Dva bloky Chvaletic přenosová síť potřebuje. Bez Počerad nedodávky elektřiny za současných zdrojů nehrozí, tvrdí Vnouček za ČEPS

Dnes je už několikátý den po sobě zataženo, moc nefouká, takže se netočí větrné turbíny, a je zima, tedy je velká spotřeba elektřiny. Uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice a předpokládám, že i na Kladně, v takovémto období jedou na plný výkon. Přesto se bez jejich výroby, podle vašich závěrů, obejdeme. Nehrozí skutečně po jejich vypnutí příští rok, tedy s výjimkou dvou bloků Chvaletic, žádné riziko nedostatku elektřiny v Česku?

My jsme posuzovali otázku ze všech možných pohledů. Je nutné zdůraznit, že jsme se dívali na dostatek elektřiny a potřebnost výroby elektrické energie. Jiná otázka je teplo, to bude posuzovat Energetický regulační úřad, to se týká elektrárny teplárny Kladno.

Ale pokud bych se vrátil k elektřině: posuzovali jsme to ve třech velkých oblastech. První je zdrojová přiměřenost – to je dostatek výroby zdrojů – potom dostatek podpůrných služeb, a pak je to tzv. systémová přiměřenost. Velice jednoduše, týká se to toho, jak jsou ty zdroje potřebné pro síť, pro spolehlivost sítě, pro regulaci sítě a věci související se sítěmi.

A kde tedy vyšlo riziko, v těchto třech oblastech?

Řeknu nejdřív kladné věci nebo pozitivní věci. Nenašli jsme problematickou oblast zdroje přiměřenosti ani oblast dostatku podpůrných služeb. Nejproblematičtější nám vyšla otázka síťové přiměřenosti, ta otázka sítí.

K tomu se určitě ještě dostaneme, proč jsou ty dva bloky ve Chvaleticích důležité. Ale ještě bych chvíli zůstala u toho, na co jsem se ptala úplně na začátku: jestli opravdu je bezpečné, že výroba bude dostatečná bez uhelných zdrojů, které jsou opravdu velké – Počerady jsou jedním z největších uhelných zdrojů v ČR. Že ve chvílích, kdy je velká spotřeba, v zimních měsících, tak že budou dodávky zajištěné. A jak tedy; kdo nahradí ty elektrárny?

Jenom zrekapituluji tu úlohu a řeknu, jak se to počítá. Z toho bude zřejmější, že si myslíme, že elektřiny pro rok 2027 a dále bude dostatek. Počítá se to na současném stavu zdrojové základny v celém evropském, středoevropském regionu. Počítá se to tak, že se uvažuje stav s těmito zdroji a bez těchto zdrojů, které oznámily, že odejdou z trhu. Počítá se to podobně simulacemi, jako se počítají jiné výpočty. Počítá se 8760 hodin v roce a hledají se okamžiky, kdy zdrojová zákona nestačí pokrýt spotřebu v celém regionu, to znamená pro výrobu v rámci ČR plus dovoz.

Čtěte také

Výpadek proudu byl hlavně souhrou okolností. Se španělským blackoutem se nedá srovnávat, míní odborník

Nám vyšlo, že prakticky tady nehrozí, pro rok 2027 za současné zdrojové základny, nehrozí nedodávka. Nehrozí ten ukazatel známý jako LOLE (zkratka Loss of Load Expectation, pozn. red.)

To znamená, kolik hodin za rok může chybět na pokrytí okamžité spotřeby.

Ano. Dokonce nám vyšlo LOLE prakticky nulové pro různé scénáře.

Říkáte, že vycházíte ze správy v celém regionu, tedy nejenom v Česku, ale i v regionu Evropy, v okolních zemích. Ale třeba nedávná zpráva, která hodnotí právě přiměřenost energetických zdrojů v Evropě, došla k závěru, že v roce 2028, tedy za dva roky, může být v Česku nepokryto dodávkami skoro 20 hodin spotřeby elektřiny, právě kvůli zavírání uhelných zdrojů. Jak to jde dohromady?

Proto jsem právě mluvil o tom, jakým způsobem se to počítá, jaká je ta úloha. Energetický zákon říká: posuďme, jaký je dopad, když odejde jeden ten zdroj. Kdežto čím se zabývá zpráva ERA nebo NCOE, to je úloha, která má upozornit celkové riziko Evropy. V této zprávě se uvažuje, že mohou odejít všechny zdroje ve středoevropském regionu, jejichž ekonomika je ohrožena. Tak si představte srovnání těch dvou případů. Odchází nám jeden zdroj ze současné situace a hypotetický případ, že v celém středoevropském regionu odchází zdroje, které jsou ohroženy ekonomicky, což jsou řečeno uhelné zdroje nebo staré plynové. To jsou nesouměřitelné výpočty a nesouměřitelná úvaha.

Provoz Chvaletic

Vy ve své analýze říkáte, že v provozu bude potřeba zachovat dva bloky ze čtyř v elektrárně Chvaletice na Pardubicku. V čem jsou zrovna tyto dva bloky nenahraditelné?

To je právě charakteristika oblasti systémové přiměřenosti. Velice hrubě: první je určitě lokalita elektrárny Chvaletice, a pak jsou to tři oblasti systémové přiměřenosti, kterými se zabýváme.

