Komiksové tituly

2. srpen 2005
Vaše téma

V poslední době u nás vychází stále více komiksových titulů, ať už ze světové nebo vlastní tvorby. K původním ctitelům komiksu z řad scifi komunity přibyla i řada dalších lidí, nejen scifistů. Přesto je postoj většinové společnosti spíše nepřátelský a komiks považuje za něco infantilního. Jedním z důvodů je i dlouholeté působení bývalého režimu. Redaktorka Alžběta Havlová věnovala komiksu celé dnešní Vaše téma. A tady je souhrn.

Alžběta Havlová: V Česku, na rozdíl třeba od Francie či Belgie stále ještě není komiks považován za součást té skutečné literatury. Ale považte! Výtvarník a tvůrce legendárního Čtyřlístku, Jaroslav Němeček se mi přiznal, že má v oblibě i často odsuzované akční komiksy nebo třeba Garfielda. Někde jsem četla, že ti kteří se narodily v sedmdesátých a osmdesátých letech tvrdí, Čtyřlístek je Vietnam naší generace. Fenomén, který poznamenal všechny bez rozdílu.

Jaroslav Němeček: Ne, mě se teda, to přirovnání, ne zrovna nejšťastnější. Ale je pravda, že mnoho lidí, který emigrovali, tak nám psali, abychom jim Čtyřlístek posílali a v zásadě s takovou představou, že si z toho Česka pamatují Hradčany, houby na Brdech a Čtyřlístek.

Alžběta Havlová: Postupem času se změnily i postavičky Čtyřlístku. Myšpulín má počítač, všichni 4 používají mobil, internet, ale pohádkovým způsobem, samozřejmě. Většinový názor, že komiks je jen pro děti, Jaroslav Němeček rozhodně nezastává.

Jaroslav Němeček: Máme několik skupin počítačových šílenců, který si vezmou Čtyřlístek, nejlépe staré Čtyřlístky, vezmou si celej balík, vezmou si basičku vína, odjedou na chalupu a tam si udělají krásnej týden a vzpomínají na to opět jako na nejkrásnější dovolenou. Takže je vidět, že i pro ty dospělý to má svoji cenu.

Alžběta Havlová: To, že Češi nemají obecně ke komiksu blízko je také následkem bývalého režimu. Tehdy se prosazovalo. Komiks je vynálezem kapitalistů a do socialistické společnosti nepatří. Od roku 1950, celých 7 let nevyšel v Československu ani jediný. Dnes je situace naštěstí úplně jiná. Zrodila se řada mladých komiksových kreslířů. Mezi ně patří i šestadvacetiletý Jiří Grus. Když mu bylo 13, tak mu vyšel první komiks v časopisu Kometa.

Jiří Grus: Takovej hororovej, prostě nádech to mělo. Myslím, že v jednom unesl nějakej démon z paneláku nějakýho chlapa někam do hor. Démon s křídly.

Alžběta Havlová: Rodiče o jeho duševní zdraví strach neměli. Za tři komiksy mu totiž tehdy přišlo 1500 korun. Jiří Grus, který za své komiksy získal několik ocenění je, na rozdíl od jiných, optimista. A myslí si, že situace kolem českého komiksu je teď mnohem lepší.

Jiří Grus: Protože tady vzniká hodně nových vydavatelství, který se tím nějak tak protloukají a daří se jim vydávat nový tituly. To je notoricky známý vydavatelství jako Krev, Buchal, nakladatelství Moc zaměřený na alternativní komiksy. Je to spektrum široký a ten čtenář si může prostě vybrat z autobiografických komiksů, akčních a všeho možnýho.

Alžběta Havlová: Komiks rozhodně není jen nahodilý sled obrázků s jednoduchým textem určený především dětem. Jedná se o umělecké dílo, kdy autoři musí často prokázat, nejen dostatek zručnosti, ale především se neobejdou bez fantazie a schopnosti vycítit příběh. Jeho adresátem může být i vzdělaný a vysoce kultivovaný čtenář.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: lov
Spustit audio