Ministři jsou nespokojení s platy ve veřejné sféře, říká Středula. Očekává dohodu na navýšení od dubna

Tripartita se včera sešla poprvé v tomto volebním období. Jak dopadlo vyjednávání s vládou o platech? Vím, že jste se včera nedohodli, ale posunuli jste se někam?

Z mého pohledu rozhodně posunuli. Je nutno říct i posluchačům, že tato vláda dostala do vínku dva nechtěné dary; jeden dar je státní rozpočet neschválený, to znamená rozpočtové provizorium. Druhý dar je, že vláda nebyla schopna od března loňského roku přistoupit k tomu, aby schválila návrh na navýšení platů veřejných zaměstnanců.

Udělala to navíc ještě tak hrozně, že je navýšili jen některým zaměstnancům, v tomto případě vojákům z povolání; dalším bezpečnostním sborům až poté, co křičeli, že nic nedostali – tak dostali, ale formou stabilizačního příspěvku. A jejich civilní kolegové, kteří jsou nedílnou součástí bezpečnostních sborů, nedostali ani korunu, stejně jako všichni další zaměstnanci ve veřejných službách. To je obrovský problém.

Čtěte také

Stávku kolegyň v administrativě podporujeme. Jejich platové podmínky jsou mizerné, říká šéf Unie státních zástupců

Protože proti nám, v dobrém slova smyslu, u stolu seděli ať už ministři, kteří problematiku velmi dobře znají a pamatují si, jako pan ministr Plaga nebo pan ministr Vojtěch, ale také ti, kteří to ještě neabsolvovali a seznamovali se s podklady, jako je pan ministr Juchelka, který to má v portfoliu, stejně tak pan ministr Klempíř, který byl přítomen.

Tak jsme nejdříve museli učinit důležitý krok, a to vysvětlit, co se odehrálo, kde se nacházíme, jaká je situace.

Byl tam také vrchní ředitel ministerstva financí, který řekl, jak to vypadá nákladově. Podklady jsme měli jen původní, které předkládá stará vláda, takže jsme se shodli a dohodli na tom, že budou vypracovány nové podklady.

Promiňte, že vám skáču do řeči. Je to tak, že vaše centrála stále prosazuje pro hůře odměňované profese zvýšení tarifů od ledna o 9 %, pro ostatní o 6 %?

Ano, je to tak, tento požadavek trvá. Vysvětlili jsme si, jaké jsou pro ně důvody. Vláda řekla, že to od 1. ledna z jejich pohledu, z titulu rozpočtového provizoria možné nebude. A že si umí představit, že by to bylo třeba od 1. dubna.

Naznačil jste, že byste byli ochotni přistoupit na takový kompromis a netrvali byste na přidání od ledna. Spokojili byste se s dubnem, pokud by to navýšení bylo vyšší. O kolik?

To právě bylo to „ale“, protože potom máte jednoduchý propočet. Pokud je něco se zpožděním, v tomto případě tři měsíce, tak jsme řekli, že ty by měly být kompenzovány. Kompenzace by se musela pohybovat někde kolem 2 %. Ale uvidíme, všechno je ve hře, protože přítomní členové vlády velmi objektivně řekli, že jsou schopni se domluvit od 1. dubna. Ale protože není znám celý režim, tak není možné to udělat jiným způsobem.

Také musím říct, že bylo velmi pozitivní vnímat, jak jsou i noví ministři velmi nespokojeni s tím, jak vypadá momentální stav odměňování ve veřejné správě a službách. To znamená, více než 140 tarifů pod úrovní zaručené mzdy a zaručeného platu, což je naprosto šílené.

Když někdo říká, že lidé nechtějí jít do veřejných služeb pracovat – což je ale potřeba pro ekonomiku a pro občany –, tak motivace se tam ztrácí, protože cenovka práce tam je opravdu naprosto nevídaná. Je to hrozné.

Argumentovali jsme například bezpečnostními sbory, kde se pohybuje odměna v průměru u civilních zaměstnanců někde kolem 27 tisíc korun čistého. Například pan ministr Klempíř argumentoval nějakým příběhem přímo z resortu, pan ministr Plaga podobně.

Takže jsem rád, že se shodujeme, ale teď je ten důležitý krok, a to kolik peněz na to bude určeno v novém návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Tyto počty potřebujeme. Pokud by to byla čísla, která jsme slyšeli, tak musím říct, že jsem na to řekl, že to jsou opravdu marginálie v rozpočtu státu, který je 2 biliony 200 miliard korun. Z tohoto pohledu je investice do zaměstnanců jedna z nejdůležitějších, co může stát udělat.

