Kilogram za každý odvezený. Umlčené hlasy chceme připomenout novým zvonem, přibližuje zvoník Boháč

Spolu se svými kolegy, se kterými se věnujete zvonění, máte asi dobrou partu, protože stojíte i za iniciativou Zvon #9801. Co znamená to číslo?

Čtěte také

Do kostela svatého Václava v Lokti na Sokolovsku se letos vrátí první zvon

To je počet zvonů, které za války nacisti odvezli z protektorátu Čechy a Morava. Odvezli je z pražských Manin na lodích do Hamburgu, kde je rozbili a použili pro válečný průmysl. Z celého tehdejšího Československa byl celkový počet odhadován na 16 tisíc zvonů, ale Sudety už byly odtržený od protektorátu. A z protektorátu, kde máme přesná data, statistiky, z toho hřbitova zvonů na pražských Maninách to je číslo 9801.

A kolik z toho bylo materiálu?

Asi 1500 tun zvonoviny. Zvonovina je specifický druh bronzu – 78 procent měď a 22 procent cín. To je ustálené už někdy od 16. století, z toho se vyrábí všechny zvony. Přišlo se na to tehdy metodou pokus, omyl. Je to nejlepší poměr jednak pro kvalitu hlasu, a zároveň to umožňuje, že se zvon příliš rychle neopotřebovává a nehrozí puknutí zvonu.  Je to vyvážené, že to dobře funguje. S materiálem se hodně experimentovalo třeba v 19. století, ale ve finále se přišlo, že tohle je dobrý. A myslím, si, že tohle bylo výhodné i v rámci těch rekvizic, protože nacisti věděli, jaký druh kovu to je.

A co se z toho dělalo?

Pravděpodobně se z toho vyráběly nábojnice. Když si vezmete orientačně hmotnost, tak za zvony odvezených z Manin byli schopni vyrobit zhruba 390 milionů kusů nábojů do samopalů. Takže se to evidentně vyplatilo, to je tak ohromné množství, že celá akce – sbírání a převoz – se vyplatila.

A dokázal tomu rekvírování zvonů někdo zabránit?

Lidé měli tendenci zvony bránit, takže za to byly postihy, reálně hrozil kriminál. Tu a tam se to povedlo, lidé zvony schovali, hodili do rybníka. Někde se i podařilo dohodnout, že cennými věcmi zvony vykoupili, někde se povedlo osobním kontaktem s někým z úřadu, že zvon, o který obec stála, tam nakonec zůstal. Tu a tam se to povedlo, ale jsou to spíš vzácné jednotky případů.  

Jedním zvonem chcete nahradit všechny zmizelé zvony, tedy v podstatě udělat památník? Bude to zvon větší, než je Zikmund v Chrámu svatého Víta?

Zvony nechceme nahradit, protože to bychom museli pořídit 9801 zvonů. Jenom chceme těch 9801 umlčených hlasů připomenout. Přemýšleli jsme, jestli to má být kamenný pomník, ale to je neadekvátní vůči ohromné ztrátě a vůči živému hlasu zvonu. Takže jsme si řekli, že nejlepší varianta je to připomenout novým, silným, mohutným hlasem. Princip je velmi jednoduchý – za každý odvezený zvon chceme dát kilogram do nového zvonu. Takže zvon bude skutečně veliký, bude vážit skoro deset tun. Náš největší zvon Zikmund má 13 tun, primát Zikmunda ctíme. Náš zvon, který pořizujeme, bude možná v průměru větší než Zikmund, ale u zvonů se primárně uvádí hmotnost jak to hlavní.

Kdo na tom pracuje?

Děláme na to veřejnou sbírku. Poptali jsme zvonárny v Česku. Ale žádná zvonárna nemá kapacitu pecí na tak velký zvon. Takže jsme poptali zvonárny v Polsku, Německu, Rakousku, Holandsku. Momentálně cenově nejvýhodnější máme nabídku z Rakouska ze zvonárny v Innsbrucku. Ještě jsme zvon neobjednali, ale jestli nepřijde nějaká výhodnější nabídka, tak bychom ho odlévali tam.

A kdy by to mělo být?

Letos v létě 2022 je přesně 80 let výročí od toho, co lodě se zvony za druhé světové války odpluly. Takže bychom rádi přesně v den, kdy odplula poslední loď se zvony, přivézt nový zvon do Prahy.

Co všechno musí umět zvoník? Jaký je rozdíl mezi zvoněním v Česku a ve Velké Británii? A chodí zvonit i ženy? Poslechněte si celý rozhovor.