný rozkazovat. Putin opravdu hodně mluví o přezbrojení, přezbrojení armády a o velmi zásadních zvyšováních platů důstojníků, který vlastně přirovnává plat vlastně u důstojníka k platu nějakého manažera v ruské moskevské firmě. V Rusku se už uskutečňuje reforma armády a i přes nějaký vlastně nechuť generálního štábu, který vlastně nechce změny, ale vlastně ti lidé, kteří mají dobré vzdělání, vysoké vzdělání, odcházejí z armády a armáda tím velmi trpí. Ale toto téma, v tomto tématu hlavní je vlastně jsou rozpory mezi Putinem a opozicí. Samozřejmě jako není rozpor v tom, že ruskou armádu je třeba modernizovat, ale nakolik transparentní bude tento projekt, na kolik budou průhledné vlastně transparentní nákup zbraní, protože tato sféra je velmi zkorumpovaná, takže většina rozpočtů, rozpočtových prostředků, jak se říká v Rusku, rozpilovávat, to znamená, drobí se a někam mizí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Snaží se třeba Rusko podmanit si státy střední a východní Evropy pomocí závislosti na dodávkách ruské ropy a plynu?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Ruské vedení vlastně v tomto smyslu ano, dodávky ropy a plynu ruské vedení vidí ne pouze jako podnikání, jako byznys, ale formu své vlastně protlačení svých politických zájmů, ale do jaké míry je to úspěšná záležitost, je to diskutabilní, protože dnes je jasný, že země střední a východní Evropy záleží na dodávkách ruské ropy a plynu a budou zdrženlivější, co se týká kritiky Ruska v některých ohledech.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zůstaňme ještě u těch možností, rýsuje se tedy další souvztažnost společnost Atamstrojexport, kterou kontroluje ruský stát, je jedním z hlavních účastníků výběrového řízení na dostavbu české jaderné elektrárny v Temelíně. Je to cesta také, jak si Moskva může Česko ekonomicky podmanit a trochu řídit ve svých zájmech?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Nerozumím, paní Štěpánko, proč tak špatně myslíte, máte tak špatný názor na svoji zemi a domníváte se, že dostavba české jaderné elektrárny může vlastně ovlivnit suverenitu České republiky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte, já se vám pokusím trošičku odpověď na to, proč jsem se zeptala takto na ovlivňování pozice a názorů České republiky. Třeba při návštěvě prezidenta Medvěděva v České republice, když se na společném vystoupení obou prezidentů Václava Klause a Dimitrije Medvěděva ptali Václava Klause na podle Západu tehdy evidentně nesvobodné ruské parlamentní volby, tak Václav Klaus to v podstatě velmi diplomaticky jakoby odmítl komentovat s prohlášením, že ruské volby jsou ruská záležitost. Myslím si, že lidé v tu chvíli od prezidenta čekali poněkud vyhraněnější názor. I proto se ptám, do jaké míry se může snažit Rusko jakýmkoliv způsobem ovlivňovat byť i umírněnost českých názorů?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Rusko se snaží k tomu nejen v Česku, ale třeba i v Německu a je to víc než mlčenlivost prezidenta Klause a domnívám se, že tyto cíle opravdu existují a určitě Rusko chce omezit tuto kritiku, je velmi citlivé na kritiku svých záležitostí a snaží se omezit i vlády cizích států třeba použitím nějakých metod ekonomických, ale jedná se o to, že ve skutečnosti není to znak síly, svědčí to o slabosti, že když někdo nervózně reaguje na kritiku a to, že se uskutečňuje dnes v Rusku, tyto protesty, manifestace, politická krize, která v Rusku má takový latentní permanentní charakter, svědčí o tom, že cokoliv říká Klaus nebo ať mlčí paní Merkelová, stejně události se budou vyvíjet nezávisle na tom. Zástupci ruské opozice již dávno na rozdíl od osmdesátých nebo začátku devadesátých let nepociťují nebo nemají nějaké iluze, co se týká pomoci ze Západu, protože velmi dobře rozumíme, že to, co se týká Evropské unie, že dnes ve vztahu k Rusku dominují vlastně, prioritní jsou zájmy než nějaká kritika, takže veškeré změny, které jsou v Rusku, to bude čistě vnitřně ruská záležitost, která se bude, kde budou rozhodovat ruští občané a možná, že to je i lepší, protože nikdo nebude moci říct, že něco bylo uděláno třeba na peníze amerického státu nebo nějakého cizího státu. Takže to, co řekne Západ, toto téma je méně a méně důležité, co se týká těch, kteří se snaží změnit život v Rusku, co se týká velkého množství ruské opozice.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Úplně závěrečná otázka, vy znáte velmi dobře život na Západě, s tím, že se předpokládá vítězství Vladimira Putina, může se Rusko v dohledné době přiblížit takovému životu a je o to vůbec mezi Rusy skutečný zájem?

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Existují různá Ruska. To Rusko, které existuje současně na náměstích a v ulicích a které protestuje proti nečestným volbám, toto Rusko si přeje ne žít podle modelu českého nebo amerického nebo britského nebo britské demokracie, ale nepochybně jsou to lidé, kteří chtějí férové volby a nezávislé soudy, veškeré ty náležitosti demokracie. Existuje jiná část společnosti, pro které za každou cenu je důležitá stabilita, silný vůdce a tento konflikt nezačal dnes a neskončí zítra, ale domnívám se, že právě dnes s prvním, s první postsovětskou generací, která vlastně vstupuje do života, která nemá strach, Rusko dostává vlastně první šanci změnit svůj vývoj a začít formovat demokratické instituce, protože lidé, kteří se dostávají nebo vstupují do života, nemají žádné komplexy, nejsou zatížený tou minulostí té postsovětské společnosti.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dlouholetý ruský novinář a bývalý šéf moskevské redakce BBC Konstantin Eggert byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas. Na slyšenou.

Konstantin EGGERT, politický analytik, novinář, bývalý šéf ruské redakce BBC:
Děkuji.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Tento rozhovor musel být z časových důvodů předtočen, proto tentokrát bohužel není možné odpovídat na otázky zaslané během vysílání. Děkujeme za pochopení.