Čtěte také

Ceny elektřiny, POZE a uhelné elektrárny: Modernizace energetiky je jediná cesta k dostupné elektřině, zdůrazňuje Vlček (STAN)

Jsou důležité pro soustavu z hlediska regulace napěťových výkonů. Potom z hlediska, že poskytují službu obnovy soustavy – to znamená, pokud by bylo potřeba obnovit provoz soustavy po poruše typu blackout. A třetí oblast je řešení toků v soustavě, k řešení kritéria méně než 1 přetížení, to znamená použití v rámci tzv. provozu soustavy v rámci řešení stavů, které jsou problematičtější.

Jak dlouho budou muset dva bloky Chvaletic fungovat, než se najde náhrada?

My máme řadu opatření, které postupně rozpracováváme, abychom potom limitovali čas, kdy elektrárnu Chvaletice v následujících letech budeme potřebovat. Tam spadá hledání dalších zdrojů, dalších tras, ověření tras pro obnovu soustavy. Ale není to jen o obnově soustavy, je to regulace napětí a jalových výkonů. Síť a opatření jsou komplexnější záležitost a je to poměrně komplikované teď časově předjímat, ale bavíme se o následujících letech.

Nicméně to rozhodnutí je na rok. Teď, že navrhujete to přiznání podpory, když to tak řeknu, že potřebujete ty dva bloky, to je na rok, a pak se bude rozhodovat znovu. Do roka, jste si jistí, že se nestihne vybudovat něco jiného, co by ty dva kotle spalující uhlí mohlo nahradit?

To rozhodnutí je na rok, přesně jak říkáte, tak to zákon uvádí a uvádí možnost prodloužení. Jak jsem popisoval, z jakých důvodů my Chvaletice navrhujeme, že jsou potřebné, tak je to celá řada oblastí. Tři hlavní oblasti a potom několik dalších stavů. Takže opatření je několik: těch, které jsou charakteru investičního, někde musí proběhnout povolovací proces, někde musíme udělat přímou investiční akci, někde se musí něco vyzkoušet. To znamená, je velice těžké předjímat, jak to bude v průběhu roku. Nicméně jsme rozdělili všechna opatření, některá už v minulosti, některá už běží a některá určitě budeme realizovat v průběhu roku 2026 a dále.

Čtěte také

Tykačův Sev.en bude v případě zavírání Počerad jednat s polostátním ČEZ. Má na zařízení opci

Spolupracuje třeba s vámi firma Sev.en a majitel elektrárny na nějakých opatřeních?

My jsme se teď hlavně věnovali posouzení potřebnosti. Zde jsme konstatovali některé technické údaje zdrojů, protože pro výpočty potřebujete celou řadu dat. Určitě budeme následně komunikovat se Sev.enem v dalším postupu. Ale hlavní rozhodnutí a hlavní tíha je teď na Energetickému regulačnímu úřadu, co se týká rozhodnutí o našem předloženém výsledku.

Na to se chci také zeptat. Vaši analýzu prezentujete jako doporučení, že jsou potřeba dva bloky a ty ostatní, že nejsou potřeba. Vy teď jako ČEPS dáte svoje stanovisko, jak to předpokládá energetický zákon, ministerstvu průmyslu a obchodu a také Energetickému regulačnímu úřadu a samotné firmě Sev.en. Jakou očekáváte reakci z ministerstva průmyslu a obchodu? Směřuji k tomu, jestli očekáváte, že to bude věcná diskuse.

Určitě, ale hlavní úloha je Energetického regulačního úřadu, který podle zákona musí rozhodnout o udělení povinnosti provozu. Zároveň musí stanovit podmínky, za kterých provoz v následujícím období, v tomto konkrétním případě pro Chvaletice, by byl nastaven.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím k tomu vydalo jen stručné stanovisko, že respektují vaše doporučení. Nicméně zeptám se, nemáte obavy z nějakého politického tlaku, třeba aby se zachoval provoz více uhelných elektráren, třeba proto, že současná vláda je více nakloněna k pokračování uhlí? Deklaruje to i ve svém programovém prohlášení a je známo, že vládní Motoristé mají vztahy s majitelem se Sev.Enu Pavlem Tykačem, respektive s Institutem Václava Klause, který Pavel Tykač podporuje.

Já bych řekl, že my jsme se snažili být v procesu co nejvíc transparentní. Všechny údaje, všechny dokumenty a výpočty zveřejňujeme. Prakticky se jedná o desetistránkovou zprávu, sedmdesátistránkovou prezentaci. Všechny analýzy vycházejí z dat, která buď máme my, nebo jsou veřejně dostupné. Říkáme co, proč, jak. Myslím si, že co se týká výsledků analýz, snažili jsme se držet v technické rovině, abychom byli vždy schopni obhájit své výsledky, že to je opravdu nutné minimum, co potřebujeme a proč potřebujeme.

Odkud lze podle výpočtů ČEPS energii dovážet i za chladného bezvětří a kolik terawatthodin by bylo potřeba? A dokdy má rozhodnout Energetický regulační úřad o podmínkách provozu Počerad a Chvaletic? Poslechněte si Dvacet minut Radiožurnálu.