Čtěte také

Zjednodušit propouštění úředníků? Udržet kvalitní státní zaměstnance je problém, poukazuje odborář Bednář

Jednání mají pokračovat před 20. lednem, než vláda zveřejní návrh rozpočtu. Věříte tedy, že se dohodnete?

Myslím si, že podle toho, jak probíhala debata, tak si všichni uvědomují, že dohodnout se musíme. Takže na vaši přímou otázku: ano, věřím tomu, že dojde k dohodě.

Jednání o služebním zákoně

Jak se díváte na snahy vlády zrušit nedávno novelizovaný služební zákon a nahradit ho novou normou? Vaši kolegové to označili za nezodpovědný hazard.

Myslím, že to je jedna z nejlepších definic připravované normy. Navíc nevznikla v žádné debatě. Bylo přislíbeno, že tato matérie bude diskutována v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně, ale my toto nevidíme dobře, protože tak vážné věci se mají probírat právě v rámci sociálního dialogu.

Pro nás všechny občany by mělo být velmi důležité i to, že zaměstnanec, v tomto případě pod státní službou, by měl být nezávislý na politickém dění ve svém okolí, aby nedocházelo každé čtyři roky k náletu, který bude znamenat, že všechny vyhodíme, a potom zase vyhodíme jiné. To je velmi nestabilní situace. Proto se přijal právě zákon o státní službě.

Čtěte také

Čekat na expertizy není vhodné. Aktuální norma je nevyhovující, říká Ožanová o plánu zrušit služební zákon

Mimo jiné byl svého času vyžadován ze strany Evropské komise jako podmínka pro čerpání evropských prostředků. Sám jsem zvědav, jakým způsobem na toto zareaguje Evropská komise, protože to byla jedna z podmínek. Pokud by se měl fakticky anulovat služební zákon, tak si myslím, že to nemůže projít ani z tohoto pohledu.

Ale pro nás je důležitá neexistence jakékoliv české debaty, tu samozřejmě budeme chtít teď prosadit. Naše stanovisko trvá a rádi bychom věřili, že k debatě dojde a že tento návrh ještě dozná zásadních změn.

Čili se budete v zachování služebního zákona nějak výrazně angažovat?

Ano, už se tak stalo. Dali jsme vládě jasně najevo, že tento zákon má zastavit. To se nestalo, takže se soustředíme na Poslaneckou sněmovnu a na debaty, které povedeme s poslanci a poslankyněmi.

Jednou z pěti předloh, které by chtěla koalice tento týden projednat ve sněmovně, je novela o sociálních odvodech osob samostatně výdělečně činných, která vrací měsíční nejnižší vyměřovací základ ze 40 % průměrné mzdy na loňských 35 %. Vítáte to?

Myslím, že v první řadě, před jakoukoliv úpravou nebo politickým prohlášením, bychom se měli podívat, jak vypadají odvody zaměstnanců, jak vypadají odvody dalších a jaké jsou z toho následně náhrady.

Čtěte také

Odmítat zásahy do daní ze samotné podstaty není správné, říká Středula před jednáním tripartity

Všichni na počátku transformace věděli a říkali: My si to zajistíme, nepotřebujeme sociální systém, my si na důchody vyděláme, zdroje budeme mít – to jenom připomínám, protože bohužel jsem za posledních pět let několikrát slyšel, že by měl být minimální důchod a podobně.

Ale proč by měl stát najednou dát minimální důchody těm, kteří na důchod nebyli solidární s ostatními? A proč ti, kteří mají příjmy daleko nižší, mají být najednou solidární s těmi, kteří do toho systému nedostatečně přispívali? Z tohoto úhlu pohledu je potřeba to soudit.

Takže bych očekával, že nejdříve bude nějaká vypracovaná RIA neboli dopady a to, jak se podílí jednotliví pojištěnci na plnění a jaké plnění následně mají. Potom teprve přistoupit k jakýmkoli redukcím.

Myslím si, že ti, kteří nad tím uvažují, si určitě musí říct, že zaměstnanci jsou těmi, kteří platí největší sazby ze svých mezd a jsou solidární se všemi, takže v tomto případě by míra solidarity měla být zohledněna i u dalších skupin.

Proč odbory trvají na zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let? A jak se po jednání tripartity staví k systému emisních povolenek ETS 2? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.