Konec Nové zelené úsporám? Na ministerstvu vidíme velké přešlapování, nejistota trvá už tři měsíce, kritizuje Jurečka

Včera jste s Petrem Hladíkem, poslancem KDU-ČSL a bývalým ministrem životního prostředí, představili petici Zachraňme Novou zelenou úsporám. Ten program je od poloviny listopadu pozastaven. Před dvěma týdny ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) řekl, že dojde kvůli nedostatku financí k úpravě Nové zelené úsporám a že možné změny bude ministerstvo projednávat v následujících týdnech. Reagujete tou peticí už na nějaké konkrétní informace z vyjednávání? Máte nějaké zprávy, k čemu to vyjednávání míří? 

Reagujeme tou peticí na to, že čas už poměrně běží. Nejistota pro lidi, kteří připravovali své projekty a dali do nich nemalé finanční prostředky, už trvá prakticky tři měsíce a my jsme přesvědčeni, že není důvod k tomu, aby celá Nová zelená úsporám stála.

Čtěte také

Decroix: Buď bude Babiš vládnout Agrofertu, nebo zemi. Není možné porušovat zákon

Finanční prostředky tady byly připraveny zhruba do částky 10 miliard korun. To znamená, že příjem žádostí mohl běžet, mohla ho případně vláda třeba v průběhu jara, nástupu letních měsíců nějak parametricky upravit, zúžit.

Je to strašně problematické nejenom pro žadatele, pro domácnosti, ale pro celý sektor stavebnictví i výrobců jednotlivých komponent. Ten program měl velký efekt nejen v tom, že pomáhal konkrétním zranitelným domácnostem snížit energetické výdaje, ale pomáhal celé řadě lokálních firem, živnostníkům, kteří ty investice realizovali vyloženě v terénu.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Na to, proč právě teď přicházíte s tou peticí, se ptám i proto, že premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu v TV Nova slíbil, že se vláda k Nové zelené úsporám bude chtít vrátit a bude na ten program hledat peníze. Vy tomu nevěříte?

Jsem velký skeptik, protože jsem na Ministerstvu životního prostředí čtyři a půl měsíce působil jako ministr, stál jsem u startu Nové zelené úsporám light a tenkrát se ten program rozšířil třeba právě proto, aby tam byla dostupnost pro lidi, kteří mají malé děti, jsou handicapovaní nebo jsou to senioři, což se opravdu masivně podařilo.

Za mě pan ministr Macinka ten resort neřídí, nemá na něj čas.

Dneska vidíme velké přešlapování, váhání, a hlavně za mě pan ministr Macinka ten resort neřídí, nemá na něj čas. Z informací, které z toho resortu mám, tam nikdo neví, co se vlastně má dělat, nepracuje se na nějaké úpravě. To znamená, že není v tento okamžik ani z těch interních zdrojů naděje, že by se něco v příštích dnech nebo týdnech stalo a ten program se, byť v nějaké zúžené podobě, znovu nastartoval.

Snažili jste se předtím, než jste představili tu petici, jednat se zástupci nové vládní koalice?

Petr Hladík se snažil už opakovaně interpelovat pana premiéra, pana ministra Macinku, jaké budou další kroky, co se stane, ale žádné konkrétní odpovědi jsme nedostali nejenom my, ale ani veřejnost, ani ta odborná část, která je do toho zainteresovaná tím, že to jsou třeba lidé, kteří byli v poradenství, dělají stavebně technické záležitosti… Nikdo nemá informace, co bude. 

Podpora zranitelných skupin

V petici na podporu Nové zelené úsporám se píše, že tento program snižuje energetickou náročnost domů a bytů, že tím reálně snižuje výdaje domácností za energie, že za 16 let dotace využilo 650 tisíc domácností. Máte propočty, kolik energie se díky tomu ušetřilo?

Nejsem to teď schopen úplně říct z hlavy. Státní fond životního prostředí ty propočty má, protože u každé žádosti vždycky víte, na jaký typ objektu ty peníze byly investovány, jaká opatření se udělala a jaká byla energetická náročnost budovy před tou realizací a jaká byla po realizaci.

Čtěte také

Vyspělejší Evropa nás teď bere jako černé pasažéry, posouvá nás to na Balkán, hodnotí Pojar

Zmiňoval jsem ten sociální aspekt – když jsme do toho vtáhli zranitelné skupiny domácností, tak jsme reálně viděli úspory, které byly někde v rozsahu patnácti dvaceti procent energií u lidí, kteří standardně chodili a žádali o příspěvek a doplatek na bydlení.

A viděli jsme to, že podpora té jednorázové investice je prostě logická v tom, že nemám někoho, kdo bude chodit příštích pět deset let a bude žádat o podporu státu přes sociální dávky, ale tomu klientovi výrazně snížím tou jednorázovou podporou dlouhodobě jeho výdaje a třeba ho i úplně dostanu z té sítě, aby chodil, žádal o dávky kvůli tomu, že má vysoké náklady na energie a má třeba vysokou energetickou náročnost domácnosti.

Uvítal bych, kdyby část těch 17 miliard korun byla adresovaná těm, co to opravdu potřebují.

V petici vypočítáváte, že v rámci Nové zelené úsporám bylo vyplaceno 110 miliard korun. Před chvílí jste říkal, že zdrojů ubývá. To znamená, že v tomto rozsahu je z vašeho pohledu neudržitelné pokračovat v Nové zelené úsporám?

To je dlouhodobé číslo, ten program funguje 16 let, pokud se nepletu, přes pět vlád různých politických složení. Bavili jsme se tady o tom, že na letošní rok by tam bylo zhruba kolem 10 miliard korun.

Čtěte také

Měl by se zvýšit tlak na snížení spotřeby energií v průmyslu. Inspirací může být Německo, míní Prouza

Zase jenom řeknu srovnání. Jestliže tato vláda přijde a řekne, že dá 17 miliard korun paušálně na úhradu poplatku za obnovitelné zdroje, versus to, že nejsme schopni dát peníze na cílená, smysluplná, opravdu prokazatelně úsporná opatření, tak mě to prostě nedává logiku správného hospodáře.

Jestliže můžu udělat jednorázově něco, co mi dlouhodobě sníží náklady státu, ušetří to peníze občanům, potažmo i tomu státu, tak si myslím, že mám takové kroky podporovat. To znamená, že bych klidně uvítal, kdyby třeba část těch 17 miliard korun byla adresovaná těm, co to opravdu potřebují, nebo firmám, které mají vysokou energetickou náročnost. Klidně část peněz dát tam, kde opravdu dělám trvalou, dlouhodobou úsporu.

Jak se osvědčil podprogram Oprav dům po babičce? Povede konec programu ke krachům stavebních firem? Jak si podle poslance povede nový šéf Úřadu práce? A podpoří lidovci změnu valorizací důchodů? Poslechněte si celý rozhovor.