Jak dojde k blackoutu? Většinou bývá několik příčin, které se kumulují za sebou, popisuje Miroslav Šula z ČEPS

14. srpen 2018

Před patnácti lety, 14. srpna 2003 ve čtyři hodiny odpoledne v New Yorku zhasla všechna světla a přestalo jezdit metro. V USA došlo k největšímu výpadku elektřiny. Ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula v rozhovoru vysvětluje, jak k podobným výpadkům dochází a jak se na ně dispečink připravuje.

Výpadek elektřiny ve Spojených státech postihl 60 milionů lidí a trval 42 hodin. V tu chvíli ale zrovna na dispečinku v ČEPS měli podle Miroslava Šuly jiné starosti, protože jim ve stejnou dobu poškodilo vedení, a tak se snažili dát dohromady vlastní systém.

Čtěte takéPřed 50 lety zažily Spojené státy první blackout gigantických rozměrů

„Vlastně nám to tak trochu uniklo v těch prvních chvílích, upozornili nás na to až novináři,“ vysvětluje Miroslav Šula situaci. Krajem okolo Hradce Králové totiž zrovna prošla hůlava – jakési „tornádo naležato“, které působí velmi lokálně. Tenkrát zpustošilo některé vesnice a spadly tu dva stožáry.

Húlava – náhlé zvýšení rychlosti větru. Ten je silně nárazovitý a často mění směr. Označuje se tak i temný dešťový oblak, spojený s přeháňkami, bouřkami a prudkými nárazy větru. Označení je spojené i s příchodem studené fronty v teplé části roku, kdy nárazy větru mohou dosazovat rychlosti až 45 m/s.

Jak dochází k blackoutu?

Na dispečinku, kde Miroslav Šula pracuje, sedí lidé u monitorů a sledují například frekvenci a napětí. Když se má něco stát, většinou k tomu prý nedochází náhle, ale postupně. „Nemá to ani jednu příčinu, ale většinou tam bývá příčin několik, které se kumulují za sebou,“ popisuje Šula.

Blackout nehrozil, ale situace byla velmi vážná, řekl Miroslav Vrba z vedení ČEPS

Elektrické vedení

Česko už nemusí dovážet elektrickou energii, vystačí si s produkcí domácích elektráren. Import trval 15 hodin, a to kvůli neplánovanému výpadku druhého temelínského bloku a současně i závadě ve chvaletické elektrárně. To způsobilo velké problémy celé přenosové soustavě. Dispečeři společnosti ČEPS museli požádat o pomoc provozovatele sousedních přenosových soustav. Naplno musí jet i další elektrárny. Blackout nehrozil, ale situace byla velmi vážná, řekl Českému Miroslav Vrba z vedení ČEPS.

V New Yorku došlo podle Miroslava Šuly k poklesu napětí a kolizi frekvencí a došlo k výpadku vedení: „Během pár minut se ta obrovská soustava sesypala jako balíček z karet. V tu chvíli dispečeři ani nevědí, co se stalo, a zjišťují teprve rozsah toho omezení.“ 34 tisíc mil tak bylo mimo provoz a bez napětí.

Trénuje se i na zatmění slunce

Česká soustava je jen malou částí velké sítě evropských přenosových soustav, proto je nutné trénovat situaci při blackoutech ve větší skupině.

Běžně trénujeme blackouty v tréninkovém centru v Německu, kde se toho účastní osm různých provozovatelů přenosových soustav. Dispečeři sedí před monitory a je jim tam simulována krizová situace v přenosové soustavě či blackout. A oni mají za úkol dostat soustavu do normálního stavu.
Miroslav Šula

Dispečerské řízení se musí připravovat také na zatmění slunce. Na to, které proběhlo na jaře 2015, se chystali všichni provozovatelé přenosových soustav v Evropě velmi důkladně.

Výroba elektřiny na fotovoltaických elektrárnách je totiž velká, při zatmění se výroba rychle sníží a během několika minut zase rychle zvýší. „Roku 2015 byla Evropa velmi dobře připravená a spotřebitelé změnu ani nepoznali.“