Khodlovi
V nevýrazném třípatrovém rohovém domě číslo 659 ve Valdecké ulici, dnešní Kolbenově, ve Vysočanech žili Khodlovi, velmi blízcí pomocníci Jana Kubiše a Josefa Gabčíka.
V Praze byla síť rodin, které parašutistům nezištně pomáhali, zejména ze Sokola... Jednou z nich byli právě i Khodlovi – manželé Emanuela a Václav a taky jejich syn Václav mladší.
Měli taky vilu Emku ve Svépravicích u Prahy – letní byt, kde nechali parašutisté některé své věci. O oba muže se Khodlovi starali tak pečlivě, že Emanuele Kubiš s Gabčíkem dokonce říkali „mámo“.
„Máma“ Khodlová
Emanuele Khodlové – rozené Smržové, která byla pro parašutisty Gabčíka a Kubiše doslova „mámou“, bylo toho roku 44 let. Starala se o domácnost a byla členkou Sokola jak v pražských Vysočanech, tak taky ve Svépravicích. Její manžel Václav byl o 3 roky starší a pracoval jako kontrolor a montér u firmy Českomoravská Kolben a Daněk. I on a jejich syn Václav, který měl pouhých 22 let, byli členy Sokola ve Vysočanech.
Do odboje se Khodlovi zapojili právě přes sokolskou odbojovou organizaci s tím, že součástí byli taky Emanuelini bratři Václav a Jaroslav Smržovi. Od druhého jmenovaného si Václav Khodl mladší půjčil pánské jízdní kolo pro Jana Kubiše. Tomu se pak kolo hodilo při útěku z místa činu po útoku na Heydricha.
Čtěte také
Převoz do Terezína
Celou rodinu Khodlových gestapo zatklo 18. července roku 1942. Na konci září pak byli všichni v nepřítomnosti odsouzeni nacistickým stanným soudem v Praze k trestu smrti. Z německé policejní stanice v Praze na Pankráci byli Khodlovi deportováni do Malé pevnosti v Terezíně, a následně převezeni do koncentračního tábora Mauthausen.
Tam byli 24. října popraveni. Matka Emanuela po desáté hodině dopoledne, její manžel Václav před půl pátou odpoledne, a jen pár minut po něm byl popraven i jejich syn Václav. Jeho snoubenka Františka Urbanová, která o jejich ilegální činnosti věděla, vyvraždění rodiny Khodlových neunesla a zemřela krátce po jejich popravě.
