Jů a Hele už vychovali několik generací! Tak proč končit? shodují se Jiří Lábus a Ota Jirák

Postavičky Jůheláků jsou dokonale nakresleny a vymyšleny, mimo pusy se jim nehýbe obočí, mají v sobě něhu, něco milého, příjemného. „Přestože nejsou lidi, tak mají v sobě něco lidského,“ vysvětluje Jiří Lábus.

A Ota Jirák dodává, že občas upravují texty, aby se jim lépe říkaly, jinak s loutkaři panuje dokonalá symbióza. A oba dva se také shodují v tom, že nikdy za celých 35 let neměli chuť skončit. „Vychovalo to už několik generací,“ podotýkají.

Oba dva také mají rádi laskavý humor, což ale neznamená, že nemůže být drsný nebo černý, ale nesmí ponižovat a urážet. „ Proto si myslím, že Divadlo Járy Cimrmana má takovou výdrž – chytrý a laskavý humor, který vyžaduje od diváka určitou přípravu,“ připomíná Jiří Lábus.

Čtěte také

A když přijde na srovnání Jů a Marge Simpsonové, tak obě postavy má rád, ale jde o odlišnou práci – jedna je loutka, takže spolupracuje s loutkaři, druhá je pouze kreslenou postavičkou. Mnoho dílů jako tygr v Medvídkovi Pů má také za sebou Ota Jirák. „Bylo hezké pozorovat, jak originální hlas amerického herce a ten můj hlas společně stárneme,“ vysvětluje.

A ovlivňují Jůheláci i jejich osobní životy? „Plyš ani pleš nemám,“ usmívá se Jiří Lábus, a Ota Jirák dodává: „V noci se mi o nich ještě nezdálo. Do života mi nezasahují.“

Jiří Lábus a Oto Jirák odpovídali na otázky moderátorky Patricie Strouhalové|foto: Prokop Havel

Pro inspiraci k dalším postavičkám odbíhají k jiným oborům – jak Ota Jirák, tak Jiří Lábus ve volných chvílích něco na svých chalupách namalují nebo nakreslí. „Původně jsem chtěl jít na střední výtvarnou školu, a malování ve mně pořád trochu je,“ dodává Jiří Lábus.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.