Měl by se zvýšit tlak na snížení spotřeby energií v průmyslu. Inspirací může být Německo, míní Prouza

Regulované ceny elektřiny pro domácnosti proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji. Vítáte to?

Rozhodně ano, protože roky mluvíme o tom, že český průmysl, ale i české domácnosti jsou znevýhodněny oproti jiným zemím. Máme tady výrazně vyšší ceny energií než všude jinde.

Když řada jiných vlád pomáhá svému průmyslu, tak ten český, i když je stejně kvalitní a dokáže produkovat stejně skvělé věci, je v konkurenční nevýhodě jenom kvůli cenám energií.

Státní rozpočet pro rok 2026 to nově zatíží dalšími zhruba 17 miliardami korun. Celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Můžeme si dovolit dál zvyšovat deficit?

Musíme si to dovolit. Alternativou je, že dál bude klesat konkurenceschopnost českého průmyslu. Jsme subdodavatelská ekonomika. Zakázky pro to, co dokážeme v Česku vyrábět a co z velké části směřuje hlavně do Německa a do dalších zemí, si musíme udržet.

Čtěte také

Odmítnout ETS2 by znamenalo dost nepříjemností. Rozumnější je dohodnout se na zastropování cen povolenek, míní Zámečník

Pokud by to vláda neudělala, české firmy budou přicházet o zakázky. Nebudou tolik vydělávat, budou platit nižší daně. Pokud vláda zaplatí zbytek poplatků za obnovitelné zdroje, ale bude taky ještě tlačit na to, aby se modernizoval český průmysl a aby se skutečně snižovala jeho energetická náročnost, jako to třeba dělají Němci v té své podpoře, tak nám to skutečně dlouhodobě pomůže a budou to dobře investované peníze.

Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ tvrdí, že energeticky náročným provozům tato úleva nebude stačit. Není cestou takové provozy spíš omezovat?

Otázkou je, jestli máme nějakou alternativu. Ano, bavíme se o tom, že potřebujeme dlouhodobě přecházet více do ekonomiky služeb. Na druhou stranu, průmysl je dneska to, co živí velkou část české populace. Ta změna se nedá udělat za rok a nedá se dělat vynuceně. Musíte mít pro lidi nějakou alternativu, musíte tu změnu připravit, nejde ji vypnout.

Čtěte také

iROZHLAS

Česku by po odmítnutí emisních povolenek hrozila pokuta i ztráta dotací, varuje Danuše Nerudová

Má smysl tlačit na to, abychom tady měli víc podpory pro výzkum a vývoj, abychom dokázali mít víc finálních produktů a nebýt jenom subdodavateli? Určitě má smysl mnohem výrazněji tlačit právě na to snižování energetické náročnosti, než ale seženete všechna povolení a firmy, které vám dodají novou výrobní linku, může to trvat tři až pět let.

Dosud byly poplatky za podporované zdroje rozděleny mezi stát a spotřebitele. Nebyl v tom svým způsobem motivační prvek, který vedl k větším úsporám?

Když dostanete fakturu, úplně nepřemýšlíte, kde co je. Je pravda, že je potřeba snižovat energetickou náročnost. A proto říkám, že nemůžeme skončit jenom u toho, že vláda teď doplatí zbytek poplatků za obnovitelné zdroje, který ještě neplatila, ale že musí dál podporovat právě modernizaci českého průmyslu.

To je ostatně i design té velké německé pomoci pro německý průmysl, kdy vláda v Německu pomůže průmyslovým firmám, ale požaduje, aby úspora, kterou získají díky státním dotacím, byla investována do modernizace německého průmyslu. Podobně bychom měli přemýšlet i my.

Není chyba, že stát se z veřejných zdrojů chystá dotovat plošně všechny odběratele bez ohledu na to, jestli ta firma pracuje v energeticky náročném provozu, nebo na energii tolik závislá není?

Já si myslím, že to nejde udělat jinak. Ve chvíli, kdy bychom měli rozhodovat, kdo ten nárok má nebo nemá, budeme se půl roku hádat o tom, jestli sklárna bezpochyby ano, jestli automobilka ano, ale výrobce autodílů ne.

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda odmítla migrační pakt i emisní povolenky. Rok začne v rozpočtovém provizoriu

Budeme se hádat o tom, jestli třeba mlékárny nebo producenti vajec, což jsou mimochodem energeticky velmi náročné firmy, mají nárok na pomoc. Podobně u domácností. Než bychom dokázali vyhodnotit, která domácnost by nárok měla, protože je chudší než jiná, na tom procesu možná propálíme několik miliard a bude to trvat dvakrát tak dlouho.

Takže znovu říkám, podle mě je to dobrý první krok, ale nesmí u něj zůstat. Musí tady být právě ten větší tlak jak u průmyslu, tak u domácností na snižování spotřeby energií. A to pak bude ten smysluplný výsledek.

Proč vláda odmítla systém emisních povolenek ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv? Poslechněte si celý rozhovor.