Když se Vojta Náprstek vrátil z Ameriky, nestačil se divit. Překvapila ho zaostalost Prahy a česká malost
Máte rádi turistiku? A chodíte rádi po Česku? Pak vám určitě není neznámé barevné turistické značení turistických cest. Víte, komu za něj vděčíte? „Na kontě“ ho má možná jedna z nejvšestrannějších osobností 19. století…
Vlastenec, mecenáš, propagátor ženské vzdělanosti, sportovní rozhodčí, muž, který založil Americký klub dam a za americkou vládu vyjednával s indiány… to všechno byl Vojtěch Náprstek, jedna z největších osobností českého kulturního života v 19. století.
Vojtěch Náprstek byl prvním ateistou, který v Praze uzavřel civilní sňatek na Staroměstské radnici. Byl také první, kdo v pražském zastupitelstvu podával návrhy na zřízení krematoria.
Zásadní vliv na formování jeho všestranné osobnosti – možná paradoxně – nemělo rakouské mocnářství, ale země mnohem vzdálenější. V polovině 19. století strávil devět let ve Spojených státech. A šlo o zásadní cestu.
„Uvědomme si, jak Amerika v době Vojty Náprstka vypadala. V tamním demokratickém zřízení začala už průmyslová revoluce, ženy se vzdělávaly a stály v čele nadací i škol. Amerika samozřejmě měla i své problémy, například s původním obyvatelstvem nebo černošskou populací,“ popisuje historička a etnografka Milena Secká.
Do tohoto prostředí po neúspěšné revoluci v roce 1848 přichází nezkušený Vojta Náprstek, který má za sebou teprve pár semestrů práv. Přichází z rakouské monarchie, kde není nic dovoleno a kde je každý člověk sledován. „Svou roli hrálo i to, že byl v podstatě bez prostředků a bez znalosti jazyka. Byl tedy vhozen do řeky a musel se naučit plavat,“ říká etnografka.
Malost a zaostalost Prahy
O devět let později se Vojtěch Náprstek ze Spojených států vrací. „Vrátit se mohl díky své matce, té se prostřednictvím úplatků podařilo dosáhnout pro syna amnestie – ovšem za podmínky, že se vrátí jako pokorný občan.“
Že se Náprstek z emigrace rozhodně nevrátil jako loajální rakouský občan, zřejmě není nutné zdůrazňovat. „První, co jej po návratu překvapilo, byla zaostalost Prahy a zdejší malost. Lidé tu neměli přístup k informacím, vždyť jediným médiem tu byla korespondence! Hledal proto cestu, jak Pražanům přinést informace…“
Tak se zrodil jeho nápad na založení vědecké knihovny. A nešlo o nápad jediný – byl to právě Vojta Náprstek, který stál u zrodu řady českých spolků, založil například Klub českých turistů. A výraznou měrou se zasadil i o pokračující emancipaci českých dívek a žen. Jak? Poslechněte si záznam celého rozhovoru!
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka